Holešovické oáze neklidu, divadlu Alfred ve dvoře, je čerstvých 15 a narozeninová párty potrvá měsíc. Od začátku v roce 2001 byla mise jasná: vytvořit inkubátor nezávislého divadla – nezařaditelného nebo fyzického nebo experimentálního nebo nového atd. – a nezamrznout.

V divadle Alfred ve dvoře vzniklo nové představení Halky Třešňákové s Lászlem Fülöpem (HU), které bude mít premiéru 22. května.

Brněnský, v alternativě zběhlý soubor letos na podzim již poněkolikáté navštívil pražskou scénu Alfreda ve dvoře a – jako vždy – dojem zanechal.

Pokud si představujete současné divadlo jako více či méně zdařilou činoherní adaptaci textu od Čechova, Ibsena nebo třeba bří Mrštíků, pak soubor Handa Gote podává už deset let dobrou zprávu – možnosti scénické práce jsou nepoměrně širší.

Taneční a pohybové projekty Andrey Miltnerové a Jana Komárka se vždy vyznačovaly obsedantní křehkostí, nutkavou precizností i tím, že strhující výkon tanečnice vyvolává pocit, že se musí každou chvíli vznést. Nové představení Tranzmutace navazuje na předchozí práce tvůrčí dvojice, a je tak dalším marným, ale o to intenzivnějším pokusem vzlétnout.

Tyrolský horolezec Reinhold Messner je legendou. Jako první zdolal všech čtrnáct osmitisícovek, jako první vystoupil na Mount Everest bez kyslíku, přešel poušť Gobi nebo Antarktidu. V začátku jeho kariéry ovšem stojí příběh, který není jen horolezeckým dobrodružstvím, ale určující zkušeností jeho života.

Když v Alfredu ve dvoře vzniká nové představení, objevují se pravidelně dosud neznámé žánry a formy, nové se propojují se starými, fúzují. Zajímavým příkladem je poslední inscenace umělecké skupiny Handa Gote Research & Development nazvaná Svěcení jara, kterou autoři umístili „na pomezí rituálu, koncertu, tance, performance, baletu a opery“.

Pokud jste umělec, tak i předsudky a jistá představa o archetypech vyvolávají tlak, který v podobě performance, obrazu nebo jiného autorského kusu zase servírujete zpět veřejnosti. A tato zkušenost se může stát novým východiskem. Nejen o tom je dílo tanečnice a choreografky Maji Delak, kterou uvedlo divadlo Alfred ve dvoře jako prvního zahraničního hosta z cyklu Východiska.

Zkuste vyjmenovat tři věci společné publicistkám Mileně Jesenské a Gustě Fučíkové. Tak schválně… Údajně kdysi vzplály pro stejného muže. Zcela jistě se setkaly v koncentračním táboře Ravensbrück. A letos stanou na stejném místě znovu. Alespoň pomyslně. Oním místem bude Studio Hrdinů, které svou druhou sezónu zahájilo premiérou hry Mileniny recepty, inspirovanou osudy Mileny Jesenské a její dcery Honzy Krejcarové.

Přehlídka toho nejlepšího z českého současného tance a pohybového divadla proběhne od 11. do 14. dubna nejméně na pěti pražských nezávislých scénách (divadlo Ponec, Alfred ve dvoře, Divadlo Archa, Studio ALTA, Teatro NoD). Během čtyř festivalových dnů se představí zásadní české umělecké skupiny jako 420PEOPLE, DOT504 & Teatr Novogo Fronta, Lenka Vagnerová & Comp., ME–SA, NANOHACH, Spitfire Company, Tantehorse nebo VerTeDance. Svůj autorský projekt také představí Andrea Miltnerová a další.

Vybírám jen namátkou některá z témat, kterým se věnuje představení V pasti těla: manipulace médií, zcestné postupy moderního zdravotnictví, záměrná a řízená devalvace hodnot ve společnosti, z toho pramenící izolace a neschopnost mezilidské komunikace a plnohodnotných intimních vztahů, ignorování přání jedince s domnělým ohledem na zájem společnosti jako celku. Na hru vás zvu také pro originální zpracování těchto námětů.

Ekologie, biopotraviny, globální oteplování, návrat k přírodě – to jsou témata, která nám média předhazují téměř denně. Přesycen těmito planými hesly se těším na tu pravou divočinu – divadelní hru „Prales“.

Japonská tanečnice a choregrafka Sumako Koseki je pravidelnou návštevnicí Prahy. Posledních pět let vedla nejen několik tanečních dílen, ale zejména vytvořila tři sólová představení: Mad-âme, Femme 100 visages a Insect of the Snow. To čtvrté, E puits… et puis?, bude mít premiéru 9. března v Alfredu ve dvoře.

A nyní speciální zpráva pro fanoušky prken, co znamenají svět! Již podesáté je tu možnost zhlédnout to nejlepší, co se urodilo v oblasti českého nového divadla. Festival Malá inventura letos probíhá mezi 21. a 29. únorem.

„Jednou mi někdo řekl, že žiju v minulém století. Tak jsem si řekla, že nebudu ironická a dovolím si podívat se tam. Abych toho ale byla schopná, musela jsem se naučit zastavit se.“

Tanečnice, performerka a divadelní režisérka Iona Mona Popovici vstupuje na prkna Alfreda ve dvoře s představením, kde slov není třeba. Osobitá choreografie zaměřená na detaily a podstatu pohybového znázornění děje nenechá ve vzduchu viset jediný otazník. Přesvědčit se můžete sami na listopadovém představení Work in Regress pt I. & pt II

Hlavními tématy Alfreda ve dvoře a produkce Motus pro letošní rok jsou děti, dospívání a rodina. Jedním z projektů, který tato témata divákům přibližuje, jsou „Mraky“ kolektivu Handa Gote Research & Development ve spolupráci s Veronikou Švábovou.

Smyslem projektu je dočasně obrátit svět vzhůru nohama, dát dětem možnost brát na sebe odpovědnost za naše bezpečí a učinit rozhodnutí o naší budoucnosti. Dále zjistit, zda jsme my, dospělí, připraveni jim tu moc vůbec dát!