Zbavování se, odstraňování, odjímání. Téma březnového vydání Artiklu je redukce. Ne nutně musí být redukce brána negativně. Naopak, většinou se zbavujeme právě nechtěného. Odstranění čehokoli nefunkčního je přínosem. Jednou dojdeme do bodu, kdy zjistíme, že toho máme v životě až přespříliš. Od materiálních statků až po nefunkční vztahy. Pokud takový pocit budeme dlouhodobě přehlížet, jednoho dne na nás vybafne a s vyplazeným jazykem dá najevo, že už se dál ignorovat nenechá. Vysměje se nám a vyděsí nás. V tomto případě je redukce jediné možné řešení situace. Proto má smysl naslouchat intuici a nebát se takových věcí či vztahů zbavit. Přestat řešit neřešitelné a věnovat se sama sobě. Odejít od očekávání a plánů, které nemůžou být už ze své podstaty funkční a dlouhé čekání na jejich naplnění to jen potvrzuje. V mezilidských vztazích se redukce stává fenoménem. Chybí slova jako děkuji a prosím. Vše je samozřejmost. Není totiž čas zastavit se ve vlastním spěchu za cíli a uvědomit si, co v životě člověk od druhých dostává a třeba se i zamyslet, jestli umí dávat a nebo je jen zvyklý brát. Netřeba již více slov, tentokrát úvodník také krátím. ∞