Co se opravdu skrývá za prodejními akcemi cílenými na důchodce? Režisérka Silvie Dymáková ve filmu Šmejdi ukazuje drsné pozadí těchto předváděcích setkání a zájezdů. Odkrývá velmi propracované strategie prodejců, ale odhaluje i jejich hrubé chování ke starším lidem, které dokonce párkrát skončilo i trvalými následky. Díky skryté kameře se jí podařilo získat materiál, jenž dokumentuje manipulativní taktiky a nátlak na důchodce.

Prodejní akce se staly novodobým českým fenoménem. Důchodci, kteří je navštěvují, se na nich stávají závislými. Starší lidé často nemají, s kým by trávili volný čas, jsou opuštění a hledají nějaké rozptýlení, zábavu, přátele. Proto se obvykle na takový zájezd poprvé vydají, neboť mají představu o výletu například na zámek, tedy o příjemně stráveném čase. Firmy, které akce pořádají, mají k dispozici rozsáhlou síť kontaktů, jež využívají k rozesílání pozvánek. Na těch často stojí, že dotyčný něco vyhraje, pokud se ovšem zúčastní. Výhra je ale v konečném důsledku zpravidla pro výherce velmi drahou záležitostí. Obvykle zde chybí destinace, napsané je pouze místo odjezdu. Pořadatelé někdy lákají například na návštěvu Náchodského zámku, místo toho ovšem se svými oběťmi stráví většinu dne v kulturním domě nebo hospodě, kde se odehrává prodejní akce, a až po šesté hodině dorazí k zámku, který už je samozřejmě zavřený.


Prodejci jako nástroje lidského ponižování
Kdo jsou to ti lidé, kteří se skrývají za postem prodejce? Často tací, kteří mají problém najít práci a jsou lákáni na vysoký plat. Jejich postavení jim dává pocit nadřazenosti a moci, a proto nemají žádné zábrany někoho ponižovat a chovat se k němu agresivně. Pokud si někdo z přítomných odmítne koupit jejich produkt, vyhrožují dotyčnému, třeba tím, že bude bez oběda, což je například pro diabetiky velmi nebezpečné. Ale u toho neskončí. Nenechají je ani nastoupit do zpátečního autobusu, jsou vulgární a dokonce i násilničtí. Jako důkaz slouží záznam telefonátu na záchranku, v němž žena volá kvůli muži, který má s největší pravděpodobností infarkt, ale bodyguardi ji k němu nechtějí vůbec pustit, natož mu poskytnout první pomoc. V dokumentu mají tito prodavači rozmazané obličeje, ale pravdou je, že policie zná jejich skutečnou totožnost a díky tomuto filmu zahájila vyšetřování, které by mělo podobným praktikám učinit přítrž.

Podle právníka Jana Černého, se kterým režisérka dokument konzultovala, se prodejci často dopouštějí trestného činu podvodu. Prodávají totiž například hrnec s údajně čtyřvrstvým dnem a lákají právě na jednu z těchto čtyř složek: je prý tajná a díky ní tento hrnec rozmrazuje i za studena. To je ale hloupost. Při testech se totiž zjistilo, že hrnec žádnou tajnou složku nemá a jedná se o bezcenný výrobek. Prodejci za něj naopak požadují i několik tisíc korun.

Vstup jen pro vyvolené
Ne každý, kdo chce, se ale může takové akce zúčastnit. Přímo u vchodu stojí pověření lidé a kontrolují, kdo kolem nich projde. Režisérka se o to se svou kamarádkou snažila, ale bylo jí řečeno, že dovnitř nemůže bez pozvánky, která chodí lidem do schránek. Na otázku, zda si mohou vstup zaplatit, jim bylo odpovězeno negativně. Zároveň prodejce pošeptal druhému: „Ty vypadají, že jsou z čoiky.“ (Česká obchodní inspekce). Ovšem jakmile se tam vydala jakožto doprovod své údajné babičky nebo dědečka, dovnitř ji vpustili.

Odpověď na otázku, proč důchodci na tyto akce jezdí opakovaně, uvedla psycholožka Romana Mazalová (zúčastňovala se jich společně se Sylvií Dymákovou). Podle ní se tito lidé stávají na prodejních zájezdech závislí stejně, jako může být člověk závislý na alkoholu nebo jiných drogách. I v dokumentu můžeme vidět, jak někteří i přes své zadlužení neustále na akce jezdí a co víc, kupují další a další předražené nekvalitní zboží za desetitisíce korun.

Snímek byl sice natočen převážně skrytou kamerou a je mu vyčítán příliš publicistický rámec, přesto má obsahové kvality, jež tato negativa zdaleka převyšují. Jeho obsah je šokující a odhaluje nezákonné praktiky, které se nám dějí téměř před očima. Ještě před premiérou dokumentu zhruba rok a půl zpátky byl proto předán policii jakožto důkazní materiál. Film měl premiéru na festivalu dokumentárních filmů Jeden svět a rok před uvedením do kin se o něm začalo psát. Byl natočen i speciální díl Pekla na talíři (seriálu, v němž šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk poukazuje na úroveň české gastronomie a stolování) s režisérkou jakožto hostem pořadu. Přesto, pokud o filmu někdo ze starších lidí neslyšel, doufejme, že ho upozorní někdo z příbuzných. Zhlédnutí filmu v kině je pro lidi starší 65 let zadarmo.


autor: Karolína Pláničková