Románem Dešťová hůl završil Jiří Hájíček volnou „jihočeskou venkovskou trilogii morálního neklidu“. Scénárista a režisér Petr Odo Macháček si román zvolil jako inspiraci pro stejnojmennou hru. Divadlo Kámen, kde je inscenace uváděna, tak pokračuje ve svém dlouhodobém záměru – ztvárňování nejsoučasnější české literatury.

Prst se pomalu, za nepříjemné kvílivé ozvěny vznikající třením bříška o dřevěný odpor, šine po stole směrem ke Zbyňkovi, jenž tu jakoby není. V roli vlastní matky sám sobě posílá pokušitele přes tu nekonečnou dálku stolní desky. Výmluvné brechtovské gesto tne do zkamenělého okamžiku a herec jeho poselství duplikuje ve slovech. Na imaginárním lístku, které posel-ruka přepravil až ke Zbyňkovým očím se v soustavě čísel ohlašuje Zbyňkova minulost. Volala Bohuna. Nechala ti tu číslo.

Jiří Hájíček vydal v nakladatelství Host volnou románovou „venkovskou trilogii morálního neklidu“, jejímž posledním dílem je Dešťová hůl. Divadlo Kámen se programově nechává inspirovat nejsoučasnější českou literaturou a od 16. června nabídne hru vystavěnou právě na půdorysu Dešťové hole.

Jedno z divadel, které ještě před divadelními prázdninami otevře sál, je Divadlo Kámen. Vytrvalost a pevnost mu byla dána do základů, po neplánované pandemické pauze bude tedy opět možné zhlédnout inscenace S citem a Přesně 42 zubů.

Jako svou druhou premiéru sezony uvede Divadlo Kámen hru S citem, kterou navazuje na dramaturgickou linii inscenací čerpajících z literárních předloh. Hra se důsledně zabývá fragmentací a fragmentovaností mysli, jak uvádí režisér a umělecký šéf Divadla Kámen Petr Odo Macháček, a je vystavěna na úryvcích motivů románu Jáchyma Topola Citlivý člověk.

Divadlo Kámen zahájí novou sezonu improvizací Eéliška kolem v historické Invalidovně; během podzimu uvede dvě premiéry: v inscenaci Vražda u katedrály ožije upírský motiv spolu s příběhem pokusu o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala; záblesky románu Citlivý člověk Jáchyma Topola nabídne premiéra hry S citem.

Prostory karlínského Divadla Kámen vždycky utichnou až těsně před půlnocí. Kavárna a skromná galerie ve foyer po představení umně zdržují návštěvníky od spěchu na metro. S Petrem Macháčkem jsme si povídali nad sklenkou vína, o čem ten jeho Kámen vlastně je.

Zkuste vyjmenovat tři věci společné publicistkám Mileně Jesenské a Gustě Fučíkové. Tak schválně… Údajně kdysi vzplály pro stejného muže. Zcela jistě se setkaly v koncentračním táboře Ravensbrück. A letos stanou na stejném místě znovu. Alespoň pomyslně. Oním místem bude Studio Hrdinů, které svou druhou sezónu zahájilo premiérou hry Mileniny recepty, inspirovanou osudy Mileny Jesenské a její dcery Honzy Krejcarové.

Divadlo Kámen ve svých autorských hrách objevuje nové, opomíjené a neobvyklé formy činohry. I přesto činohrou nadále zůstává. Pro návštěvníka, který má v oblibě spíše klasické divadlo, bude zhlédnutí jejich experimentálních představení náročnější. I já odcházela po závěrečném potlesku poněkud v rozpacích…