Kurt Gebauer patří mezi nejvýraznější sochaře, kteří u nás v tomto oboru působí. Jeho intervence do veřejného prostoru i komornější projekty lákají pro svou nezvyklost a aktuálnost vyjádření. Jeho právě probíhající výstava s názvem Věci veřejné představuje fotodokumentační výběr z jeho nejvýraznějších prací a je připomínkou jeho významného životního jubilea – 80.tých narozenin.

Většinu novodobých soch najdeme ve městech; na náměstích či v ulicích. Přesto i dnes vznikají mnohdy monumentální díla, která jsou určená pro krajinu, krajině přímo věnovaná. Nepochybně k nim patří i významná část tvorby sochaře Radomíra Dvořáka, jehož výstavu lze nyní zhlédnout v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě.

Centrum Prahy je plné vizuálního smogu a toho si byli pořadatelé druhého ročníku festivalu m³ / Umění v prostoru od počátku vědomí. Festival proběhl od 9. června do 30. září a místo toho, aby se kurátoři Laura Amann a Jen Kratochvil (Significant Other) snažili překřičet křičícího, ukryli festival do sklepů, na střechy a do knihoven, kde je klid a člověk se může na umění nerušeně soustředit. Spojení Prahy 1 a spíše galerijních kurátorů tak bylo ze strany pořadatele (BUBEC, o.p.s., sochaře Čestmíra Sušky) daleko prozřetelnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Do posledního srpnového víkendu můžete v ulicích Brna potkávat umělecké instalace z přehlídky Sochy v ulicích – Brno Art Open. Na několik otázek odpovídali Libor Novotný a Tomáš Knoflíček, kurátoři šestého ročníku, a někteří ze 13 autorů.

Zušlechťování místa, ve kterém člověk žije. Navrácení smysluplného dialogu člověka s krajinou. Respektování přírodních a geografických daností krajiny. Ale také unikátní sochy prolínající se formálně i tematicky s prostorem.

Sochy s poloabstraktní biologickou formou, připomínající filmové vetřelce nebo stylizované volavky, často splývají se záplavou sídlištního betonu, který od 70. let stojí mezi námi. Stávají se tak i ve své hojnosti téměř neviditelnými. Tyto sochařské odkazy minulosti, reprezentující normalizační umění, už šestým rokem mapuje a archivuje projekt Pavla Karouse Vetřelci a volavky.