Lomo fotografie nebo polaroidy jsou okamžitě rozpoznatelné. A dost často nadchnou. Ale proč? Protože prostě vypadají jinak. Reálné záběry se nepodobají realitě. A kdo by nechtěl cestovat napříč novými světy tak jednoduše.

Dnes se vystavuje všude a vystavuje se všechno. Nacházíme se v době minimalistické formy vyjadřování a hledání. Bylo snad už vše podstatné řečeno a umělcům chybí slova? Nebo se za každou cenu snaží, byť s modifikacemi jazyka v podobě rozříznutí a následného sešití, najít ten správný a unikátní způsob vyjadřování? Dnešní doba je samozřejmě krutá. Dnešní doba je postmoderní.

Zvířatům připisujeme lidské vlastnosti odjakživa. Kůň je prý ušlechtilý, slepice přihlouplá a prase… je prostě prasácké. Nazvat někoho krávou dotyčnou urazí, aniž by si připomněla, jak krásné mají tito přežvýkavci oči.

Přišel jsem do budovy nakladatelství, která zjevně byla postavena proto, aby člověku dodávala pocit jeho vlastní malosti. Nekončící chodby, šedivé podlahy, zažloutlé stěny, vysoké stropy a všudypřítomný, těžko identifikovatelný smrad.

Všimneme si ještě loga sponzora na programu divadelního představení? Postřehneme, že nad orchestrem visí banner generálního partnera koncertu? A vadí to někomu? A komu se to líbí?