Ve dnech 14. až 22. dubna se již podruhé bude konat mezinárodní festival Nová Komedie, jehož cílem je upozorňovat na tvorbu mladých talentovaných umělců.

Žijeme v době, kdy je často těžké se rozhodnout mezi obecně platnými pravidly a naším osobním přesvědčením. Právě toto dnes společensky tíživé dilema prožívá na prknech ostravského Divadla 12 (komorní scéna Národního divadla moravskoslezského) i hlavní postava dramatu Teror, pilot Larch Koch. Autorem této hry je německý spisovatel a právník Ferdinand von Schirach, jenž tento rozpor demonstruje na fiktivním modelovém soudním procesu, o jehož výsledku rozhodují nikoli zde vystupující postavy, ale samotní diváci.

Divadlo Kámen se v poslední době inspiruje výjimečnými díly současné literatury. V březnu až květnu hraje dvě takto orientované inscenace: jedna, Přesně 42 zubů, je inspirována románem Viktora Pelevina Svatá kniha vlkodlaka, druhá, S citem, zase nejnovějším románem Jáchyma Topola Citlivý člověk.

Jednou z posledních inscenací, kterou ostravská Komorní scéna Aréna na sebe upozornila, je rozhodně Zimní slunovrat podle stejnojmenného dramatu současného německého tvůrce Rolanda Schimmelpfenniga. Její nesporný úspěch dokazuje získání Ceny Josefa Balvína a skutečnost, že kritikové z Divadelních novin ji označili jako nejlepší inscenaci vycházející z původně německy psaného textu vytvořenou v roce 2019. Máte, či nemáte rádi nečekané návštěvy? I přesto vítejte.

A pokud se to přihodí, tak co nejrychleji zemřít – považovali antičtí myslitelé za největší dar, který může být člověku dán, alespoň podle jejich vidění světa. Král Oidipus Jana Friče tíhou vyprávění a především svým vyzněním tuto tezi jen potvrzuje. Zároveň je znepokojujícím a tísnivým příběhem o vrtkavosti lidského štěstí.

V listopadovém Artiklu minulého roku si v laguně zaplavali brněnští studenti DIFA JAMU v Brně. V tomto čísle se konečně dovlnili také pražští čtvrťáci z DAMU. Komedii o dvou spřízněných rodinách, které se kvůli pomluvám na smrt rozhádají, s názvem Poprask na laguně aneb když vypuknou sváry v překladu Rudolfa Součka režíroval Vojtěch Nejedlý.

Inscenace Prorok větru vypráví příběh Náthana, prostého flétnisty, který chodí každý den na mořský břeh rozmlouvat s větrem. Jedná se o multižánrový projekt flétnistky a pedagožky Martiny Komínkové, který je inspirován stejnojmennou knihou soudobého italského autora Stefana Biavaschiho.

Snad nikdo nedokáže popřít fakt, že Ibsenovy hry jsou nadčasové. Jednak za to může téma, ale také to, že zkrátka osobní problémy se nemění. Této (ne)výhody využila i Anna Saavedra a vytvořila autorskou parafrázi Ibsenovy partnerskými komplikacemi nabité Hedy Gablerové s názvem Heda Gablerová: Teorie dospělosti, kterou ve spolupráci s režisérkou Jankou Ryšánek Schmiedtovou a dramaturgyní Kateřinou Menclerovou uvedly na prknech ostravského Divadla Petra Bezruče.

Jeviště Národního divadla je někdy dějištěm zázraků. V případě tanečních choreografií Jiřího Kyliána to není tvrzení nijak nadnesené. Představení Kylián – Mosty času je díky své dokonalosti až božskou podívanou…

V listopadu jsme slavili třicetiletí Sametové revoluce s povzbuzujícím heslem „Díky, že můžem!“. Ke spoustě věcí, které mimo jiné umožnila nově nabytá svoboda, patří také rozkvět českého moderního tance. Na to, jak to s ním bylo, je a snad i bude, jsem se zeptala paní Yvony Kreuzmannové, zakladatelky divadla Ponec, ředitelky festivalů Tanec Praha a Česká taneční platforma, a ženy, bez níž by dějiny současného českého tance vypadaly úplně jinak.

Většina z nás si určitě někdy ráda dopřeje alkohol – přece jen má svou moc. Důvody, které nás k němu přitahují, jsou různé. Někdo se chce zkrátka pobavit, jiný jím řeší existenciální krizi nebo třeba rozchod. Důsledkem jeho požití však většinou bývá opilost, skoro až magický stav, kdy se člověk nebojí být nahý, a to [...]

Možná byl nadanější než Mozart, narodil se však na špatném místě.

V divadle Komedie mělo premiéru představení Lazarus s podtitulem Zpátky ke hvězdám. Jedná se o muzikál autorské dvojice David Bowie a Enda Walsh. Je předposledním počinem, zároveň rozloučením i odkazem muže mnoha tváří, hudebního chameleona, inovátora, který neustále porušoval hranice a zažil vzlety i hluboké pády. Kdo se někdy našel v melodiích a textech Davida Bowieho, tak ani nemusí číst dál a rovnou ať vyrazí do divadla… Nebude litovat.

Režisér Jiří Adámek právě zkouší v pražském Studiu Hrdinů představení Oči v sloup, tato autorská hra volně navazuje na jeho dřívější práce Skončí to ústa a rozhlasovou Hru na uši. Premiéra nové inscenace se uskuteční 20. listopadu ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci.
Tvá práce je založená na hře se slovy, zjednodušeně se dá charakterizovat jako scénický voice [...]

Jako svou druhou premiéru sezony uvede Divadlo Kámen hru S citem, kterou navazuje na dramaturgickou linii inscenací čerpajících z literárních předloh. Hra se důsledně zabývá fragmentací a fragmentovaností mysli, jak uvádí režisér a umělecký šéf Divadla Kámen Petr Odo Macháček, a je vystavěna na úryvcích motivů románu Jáchyma Topola Citlivý člověk.

Absolventské ročníky činoherního herectví divadelních fakult JAMU v Brně a AMU v Praze se tuto sezónu pomyslně střetnou. Ukážou, kdo si v inscenaci Poprask na laguně zaplave, a kdo se možná i potopí. Jako první se namočili brněnští studenti. Kromě Goldoniho Poprasku na laguně mají na repertoáru Opilé (I. Vyrypajev) a V.E.M. (podle básníka J. Kostelníka).

Vše začalo v okamžiku jeho narození, kdy mu ruce ukousl čáp, jak sám o svém postižení s oblibou a nadsázkou hovořil. Řeč je o Františku Filipovi alias bezrukém Frantíkovi, narozeném roku 1904 ve vísce Jamné nad Orlicí.

Rudolf Habsburský a Přemysl Otakar II. Postavy, které svým konáním zapříčinily zásadní momenty českých a rakouských dějin, ožívají v neobvyklém nazírání na jevišti Divadla Komedie.