Autorské právo je tu od toho, aby vytvořilo právní rámec pro vztah mezi autorem díla a jeho uživatelem. Jako předmět ochrany přitom podle platné teoretické konstrukce nefiguruje samotný fyzický objekt nebo informace, ale nehmotné autorské dílo jako předmět duševního vlastnictví bez ohledu na samotný hmotný substrát, skrze který k uživateli autor „promlouvá“ samotným obsahem autorského díla. Při doslovné aplikaci autorskoprávní ochrany podle takové konstrukce však nastává řada absurdních situací, na které musel zákonodárce reagovat mnohými výjimkami, mezi které tradičně patří také tzv. svoboda panoramatu, resp. „užití díla umístěného na veřejném prostranství“.
Vynálezy fotografie a filmu s sebou přinesly celou řadu nových situací a společenských vztahů, které do doby před jejich rozšířením nikdo neznal. Kdo má právo na vytváření tisků z negativů? Lze prosté zachycení reality označit za jedinečné autorské dílo? Jaká práva má osoba zachycená na snímku vůči autorovi, distributorovi a držiteli autorských práv k fotografii nebo audiovizuálnímu záznamu?
Jak poskytnout svoje dílo k volnému šíření, ale zároveň zůstat autorem, jsem se zeptala právníka Petra Jansy z Creative Commons ČR. Právě licence CC umožňuje poskytnout licenci k legálnímu a zároveň volnému šíření.
Autorem fotografií je zde stroj a tudíž nevznikají žádné autorské vazby, i když je výsledkem jeden z nejvíce napadaných a poškozovaných subjektů.
Tak co, jaký na to máte názor? Máte dojem, že jste v právu, kašlete na to nebo prostě jen stydlivě kradete? Autorská práva jsou v dnešní době neustálého „to jsem dneska stáhnul z torrentů“ jen technicky existující položkou, prakticky vymazanou z uživatelské mysli.
Nejsem moc bohatý, ale za kvalitu si zaplatím rád. I tak je pro mě samozřejmostí zaplatit za věci a služby, za které jiní lidé nemají ve zvyku platit. Rád si koupím jízdenku na tramvaj, i když vím, že umím rychle utíkat. Rád si bezedný kelímek naplním jen jednou, protože mi to stačí. Rád do pokladničky „vstupné dobrovolné“ vhodím pár kaček. A stejně tak rád zaplatím umělcům za to, že si poslechnu jejich hudbu.