Mimořádná retrospektivní výstava legendárního českého výtvarníka a konceptualisty Jana Steklíka (1938–2017), kterou připravila kurátorka a ředitelka Domu umění Terezie Petišková ve spolupráci s multimediálním umělcem a teoretikem Josefem Cséresem, představuje dílo loni zemřelého umělce poprvé v celé jeho proměnlivosti – od informelních počátků přes experimentální koláže a asambláže až k happeningům, land artu, body artu a legendárním akcím Letiště pro mraky, Inventura Řípu nebo Vesmírný pivovar.

Chrlič. Tím je umělec, který svá díla chrlí. Stává se zároveň výrobcem a jako umělec se vzdaluje nejen sám sobě, ale hlavně těm, ke kterým svým dílem promlouvá.

Městské scenerie v kombinaci s figurální kompozicí. Odkazy minulosti v kontrastu s dnešním světem či budoucností. Torza budov, destrukce a všeobjímající kouř. I tak by se dala charakterizovat malířská díla Tomáše Speváka v galerii v Balbínově ulici v Praze.

Výstava v Galerii hlavního města Prahy je součástí společného výstavního projektu s Domem umění města Brna, kde se na podzim 2017 uskutečnila jeho první část. Aktuální výstava se snaží – podobně jako ta proběhlá – ukázat Rullerovu tvorbu co nejkomplexněji, avšak s jiným akcentem.

Zklidnění. Předpoklad nutný k tomu, abyste mohli vstoupit do kontemplativní expozice Kaligrafie zvuku sklářské umělkyně a designérky Lady Semecké.

Umění Lucii Scerankové působí jako jakýsi přirozený nástroj, pomocí nějž se mladá autorka vyrovnává s okolním světem. Ve svých výtvorech skutečnost rozličně přetváří a zachází s ní, aby zachytila své vlastní, specifické vnímání okolní reality.

Vzdělávací platforma se každoročně ptá studentů středních škol: Máš umělecké střevo? a více než sto studentských skupin nabídne na konci školního roku svoji odpověď. Témata jsou každoročně vybírána zástupci českých a zahraničních galerií a cílem je zajistit jejich oborový přesah a představit současné umění v širších souvislostech.

Národní galerie se v letošním roce vrátila k výrazné osobnosti básníka a výtvarníka Jiřího Koláře, který se svojí jedinečnou tvorbou, vypravěčským stylem a schopností reflektovat turbulentní společenské změny a stav společnosti zapsal nejen na české umělecké scéně. Jeho komentář a svědectví událostí minulého režimu vryté do nezapomenutelných koláží můžete vidět až do 2. září 2018 v pražském paláci Kinských na Staroměstském náměstí.

Šedesátka uměleckých přístupů a šedesát rozličných sochařských děl zaplnily některé části Prahy od horního Žižkova po Štvanici. Začleněním do veřejného prostoru utvářejí nový městský život a ukazují, jak může velkoměsto fungovat v jiném úhlu pohledu, než jak jsme zvyklí. Jak a proč tato díla vyrostla jako houby po dešti?

Milan Knížák je znám jako autor zasahující nejen do českého, nýbrž i do světového výtvarného umění. Do našich myslí se zapsal jako velice kontroverzní postava otevřeně komentující různá politická, sociální a kulturní témata. Pro svou dlouholetou uměleckou činnost je Knížák světově uznávanou postavou dějin výtvarného umění dvacátého století a tvoří stále. Tato nekonvenční výstava je toho důkazem.

Smrt není sen. Pro smrt tě laskám.
S posledním výdechem mojí duše budu tě velebit.
Ponurá neděle.

Výraznou a přitažlivou charakteristikou tvorby Petera Faba je uchopování věcí v souvislostech, schopnost originálního, celistvého pohledu. Tyto devízy mladý výtvarník uplatňuje – a to činí jeho činnost ještě atraktivnější – jak v rovině obsahové, tak i formální.

Celoroční projekt ostravské galerie Plato, nesoucí název Dočasné struktury 1 a 2, vytvořili umělci ve funkčních prostorech bývalé prodejny Bauhausu. V celkové rozloze galerie o výměře 5 tisíc metrů čtverečních je ve stálé expozici Knihovna, Bistro, Prodejna a Dekor. Na tyto tzv. site-specific umělecká díla navazují Dočasné struktury 2, které představují Zahradu budoucnosti.

V brněnském Domě umění je až do 29. července k vidění výstava výrazných uměleckých osobností často světového významu, která nese název Artspace Germany.

Výstava abstraktních maleb polských umělců důmyslně nazvaná Abstrakce.PL představuje výtvory autorů od roku 1945 do současnosti. Otevírají ji obrazy od Władysława Strzemińského, ikony polské avantgardy, a končí u Piotra Lutyńského, malíře, sochaře a hudebníka, autora instalací, objektů a kreseb obohacujících polskou tradici abstraktnosti. Jde o vůbec první komplexní ukázku polské poválečné abstrakce v českém prostředí. Vývoj a podobu polského abstraktního umění nemilosrdně poznamenaly dějiny, ale i přes tuto nepřízeň osudu se těší nezávislosti, tvůrčí síle a talentu umělců.

Prodírám se skupinkami návštěvníků historického centra Prahy a neoblomně mířím ke Staroměstské radnici. Tentokrát Křížová chodba a Rytířský sál nehostí výstavu fotografií zachycujících dramatické události posledních měsíců a horké aktuality, ale výstavu poněkud odlišnou. Jde o unikátní pohled významného představitele současné fotografie Pétera Kornisse (* 1973) na proměny tradičního života střední Evropy.

Pravidelně každý rok pořádá Akademie výtvarných umění v Praze výstavu diplomových prací. Mladému umělci, který tímto životním mezníkem ztrácí několikaletou půdu pod nohama své alma mater, otevírá nové cesty a nová směřování.

Dne 9. 5. 2018 proběhlo v rámci vernisáže největší souhrnné výstavy fotografií z divadelního prostředí Česká divadelní fotografie 1859–2017 i vyhlášení soutěže o nejlepší současný český divadelní snímek. Vítězné a další vybrané fotografie jsou společně s těmi historickými k vidění až do 24. 6. 2018 v Obecním domě.