S ilustrátorem Janem Grumlem (* 1986), více známým pod jménem Slakinglizard, jsem chatovala o jeho obsesi odrážející se ve zrůdičkách a podobných příšerách, které prostupují skrze celou jeho tvorbu. Jan maluje od mala a vážněji od roku 2007. Pracuje stále analogově, nejčastěji s akrylem a tuší. Protože nás od sebe dělí něco málo přes 200 km, povídali jsme si nejen o jeho tvorbě, ale i o dětství, fiktivních kamarádech a intimních partiích na jeho malbách virtuálně.

Narodil se před třiceti pěti lety v Ústí nad Orlicí. Do hlavního města přišel studovat a dnes ho zná celá Praha. Je výrazným iniciátorem kulturního dění v prostoru veřejném i soukromém – provozuje dvě kavárny, kde se dveře na chvíli zavřou až po skončení pracovní doby. Do ulic rozmisťuje piana, aby rozpustily jejich ruch a hluk. A pokračuje i za hranice pražských čtvrtí. Romantismus přetavený do současné doby pod taktovkou Ondřeje Kobzy.

Opisuji si z knih odkazy na další knihy, aby mi neunikla nějaká podstatná informace. Problém je, že na jednu přečtenou knihu připadne v průměru pět až šest dalších. Seznam se logicky plní s větší rychlostí, než s jakou z něj stíhám škrtat. Prokousat se jím nikdy nezvládnu, což je mi naprosto jasné. Přesto mě uklidňuje, že jsem nepromeškal žádnou důležitou informaci a souvislost. Jsme každý něčím posedlý? Je obsese škodlivá, nebo může být naopak něčím přínosná?

Každý, kdo dělá něco snad dokonale, musí své činnosti věnovat značný objem času a ohnivou vášeň. Naprosto jí propadnout. A tak se stane jeho obsesí. Já jsem posedlá kulturou a uměním. Proto vám přinášíme první číslo magazínu Artikl a každý měsíc pro vás budeme artikulovat kulturu.