Po dvaceti letech se na plátna vrací pokračování ikonického snímku Ďábel nosí Pradu. První díl dnes patří mezi typické „feel-good“ filmy nultých let, které napříč generacemi vyvolávají nostalgii.

Příběh Řehoře Samsy, který se jednoho rána probudí proměněný v odpudivý hmyz, je všeobecně známý.

Někdy máš sílu jenom sedět. Říkej tomu meditace, institucionalizace, přítomnost, plachost nebo shovívavost, ale prostě jenom sedíš, čekáš, stydíš se a nevíš.

Dusím se pod pokrývkou z bio plastů pohřbená v úrodné půdě napuštěné pesticidy. Vcházím na tuto planetu v hávu z rostlinného mléka, živí mě prso matky, na kterou jsme zapomněli. Stříhám ze sebe kousky bavlněné hmoty jako návštěvníci ze šatů Yoko Ono a přemítám nad tím, jak jsem se tu ocitl*a. Volám, ale hlas se vrací zpátky do mých úst přes vodotěsnou membránu čtyřikrát zrecyklovaného papíru.

Umělecký prostor Artium by KKCG i letos uvádí sérii benefičních koncertů s názvem Když hudba odpoví. Tři večery nabízejí komorní vystoupení výrazných osobností české a slovenské hudební scény v nevšedním prostředí.

Kulturní instituce dnes nestojí jen před otázkou programu, ale také před otázkou ekonomického modelu. Grantové systémy umožnily rozvoj kulturní scény, zároveň ale často podporují krátkodobé projekty spíše než dlouhodobou stabilitu. Jak ekonomika formuje fungování institucí – a jaké modely mohou být do budoucna udržitelnější?

V Galerii Františka Drtikola v Příbrami se na konci března otevřela výstava Architektura opravy, která zkoumá, jak (zejména) v prostředí architektury a výstavby vypadá držet se hesla „Prostředí bychom měli raději udržovat a opravovat než stavět nové“.

Kolektiv Ferst Dadler & Loré Lixenberg hledá účastníky (nejen) umělce, zahradníky, myslitele, hudebníky pro projekt Zahradníiíiíiíiíi republika

Inscenace Sága rodu Marxů z produkce Divadla Husa na provázku, dostupná na platformě Dramox, představuje typický rukopis režiséra Jana Mikuláška: ironický, obrazově silný a myšlenkově provokativní. Už samotný výchozí materiál – román Juana Goytisola – naznačuje, že nepůjde o lineární biografii, ale o rozvrstvený, postmoderní obraz jedné z nejkontroverznějších osobností moderních dějin.

Nové vydání Pražského chodce otevírá zapomenutý spor kolem Vítězslava Nezvala a jeho rozchodu se surrealisty. Badatelé David Voda a Milan Blahynka ukazují, že slavný básník nebyl jen „škůdcem kultury“, ale také autor světového formátu a vysvětlují, proč je třeba číst tento text znovu – a proč nastal čas přehodnotit Nezvalovo místo v české literární historii.

Artium by KKCG uvádí výstavu Intervaly přítomnosti – nový, prostorově rozsáhlý projekt sochařky Kateřiny Šťastné, jedné z nejvýraznějších mladých autorek současné české umělecké scény. Výstava vznikla přímo pro specifickou architekturu Artia, kde se lidé míjejí, potkávají a zanechávají po sobě stopy – fyzické i symbolické.

Na dohled od zámku Lemberk vznikl kulturní prostor, který v českém prostředí nemá mnoho obdoby. Barokní Sýpka Lemberk zahájila další sezonu výstav, koncertů a festivalů a propojila současné umění, tradiční řemesla i přeshraniční spolupráci s německou Horní Lužicí.

Krajina je v umění dlouhodobě rezonujícím tématem. V pardubických Automatických mlýnech se aktuálně odehrávají dvě výstavy s totožným názvem, které se nesnaží krajinu pouze zobrazit, ale především ji aktualizovaně promyslet.

Píše se rok 2033 a Evropou zmítá třetí světová válka. Svaz národů Velkého Ruska okupuje pobaltské země. Francie, Maďarsko a Slovensko se k němu již připojily dobrovolně.

Minulost nebývá pevně uzavřeným archivem faktů, ale spíše souborem příběhů, které si neustále znovu vyprávíme. Právě na této hranici mezi dokumentem, rodinnou pamětí a autorskou imaginací vzniká multimediální představení Kopta, absolventský projekt studenta JAMU Martina Jandy.