Tikající slepice
Jakub Špaňhel a Lubomír Typlt v Městské knihovně
Dva v jednom. I tak by se dala charakterizovat koncepce výstavy, kterou můžete zhlédnout v prosvětlených sálech Městské knihovny. Na své si tu přijdou ti, kteří stojí o trochu klidného zamyšlení, i ti, kteří se raději nechají znepokojit a vytrhnout ze zavedených jistot.
Po retrospektivě Krištofa Kintery představuje Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně dva jeho vrstevníky: Jakuba Špaňhela a Lubomíra Typlta. Výstava je koncipována do dvou samostatných celků a právě jejich kombinace dá návštěvníkovi možnost vytvořit si obrázek o rozdílných polohách současné malby.
Trocha zamyšlení i trocha agrese
Oba autory oddělují dva monumentální barevně odlišené vchody a nesetkávají se ani v prostorách galerie. Každý si tak může již na začátku vybrat, kterou část zhlédne jako první. Červená barva vás zavede do tajemného světa Jakuba Špaňhela nazvaného Slepice v pekle, podle jednoho z jeho nejnovějších počinů. Pomocí válečků s motivem slepic v něm výtvarník proměnil celou jednu místnost galerie v tísnivou past, v níž lze snadno přijít o zdravý rozum. Válečkovou technikou, kterou si každý spojí s fádními interiéry dob dávno minulých, zde Špaňhel provokativně zpracovává i motivy křížů. Jejich zmnožení vyvolává představu nekonečných hřbitovů amerických vojáků z druhé světové války. Velmi působivá je i další použitá technika, ve které barvy volně stékají po plátně. Tím je dosaženo zvláštní nehmotnosti a pocitu pomíjivosti. Špaňhel tak maluje rozmlžené interiéry kostelů nebo lustry. V gestických malbách na zvířecí motivy mi trochu připomněl čínskou kaligrafii.
Ve druhém – modrém – vchodu na návštěvníka zaútočí agresivní barvy a tísnivá témata Lubomíra Typlta. Motivy mrtvých koček, barelů, stolů a šklebících se adolescentů se v jeho tvorbě různě prolínají a dohromady vytváří úzkostný pocit, jehož naléhavost se ještě umocňuje zmnožováním těchto prvků v jednom obraze. Z Typltových pláten se na povrch derou vtíravé otázky a problémy současné společnosti, jako jsou odcizení, agrese, lhostejnost nebo otupělost z přetechnizovaného světa. Součástí výstavy je i série klipů skupiny WWW, na jejichž textech a vizuální podobě se výtvarník podílí. Hlavní roli v nich hrají jeho plechové objekty a figury z obrazů. Monotónní hudba jejich písní rozléhající se po – většinou vylidněné – galerii dokresluje celkový, zneklidňující dojem expozice.
Dva světy v jedné galerii
Oba autoři představují dvě odlišné polohy současné české malby. Každý z nich s tímto médiem zachází svým osobitým způsobem. Špaňhel uvolněnými, rozmáchlými gesty vypráví své interní dojmy a zážitky. Typlt se svou expresionistickou malbou v hutných nánosech barvy, nebo naopak precizní hladkou kresbou dotýká spíše obecnějších společenských problémů nebo psychiky ohroženého jedince. Záleží už na každém, která z těchto rovin mu bude více vyhovovat.
Jakub Špaňhel – Slepice v pekle
Lubomír Typlt – Tikající muž
GHMP – Městská knihovna
Mariánské náměstí 1, Praha 1
6. 6.–9. 9.
120 / 60 Kč