Jak načít nový rok, aby vložená očekávání nekypěla stejným entuziasmem a v jeho závěru opakovaným zklamáním? Přelom roku je mezníkem pro hodnocení. Nazírání na uplynulé a očekávání všeho nejlepšího od nově otevřeného časoprostoru. Kalendář nám svým datem dává ultimativní postoj, pomyslnost, že od teď je možné začít jinak. Nyní můžeme cokoli, co jsme ve svém životě nenaplnili, opět začít naplňovat. Potřebujeme takové fikční mezníky, aby nám jejich přesně ohraničený termín jako deadline ukázal, kudy cesta nevedla? Aby nám dal pocit, že dosud nesplněné splníme? Co ale skutečně očekáváme a proč bychom se měli rok co rok nechat svazovat jakýmikoli předsevzetími nebo úlohami? Přijměme princip, že vše se děje, jak má. A když se budeme cítit šťastní a naplnění, není třeba cokoli hodnotit a čehokoli se obávat. Co přinese tento rok, nevíme stejně, jako jsme to nevěděli u toho, který právě skončil. Jen se pozastavme nad tím, kolik neplánovaného nám přinesl a kolikrát nás překvapil. Množství hypotéz, plánů a očekávání jej pak předčasně naplňuje a tvoří, aniž bychom se mohli ponořit do jeho žití. Protože se nechci vztahovat k negativním věcem, které v naší společnosti aktuálně intenzivně bují, pokusím se alespoň věřit v pozitivitu a v to lepší, co všichni můžeme prožít. Přeji si tedy, abychom vytvářeli smysluplné hodnoty pro sebe, své blízké i pro ostatní. Abychom žili život v podobě, ve které nám dává smysl. Abychom činili dobré a konali v dobru. Abychom našli, co nás baví a naplňuje a nechali se tím naplno pohltit. Aby náš život byl skutečně náš a nebáli jsme se ho žít autenticky, s ohleduplností k druhým, a hlavně s pokorou k sobě samým. ∞