Nikdy nejsi sám je název výstavy obrazů malíře Romana Franty (* 1962), kterou připravil na září 2024 pro galerii Vltavín v Praze. Název odkazuje nejen na výbor z poezie Josefa Kainara Nikdy nejsem sám, ale obrací se především ke knihám jako jedinečným objektům a společníkům člověka, které ho provázejí nejrůznějšími životními fázemi a situacemi.

Nová výstava v Galerii Rudolfinum Antony Gormley / Pavla Melková představuje prostorové instalace a sochy rámované kresbami světoznámého britského sochaře v souznění se slovy v poetických textech české architektky Pavly Melkové.

Tentokrát se nepředstavuji skrze úvodník ani recenze, ale skrze volný text. Vyšla mi letošní tvůrčí rezidence v rámci Knižních lázní a tak jsem po dva týdny vstávala s výhledem do zeleně a popíjela mariánskolázeňské prameny.

Ať se podíváš z kteréhokoli bodu pláže, Měsíc na moři vždycky tvoří přímku k tobě. Pocit, že se to nemělo stát, se zlomí v pocit, že se to muselo stát.

Mírně enigmatický název má své opodstatnění – odkazuje k výstavě Out of the Blue, která představuje instalaci držitelů ceny Czech Grand Design za rok 2023, Terezie Lexové a Štěpána Smetany.

„Co když vidím něco zcela jiného než ostatní? Co je pozorované, a co představované? Co je prožívané, a co skutečné? A když propojím všechny části, uvidím celek?“ – tyto i podobné otázky orientovaly práci umělecké dvojice Davida Böhma a Jiřího Franty na výstavě Fabulant.

Několik století po tom, co jsme se vypořádali s představou, že vše ostatní se točí kolem Země, si stále myslíme, že „svoji“ krásnou planetu musíme technologicky spasit, hodit jí do hlubin zkázy záchranné lano, přesto že se nepotápí, ale vysychá. Narkissos neboli Narcis se v řecké mytologii tak dlouho nadkláněl nad jezero a rozplýval se nad svým odrazem, až se utopil. Jeho mrtvé tělo se proměňuje ve žlutý narcis.

Uvedení výstavního projektu Velký zlatý voči – 35 let Ceny Jindřicha Chalupeckého, opět rezonuje v aktivním kulturním diskurzu a skrze sedm nových uměleckých děl popichuje do pomyslného vosího hnízda.

Raritně se podaří objevit tvůrce, jehož tvorba prostupovala výtvarným prostředím, ale ve své době nedostala patřičné odezvy. Archiv Muzea umění a designu v Benešově odhalil kvality práce švýcarské autorky Silvie Billeter (* 1946) a nechává je vyznít v komplexně připravené výstavě Poesie tisku.

Pražská divadelní scéna Studio Hrdinů letos prvně organizuje hudební festival s názvem Sanatorium sonorum. Jedná se o festival zvukových umění a nové hudby v obci Pěčice u Mladé Boleslavi. Poslechový festival s mezinárodní účastí prezentuje skladby a umělecké projekty, které vznikly přímo v místě konání při rezidenčních pobytech.

Každé ráno se budíme do zdánlivě jiného, rychlejšího světa. Včerejší politické kauzy jsou dnešními memy a zítřejšími archeologickými vykopávkami propadajícími se nekompromisním sítem digitálního kolektivního (ne)vědomí. Proč nám to všechno přijde tak složité? A nebylo to tak vždycky? Dle jakých souřadnic se máme orientovat a ukotvit ve světě, který připomíná spíše cestu temným lesem?

Sebestřednost, touha stavět vlastní potřeby a zájmy nad zájmy ostatních, se stává jedním z největších problémů této společnosti. Mezi zdravou sebedůvěrou a škodlivou sebestředností existuje jen tenká hranice.