„V souboji s přírodou může člověk vyhrát všechny bitvy, jen tu poslední ne. Kdyby vyhrál i tu, musel by zahynout jako embryo odříznuté od pupeční šňůry.“

Ještě pořád u nás doznívá hospodářská krize, která nejenže způsobila rapidní pokles investic do výstavby, ale zároveň odsunula práci architekta na pozici jakési drahé nadstavby. Jde snad propagovat architekturu i bez nároku na honorář, nebo to je utopie mimo zajetý systém?

V České republice převládá pocit, že školství je v krizi. Mnoho lidí rezignovalo na jakoukoliv snahu „měnit systém“ a raději přes den tak nějak přežívají, co jim život a škola nadělily, a večer si pak zanadávají.

O odcházení ze systému se v poslední době hodně mluví. Na první pohled se zdá, že se i hojně odchází. Jak vypadá česká odchodová realita?

„Matrix je systém, Neo. A ten systém je náš nepřítel. (…) Je to svět, který máš před očima, abys neviděl pravdu, že jsi jen otrok. Jako každý ses narodil do zajetí. Žiješ ve vězení, které už ani nevnímáš.“ Jaké systémy máme před očima? Jakou pravdu máme vnímat?

Představte si, že byste prožili jen jednu třetinu svého života tak, jak byste si opravdu přáli. A druhou byste prospali, abyste měli energii tu třetí strávit v práci.