Woyzeck. Boj dobra a zla ve společném souladu složek krásy a ohavnosti. Dramatický fragment významného německého dramatika Georga Büchnera. Nikdy nedokončené přelomové dílo, které je důležitým milníkem na cestě moderního dramatu. I po téměř dvou stech letech neustále vybízející k nové interpretaci.
Tvůrčí intervence od Michala Mitra si klade za cíl interdisciplinárním způsobem doplnit divadelní inscenaci Naši – Studie rozhovoru o klimatické krizi v brněnském HaDivadle. Vytváří se tak prostor pro otevřenější dialog? Jsou interdisciplinární vstupy možnou cestou, kam se současná umělecká tvorba bude (nebo by se měla) ubírat? Jakým směrem se vydává HaDivadlo?
Ačkoli zkušenosti se sociálním státem má Česko již za sebou, v HaDivadle nedá mladé generaci kapitalismus spát. Jako téma sezóny si levicově zaměření divadelníci zvolili fenomén práce. V nové inscenaci Maloměšťáci opět varují před blížícím se koncem zhýralé společnosti.
Co když zítřek opravdu znamená dnes? Jak vypadá svět, kde už nejsou třídní nepřátelé a není vlastně už ani třeba pracovat, protože všichni mají dost? Konec dějin, nebo spíš definitivní konec? Vítejte ve městě, kde ideje marxismu a leninismu došly svého naplnění. Čevengur jako poslední inscenaci 43. sezóny s titulem Věčný návrat – Krize budoucnosti přináší brněnské HaDivadlo.
Je tu čas antropocénu. Doba, kdy je hlavní hybnou silou a likvidátorem planety Země člověk. Důkazy jsou již zřejmé. Vymírání druhů, nové horniny z plastu, oteplování planety, znečištění ovzduší. Existence antropocénu ovlivňuje naši budoucnost, a to ať bude během příštího roku vědci uznán jako oficiální označení naší doby nebo ne. I bez toho je nutné zahájit diskusi, je třeba o tom mluvit a především jednat. Právě proto K antropocénu zve autor a režisér Vojtěch Bárta ve spolupráci s Matějem Nytrou do brněnského HaDivadla.
Poslední premiérou loňské sezóny v brněnském HaDivadle byla adaptace novely Petry Hůlové Macocha. Inscenace, která je koprodukcí této scény se Studiem Hrdinů, se dočká začátkem září své pražské premiéry a zahájí šestou sezónu tohoto divadla. Režisérkou inscenace a zároveň kmenovou režisérkou Studia Hrdinů je Kamila Polívková, která poskytla krátký rozhovor.
Divadelní adaptace románu u nás nepříliš známého rakouského spisovatele Hermanna Brocha Náměsíčníci v HaDivadle nabízí několik mezi sebou vyvážených rovin vnímání. Z nich nejvýznamnější je ta filozofická, pojednávající o krizi hodnot.
Informace o tom, že bude do role Ivana Vojnického v HaDivadle obsazen Jan Lepšík působila jako zázrak – ano, to je ideální strýček Váňa. Jeho unikátní technika herectví mě zaujala před lety na první pohled a od té doby ještě mockrát. Dívat se na něj při práci je návykové. Kdyby existoval termín „buddhistické herectví“, popsal by Jana Lepšíka nejpřesněji.
Ivan Buraj přivedl na jeviště Hadivadla po loňském Zámku svoji druhou adaptaci populárního díla světové literatury. Příběh Emy Bovaryové v současnosti už skandál nevyvolá. Na otázku, zda má tento román v dnešní době ještě co sdělit, však inscenace odpovídá beze zbytku.
O Adolfu Hitlerovi už byl napsán bezpočet knih, natočilo se mnoho filmů. Inscenace brněnského HaDivadla ale ukazuje Hitlera v opravdu odlišné podobě, než jakou znáte z učebnic dějepisu. Máte-li rádi mrazivý humor, přijdete si na své.
Pražské Divadlo Letí se opět vrací do Brna. Po úspěšném jarním hostování s inscenací Zpověď masochisty přiváží 6. listopadu 2011 do brněnského HaDivadla inscenaci zcela odlišnou. Švédské gay monodrama Po Fredrikovi, které mělo premiéru v září ve Švandově divadle, bylo již s úspěchem uvedeno na mezinárodním festivalu Divadlo jednoho herce.