Soubor VerTeDance ve spolupráci s režisérem Jiřím Havelkou navázal na podzimní úspěšnou Naučenou bezmocnost a v Ponci uvedl její „pokračování“ pod názvem Korekce. Právě přiznaná kontinuita budila před premiérou obavy – jak bude projekt, který zaujal jedinečným uvedením v podzemí holešovického Orca, fungovat po přesazení do Ponce? Hravě – chce se říci, ačkoli slovo s podtextem lehkovážnosti neodpovídá celkové náladě a vyznění nové inscenace.

Dokumentární a politické divadlo představuje v dnešní Evropě velmi produktivní směr, zatímco čeští umělci pořád spíš prozkoumávají cesty, po nichž by se u nás tento žánr mohl ubírat. Žádný dosavadní kus z jejich produkce si netroufnu označit za zásadní, nebo dokonce přelomový, ale zdá se mi, že ty cesty a cíle jsou stále jasnější.

O textech Borise Viana se traduje, že je nelze převést na jeviště ve smysluplné podobě. Přes tento fakt se čas od času někdo odváží vypravit do surrealistického světa plného barev, vůní a personifikovaných předmětů a pokusí se tento mýtus vyvrátit. Vloni Česko zasáhla dokonce jakási vianománie; na jaře měl premiéru Srdcerváč v podání pražského amatérského spolku TotO divadlo a na sklonku minulého roku vznikla hned dvě zpracování Pěny dní na renomovaných scénách v Praze a v Ostravě.

Malá inventura: 18 nejlepších inscenací za rok 2010, 3 workshopy, 2 prezentace souborů a těch, co jim pomáhají, a 1 soutěž s dírou uprostřed.

Na poslední únorový víkend připravilo pražské Divadlo Na zábradlí minifestival, jehož jednotícím motivem není nikdo menší než Otec Ubu. Od 25. do 27. února 2011 se v Divadle na zábradlí a divadle DISK uskuteční UBU VÍKEND.