Franz Kafka napsal povídku V kárném táboře během vzplanutí první světové války v roce 1914. Autor v ní nastoluje otázku morální odpovědnosti ohledně trestu smrti v jednom z kárných vězeňských táborů. Poměrně rozsáhle, přesto věcně a „kafkovsky“ stroze zjišťuje, jak je složité stát se hybatelem osudu bez drtivé morální újmy. Adaptaci této povídky aktuálně inscenuje Katharina Schmitt ve Studiu hrdinů pod názvem Aparát.

Jak se dá komplexní inscenace současného divadla všít do plochy textilie? Umělkyně Lucie Rosická na tyto otázky odpovídá nejen slovy, ale i dílem čtyř textilních obrazů. Ty vytvořila pro dvanáctou divadelní sezonu Studia Hrdinů a všechny premiéry jsou tak ještě o něco širším estetickým zážitkem.

Pražské divadlo Studio Hrdinů připravuje již třetí premiéru sezony, tentokrát v mezinárodní spolupráci s Junge Oper im Nord Stuttgart. Jedná se o divadelní adaptaci povídky V kárném táboře spisovatele Franze Kafky. Režisérka a dramatička Katharina Schmitt přenese Kafkův příběh o exekuci do audiovizuálně sugestivní inscenace s názvem Aparát.

Poslední premiérou loňské divadelní sezony pražského Studia Hrdinů byla adaptace knihy Škvíry existence polské autorky a filosofky Jolanty Brach-Czainy. Knihu, která se v 90. letech v Polsku stala literární senzací, do divadelní podoby upravila Eva Prchalová a režie se ujala Anna Davidová.

Pražská divadelní scéna Studio Hrdinů letos prvně organizuje hudební festival s názvem Sanatorium sonorum. Jedná se o festival zvukových umění a nové hudby v obci Pěčice u Mladé Boleslavi. Poslechový festival s mezinárodní účastí prezentuje skladby a umělecké projekty, které vznikly přímo v místě konání při rezidenčních pobytech.

Don Quijote se v západní kultuře stal archetypem a donkichotství pojmem. Jsou to přece ti roztomilí, věčně snící idealisti, které v honbě za jejich cíli tvrdá realita ani společenské normy nezastaví, ne? Nebo je to úplně jinak? Neromantizujeme si to trochu? Není Don Quijote člověk, který se pravdy bojí a radši se uzavírá ve svém světě alternativních pravd? Tak se ptá Vojtěch Mašek v nové premiéře Studia Hrdinů Jedlík perel.

Novela Stařena ruského avantgardního autora Daniila Charmse s humorem poodhaluje děsivou realitu života v Rusku napříč staletími. Krátký text, i když patří k autorovým nejdelším, je výchozím bodem k složitému fenoménu „ruského člověka“. Člověka, který žije v iluzi svobody, intimity, uměleckého sebevyjádření a důstojného života.

Polský choreograf Paweł Sakowicz zazářil ve Studiu Hrdinů na festivalu Norma s nadupanou choreografií Jumpcore. Nyní se vrací na místo činu s projektem Fatamorgana, který bude představen v několika uvedeních v červnu. Slibuje, že „prostřednictvím komplexního světelného, prostorového i zvukového designu prozkoumá koncept noci jako mystéria“.

Podle slov Susan Sontagové je Roland Barthes „pastýř sebe sama“. Při zkoumání podstaty fotografie francouzský sémiotik bedlivě pozoruje vlastní vnímání a myšlení, význam snímku totiž závisí na tom, kdo si ho prohlíží. Platí totéž o vztahu mezi hercem a smyslem repliky? Texty slavného teoretika zkoumá jevištní esej Lindy Duškové.

Sjón, vlastním jménem Sigurjón Birgir Sigurđsson, je v současnosti nejpřekládanější islandský spisovatel a básník. Patří k textařům zpěvačky Björk a za texty písní ve filmu Tanec v temnotách byl nominován na Oscara. Za novelu Skugga-Baldur (Syn stínu) získal prestižní Cenu Severské rady a za dílo Moonstone (Měsíční kámen) Islandskou Literární Cenu. Právě o románu, který se tematicky zaměřuje na LGBTQ+ komunitu na Islandu, a jehož dramatizace bude mít 2. září premiéru v pražském Studiu Hrdinů, jsme si s autorem povídali.

Adaptace románu Měsíční kámen islandského spisovatele Sjóna, který proslul i jako autor několika textů zpěvačky Björk, je první premiérou 10. sezóny Studia Hrdinů. Po úspěšném představení Skugga Baldur, které se na této scéně stále uvádí, je to již druhé setkání s tímto autorem.

Norma je festival autorského divadla a současného umění. Pátý ročník festivalu se uskuteční 27. listopadu ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Co Norma přinesla a přinese odpovídá v rozhovoru její dramaturg Jan Horák, divadelní režisér a umělecký ředitel Studia Hrdinů.

Po úspěšné premiéře Kacířských esejů se do Studia Hrdinů vrací režisér Miroslav Bambušek, aby českému divákovi představil život a dílo německého poválečného spisovatele Wolfganga Borcherta. Divadelní hra s názvem Moje říše je z tohoto světa je vhledem do tvorby tohoto polozapomenutého autora. Premiéra je plánovaná na začátek března 2021.

Titulek rozhovoru s uměleckým ředitelem Studia Hrdinů Janem Horákem vznikl u příležitosti začátku 9. sezóny této pražské nezávislé divadelní scény a není pouze apelem v nejistých časech spojených s pandemií, ale i výzvou k prozkoumání náročnější dramaturgie scény sídlící v budově Veletržního paláce Národní galerie.

Režisér Jiří Adámek právě zkouší v pražském Studiu Hrdinů představení Oči v sloup, tato autorská hra volně navazuje na jeho dřívější práce Skončí to ústa a rozhlasovou Hru na uši. Premiéra nové inscenace se uskuteční 20. listopadu ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci.
Tvá práce je založená na hře se slovy, zjednodušeně se dá charakterizovat jako scénický voice [...]

Na konci května měla ve Studiu Hrdinů premiéru poslední inscenace sezóny 2015/16, adaptace slavného románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock. Autor scénáře a režisér Miloš Horanský, básník a profesor na pražské DAMU, obsadil do hlavní role Vojtěcha Dyka. Rozhovor s Vojtěchem vznikl jen pár dní před premiérou…

Magický básník Pavel Zajíček na divadelních prknech. Setkání s legendou. Ano, to je přece sázka na jistotu. Ale člověk míní a režisér Miroslav Bambušek mění. Větší propadák Praha za celou tuto sezónu nezažila. Název Pustina tedy přibližuje výsledek opravdu nejpříhodněji.

Z Cen Alfréda Radoka letos málem zůstalo jen torzo. Když na něčem velkém spolupracují dva subjekty, zákonitě se objeví rozdílné názory a představy. Umění kompromisu je pak uměním největším.