Nejpopulárnější playlisty ambientní hudby na Spotify jsou zaplněné neinvenční skladovou hudbou, která je dnes již snadno generovaná pomocí umělé inteligence. Pro Spotify se jedná o levný obsah, který se hodí k pasivnímu poslechu, ale co to znamená pro samotný žánr ambientní hudby?
Další podstatná otázka ale neleží v minulosti. Co se stalo po roce 1989? Získali jsme svobodu tvorby, ale neztratili jsme současně odvahu zadávat umění veřejnému prostoru? Kde jsou nové mozaiky, reliéfy nebo plastiky, které nejsou pouhou marketingovou kulisou, ale přirozenou součástí architektury?
Juxtapozice děl nejznámějších českých umělců, socialistického realismu i současného sociálněkritického umění – tak vypadá výstava k výročí 100 let ostravského Domu umění. Ta mapuje vývoj jedné galerijní instituce a spolu s tím otevírá otázku role instituce a kurátora v utváření kulturního života své doby.
Loutka už dávno není jen symbolem dětského divadla. Současné inscenace ji staví po bok činoherce jako rovnocenného partnera a společně hledají nové možnosti divadelního vyprávění. Proč se hranice mezi loutkovým a činoherním divadlem stále více stírá?
Divácky vstřícná, melancholická komedie Chica Checa (v překladu Česká holka) uvedená v hlavní soutěži letošního jubilejního karlovarského festivalu prezentuje otevřenost k jinakosti jako způsob přijetí i sebe sama. Povzbuzuje ženy, aby ani ve zralém věku neztrácely odvahu k emancipaci a vybízí k rozehrání svojí vlastní verze chica checy.
Zamlžená jezera, temná zákoutí a fantaskní bytosti. Martin Salajka přenáší na plátno každodenní motivy svým expresivním stylem, díky kterému působí jako vystřižené ze snu.
Pojem autenticita v nás evokuje pocit něčeho opravdového – věci, kterou má smysl vlastnit, nebo zážitku, do něhož stojí za to investovat čas a přemýšlení. V této úvaze se budu snažit oprostit tento pojem od všemožných zbytečných a nelichotivých asociací a dotvořit jeho význam v umělecké sféře.
Vrak lodi, nejvyšší budova v republice nebo David Černý. To všechno jsou témata, která kolem Top Tower přitahují pozornost. Podstatnější otázka zůstává stranou: proč město podporuje projekt, který krizi bydlení prohlubuje?
Co se stane, když autoportrét přestane být obrazem vlastního já a začne fungovat jako místo setkání s něčím, co člověka přesahuje? Výstava Jiřího Petrboka ukazuje tvorbu autora, pro nějž obraz není pouze záznamem osobní zkušenosti, ale způsobem poznávání reality prostřednictvím těla, nevědomí a symbolů.
Artium by KKCG uvádí výstavu Láska, první společný výstavní projekt umělecké dvojice Matěje Hrbka a Alessandry Svatek.
Všichni to jistě známe, když si zapneme podcast a po půl hodině zjistíme, že jsme se nedozvěděli vůbec nic nového. S demokratizací médií se vyprázdněné promluvy navíc šíří rychleji a doletí dál. Může nám připadat, že se jedná o novodobý problém, ale je tomu skutečně tak?
Odolnost není pouze schopnost vydržet. Je to aktivní síla, která nám umožňuje proměňovat zkušenost, překonávat hranice a hledat nové způsoby, jak obstát v proměnlivém světě.
Jak převést na jeviště román, jehož dramatem je běžný život – plynutí hodin, opakování domácích úkonů, náhlé záblesky štěstí, stud, podráždění i myšlenky, které člověk obyčejně nevyslovuje?
Jako každé léto otevřel Pavilon skla Klatovy své výstavní prostory, zahradu a chodbu jezuitské koleje nejmladší generaci sklářských výtvarníků.
Alšova jihočeská galerie představuje mimořádný výstavní projekt o proměně české krajinomalby na přelomu 19. a 20. století.
Kulturní instituce jsou často prezentovány jako místa dialogu a sdílených hodnot. Ve skutečnosti jsou však také prostorem střetu různých perspektiv a interpretací. Šestý text série se zaměřuje na roli konfliktu v kulturních institucích a na to, proč se mu instituce nemohou jen snažit vyhnout, ale musí se naučit s ním pracovat.