I to nejvíce objektivní tvrzení je subjektivně zabarvené. Nelze jednoznačně definovat něco neexaktního, co je postavené na myšlence a vzájemných souvislostech. Bude to vždy úhel pohledu, který je nutně zabarven. Nebo dokonce zmanipulován.

Termín demokracie je naší společnosti známý již desítky let. Definujeme ji minimálně jako vyspělou, ekonomicky soběstačnou či alespoň částečně stabilní, se západním způsobem myšlení. Není ale už jen termín demokracie jako označení přístupu vlády, na kterém se všichni občané rovně podílejí, vyprázdněnou jistotou svobody? Výstava Mody demokracie v Centru současného umění DOX tento společenský modus zkoumá hned z několika hledisek. Z kulturního, politického, sociálního a samozřejmě estetického. Ukazuje a srovnává podobu demokracie v rámci různých geografických částí v Evropě i jinde ve světě. Na autentických příbězích představuje v různém měřítku dopadu podobu demokracie. Formou videozáznamů přináší vhled do praktik tajných služeb a skrze výpověď přímého účastníka stírá hranici mezi fiktivním světem a tím reálným. Dialog s analytikem infrastruktury pro NSA na Havaji otevírá polemiku nad hranou, jak ostře Národní bezpečnostní agentura zasahuje do soukromí jednotlivců. Velkou část výstavy tvoří právě videozáznamy, které na běžném televizním kanálu ke shlédnutí určitě nebudou. Pojem demokracie je na výstavě kurátorované Jaroslavem Andělem skloňován více než čtyřiceti autory italské, české a jihoamerické sekce.


Výstava nemusí nutně přinášet odpovědi, ale už jen svou soubornou existencí otevírá konfrontaci mezi skutečností, která je společností akceptována, a to buď nevědomě nebo kvůli absenci jiného východiska. Pojem demokracie je rozebrán na svou esenci a metodické a praktické příklady její aplikace nejen z Evropy a Severní Ameriky, ale také z dalších geografických a kulturních oblastí (Jižní Amerika a Asie) ukazují, jak moc je již tento termín prázdným slovem, přinášejícím naší společnosti pocit svobody, která ve skutečnosti ale existuje jen částečně. Placebo svobody naplněné termínem demokracie se tak stává manipulativním nástrojem pro vládu nad společností a její ohraničením do mezí, které nemůže jedinec ovlivnit. Výstava je rozsáhlým materiálem ke zkoumání krajů funkčnosti současné společnosti a k problematice se vyjadřuje skrze několik vybraných médií, v převažující míře vizuálních. Na projektu a jeho jednotlivých sekcích participují zahraniční kurátoři, kteří se věnují jim vlastnímu prostředí. Díky této kooperaci přináší výstava poměrně širokospektrální materiál ke konfrontaci s otázkou, co v dnešním světě a v jazyku nadnárodním či transnárodním demokracie znamená. ∞


Mody demokracie
Centrum současného umění DOX
(Poupětova 1, Praha 7)
14. 11.—16. 3.