„Lungo?“ „No, asi nic nového nevymyslím.“ „Ještě vám můžu nabídnout čaj, ale nemáme sypaný.“ „Čaj je dobrý, ale radši kafe.“ „Myslím, že bez mléka, že?“ „Myslím, že jo.“

Čím více vizuálního digitálního balastu nás obklopuje, tím více krásných publikací lze objevit. A to nejen formou, ale i obsahem. V systematicky koncipované edici Design – profily – osobnosti vydává UPM již osmou publikaci. Ta se zaměřuje právě na nejznámější postavu novodobé historie výroby československého porcelánu – Jaroslava Ježka.

Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie v Brně se dlouhodobě věnuje podpoře českého designu – a již počtvrté představuje nositele nejvyššího ocenění Grand designér cen Czech Grand Design. To vloni získal Jan Plecháč za vázy Abyss, Harmonic a kolekci Duše lesa, návrhy vytvořené pro sklárnu Moser. Aktuálně je tak v moravské metropoli k vidění tuzemský vrcholový design.

Umělecké začátky tvůrčího dua SKUTR jsou spojeny s metaforickým autorským divadlem. V inscenaci Don Quijote. Pustá země se k takovému divadelnímu uvažování vrací, poprvé na půdě Národního divadla.

Franz Kafka napsal povídku V kárném táboře během vzplanutí první světové války v roce 1914. Autor v ní nastoluje otázku morální odpovědnosti ohledně trestu smrti v jednom z kárných vězeňských táborů. Poměrně rozsáhle, přesto věcně a „kafkovsky“ stroze zjišťuje, jak je složité stát se hybatelem osudu bez drtivé morální újmy. Adaptaci této povídky aktuálně inscenuje Katharina Schmitt ve Studiu hrdinů pod názvem Aparát.

Jestliže jste přehlceni krásou a vděčností, pohlédněte do propasti dříve než propast pohlédne do vás. Jestli může být nebezpečné konfrontovat se se zlem a temnotou, ukazuje aktuální výstava Jiřího Baštýře. Neberte ji ale tak doslova, Baštýřova ztvárněná alter ega mají rádi stand-up stejně jako on a tak si nemůžete být zcela jisti, že vás autor právě nevtahuje do hraničního světa grotesky a nadsázky.

Sklářství v jihozápadním příhraničí Čech bylo ve druhé polovině třicátých let 20. století již jen stínem někdejší slávy 19. století. Zbyly tu jen trosky kdysi kvetoucího průmyslu, kterým zasadila mnohdy poslední ránu velká hospodářská krize. A pak přišly válečné události. Ty nakonec přežila do druhé poloviny 20. století na Šumavě jen největší ze zdejších skláren (Lenora), ze dvou dalších zbyly brusírny (Annín, Adolfov) a ta nejslavnější z nich (Klášterský Mlýn) zanikla zcela. Skončily tu také menší samostatné rafinerie. Jediným oborem, který zde i po válce prosperoval, byla výroba optického skla a brýlí v Nýrsku (Okula).

Jak se dá komplexní inscenace současného divadla všít do plochy textilie? Umělkyně Lucie Rosická na tyto otázky odpovídá nejen slovy, ale i dílem čtyř textilních obrazů. Ty vytvořila pro dvanáctou divadelní sezonu Studia Hrdinů a všechny premiéry jsou tak ještě o něco širším estetickým zážitkem.

Ženy dostávají v posledním období prostor komunikovat svou nespokojenost – lépe řečeno, berou si ho a komunikují ji. Nespočetněkrát vyřčená role matky a její náležitosti, nerovnost platů i množství dalších rolí, které jednu osobu značně vyčerpávají a které jsou, vlastně, samozřejmostí. Tedy – u žen.

Jedním z oborů, který je připisován primárně spíše mužům, je právě architektura. A právě kniha Ženy v architektuře ukazuje mýlku, která rozporuje pravidlo.

Slavnostní zahájení hned dvou zajímavých výstav si připravila Moravská galerie v Brně na čtvrtek 17. dubna 2025 od 18 hodin. Přijměte pozvání od autora nadčasového designu a především návrhu ikonického orientačního systému pražského metra, který se zapsal do povědomí široké veřejnosti. A české fotografky jejíž jméno znají více v zahraničí než v rodné zemi, která až v New Yorku mohla vyrůst a nalézt sama sebe.

V laboratoř (oratoř) mysterijního umění se právě proměnila olomoucká Rub Gallery. Její kurátor, historik David Voda, v ní představuje mistrovství díla Hilde Pollak-Karlin a otevírá tak celou etapu Pražské antroposofické moderny.

Alšova jihočeská galerie v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou zve na jarní sezonu na Hluboké trojicí výstav. Expozice Jana Uranta, Martina Velíška a Julia Reichela reflektují malbu, historické inspirace i odraz dnešní vizuální kultury a jsou k vidění do 11. května 2025.

Jen půl roku po premiéře v newyorském Golden Theatre na Broadwayi uvedlo v roce 2023 pražské Švandovo divadlo na Smíchově světově úspěšné drama Na první pohled (v originále nazvaný Prima Facie) australsko-britské autorky Suzie Miller, které dodnes patří k divácky nejžádanějším titulům.

Svou tvorbou překročil hranice socialistického Československa, stal se respektovanou osobností světové avantgardy a jeho tvorba formovala českou i slovenskou výtvarnou scénu druhé poloviny 20. století. Retrospektivní výstavu průkopníka světového kinetického a konstruktivistického umění Milana Dobeše právě uvádí Muzeum umění Olomouc.