Ekologie, biopotraviny, globální oteplování, návrat k přírodě – to jsou témata, která nám média předhazují téměř denně. Přesycen těmito planými hesly se těším na tu pravou divočinu – divadelní hru „Prales“.

Poslední premiéra poslední sezóny souboru Divadla Komedie tématy k zamyšlení jen přetéká. Nepsaná, samozřejmá pravidla, která mnohdy zcela tupě dodržujeme a na jejichž skutečný účel a důvod jsme se přestali ptát. Vrozená a médii podporovaná lačnost po nahlédnutí do soukromí jiných. Prolínání hranic uměleckého projevu s osobní rovinou života umělce.

„Hledal jsem intenzivní text, který by mohl sloužit mému způsobu radikální interperetace. Takový text, který by byl autorskou výzvou. A Joseph Conrad tyto vstupní podmínky splňoval dokonale,“ shrnuje David Jařab důvody, které jej vedly k volbě právě tohoto nepříliš odlehčeného románu. Vůbec první převedení tématu na česká divadelní prkna si vzal na bedra soubor pražského Divadla Komedie.

Rekonstrukce. Čekáme ji u zchátralých domů, u svého nového bytu, u vzpomínek a obzvlášť u policejního vyšetřování. Předpokládali byste však, že se s ní setkáte na jevišti? I to je ale možné. Přesnou a faktickou rekonstrukci „Mašínů“ si pro diváky připravili studenti DAMU v režii Oldřicha Havelky ve hře Já, hrdina.

Tanečnice, performerka a divadelní režisérka Iona Mona Popovici vstupuje na prkna Alfreda ve dvoře s představením, kde slov není třeba. Osobitá choreografie zaměřená na detaily a podstatu pohybového znázornění děje nenechá ve vzduchu viset jediný otazník. Přesvědčit se můžete sami na listopadovém představení Work in Regress pt I. & pt II

Muž se po letech navrací do rodné vesnice, odkud před lety odjel za americkým snem. Jeho milá má dítě, které je možná jeho. Žena si za muže dávno našla náhradu – místního hřebce. Emigrant se potýká s nepochopením a odmítnutím. Najednou je cizincem i v místě, kde se narodil.

Každý máme v hlavě démona, který nám nedá spát. Dlouho ho živíme svojí pozorností, přikrmujeme pocitem viny… Co se stane, když se ho konečně rozhodneme zbavit?