Pracovat s tak velkorysým prostorem, jako jsou výstavní sály Galerie Rudolfinum, jsou pro každého umělce a kurátora výzvou. Petr Písařík (* 1968) jej ovládl a takřka upozadil skrze svůj svět, který v neoklasicistních sálech vytvořil. Zcela přiléhavě se tak jeho výstava jmenuje Space Maker.

Po více než čtyřiceti letech života v Bratislavě přesídlil slovenský konceptuální umělec Monogramista T.D do Brna. Svoji novou životní situaci tematizuje prostřednictvím výstavy migrant, která se dotýká místa člověka ve světě ve fyzickém i metafyzickém smyslu.

Jako při vstupu do kresleného pohádkového světa a navrácení se do dětských let si člověk připadá, když vstoupí do interiéru galerie Krystal. Autorka výstavy Simona Čechová se rozhodla propojit dvě své velké vášně, kreslení a včelaření. Tím vznikl příběh o včelaři Jožkovi. Hned u vstupu vás uvítá sám Jožko osobně a nabídne rámě k prohlídce svého života.

Pro kritiky a muže to doposud nebylo žádné téma. Výstava Hany Chmelíkové a Radky B. Doubravové Poznámka k přístupnosti č. 1, kterou otevřela GAVU nový akademický rok, zkoumá, jak se umělkyně se svou úlohou matky mohou vypořádávat.

Dobrý fotograf se dívá na svět jinýma očima. Vykročí za hranice našeho světa a zavede nás do nových koutů. A skutečně: při návštěvě výstavy Jolany Havelkové má divák pocit, že ačkoli fotografované skutečnosti zná, vidí je takto poprvé v životě.

David Fesl, Kateřina Holá a Jiří Kovanda – tři osobnosti, které společně připravily výstavu, jíž dala název píseň Elliotta Smithe Everything means nothing to me. Galerie UM představuje výsledek práce tohoto tvůrčího týmu, ve kterém neplatí hranice mezi umělcem a kurátorem. Po příchodu do výstavního prostoru pak do hry vstupuje další proměnná, a tou je návštěvník samotný.

Představte si, že se nacházíte v galerii, na jejíchž stěnách visí poučeně komponované fotografie malebných výjevů z divoké přírody. Při rozjímání nad libými utichlými krajinami se dozvídáte informaci, že na každé z fotografii je schován samotný autor, přestože po takové skutečnosti chybí jakákoliv viditelná stopa. Nemůže se však nacházet nikterak daleko, neboť na úkryt měl pouhých deset vteřin. Tedy hodnotu, kterou předtím sám nastavil na samospoušti přístroje.

Shadi Harouni je íránsko-americká vizuální umělkyně. Narodila se v horami obklopeném Hamedánu v roce 1985, do konce válečného konfliktu mezi Íránem a Irákem chyběly ještě tři roky. Do autorčiny tvorby se tak promítá prostředí, v němž vyrůstala, a zkušenost s poválečným obdobím a obnovou života v multikulturní zemi. Jak konkrétně se ony osobní zážitky přenesly do filmu a na papír, můžete vidět v prostorách Colloredo-Mansfeldského paláce. Výstava s názvem Sním o tom, že je hora stále celá potrvá do 30. září.

Mimořádná retrospektivní výstava legendárního českého výtvarníka a konceptualisty Jana Steklíka (1938–2017), kterou připravila kurátorka a ředitelka Domu umění Terezie Petišková ve spolupráci s multimediálním umělcem a teoretikem Josefem Cséresem, představuje dílo loni zemřelého umělce poprvé v celé jeho proměnlivosti – od informelních počátků přes experimentální koláže a asambláže až k happeningům, land artu, body artu a legendárním akcím Letiště pro mraky, Inventura Řípu nebo Vesmírný pivovar.

Chrlič. Tím je umělec, který svá díla chrlí. Stává se zároveň výrobcem a jako umělec se vzdaluje nejen sám sobě, ale hlavně těm, ke kterým svým dílem promlouvá.

Městské scenerie v kombinaci s figurální kompozicí. Odkazy minulosti v kontrastu s dnešním světem či budoucností. Torza budov, destrukce a všeobjímající kouř. I tak by se dala charakterizovat malířská díla Tomáše Speváka v galerii v Balbínově ulici v Praze.

Výstava v Galerii hlavního města Prahy je součástí společného výstavního projektu s Domem umění města Brna, kde se na podzim 2017 uskutečnila jeho první část. Aktuální výstava se snaží – podobně jako ta proběhlá – ukázat Rullerovu tvorbu co nejkomplexněji, avšak s jiným akcentem.

Zklidnění. Předpoklad nutný k tomu, abyste mohli vstoupit do kontemplativní expozice Kaligrafie zvuku sklářské umělkyně a designérky Lady Semecké.

Umění Lucii Scerankové působí jako jakýsi přirozený nástroj, pomocí nějž se mladá autorka vyrovnává s okolním světem. Ve svých výtvorech skutečnost rozličně přetváří a zachází s ní, aby zachytila své vlastní, specifické vnímání okolní reality.

Vzdělávací platforma se každoročně ptá studentů středních škol: Máš umělecké střevo? a více než sto studentských skupin nabídne na konci školního roku svoji odpověď. Témata jsou každoročně vybírána zástupci českých a zahraničních galerií a cílem je zajistit jejich oborový přesah a představit současné umění v širších souvislostech.

Národní galerie se v letošním roce vrátila k výrazné osobnosti básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, který se svojí jedinečnou tvorbou, vypravěčským stylem a schopností reflektovat turbulentní společenské změny a stav společnosti zapsal nejen na české umělecké scéně. Jeho komentář a svědectví událostí minulého režimu vryté do nezapomenutelných koláží můžete vidět až do 2. září 2018 v pražském paláci Kinských na Staroměstském náměstí.

Šedesátka uměleckých přístupů a šedesát rozličných sochařských děl zaplnily některé části Prahy od horního Žižkova po Štvanici. Začleněním do veřejného prostoru utvářejí nový městský život a ukazují, jak může velkoměsto fungovat v jiném úhlu pohledu, než jak jsme zvyklí. Jak a proč tato díla vyrostla jako houby po dešti?

Milan Knížák je znám jako autor zasahující nejen do českého, nýbrž i do světového výtvarného umění. Do našich myslí se zapsal jako velice kontroverzní postava otevřeně komentující různá politická, sociální a kulturní témata. Pro svou dlouholetou uměleckou činnost je Knížák světově uznávanou postavou dějin výtvarného umění dvacátého století a tvoří stále. Tato nekonvenční výstava je toho důkazem.