V repertoáru Národního divadla Brno se hry Václava Havla neuváděly často, což bylo způsobeno dlouhým obdobím, kdy byl vykázán nejen z jevišť, ale i z celé české kultury. V Mahenově divadle se v roce 1964 nejprve inscenovala Zahradní slavnost a po šestadvaceti letech Asanace. Aktovka Rodinný večer přenesla Havlovu intimněji laděnou dramatiku do divadla Reduta, kde nyní připravujeme Ztíženou možnost soustředění.

Co byla Charta 77? Co bylo důvodem k jejímu vzniku? Kdo ji podepsal a jaké z toho pro něj a jeho blízké plynuly následky? Proč se stala zásadním dokumentem protikomunistického odboje? Odpovědi na podobné otázky nabízí výstava v Národní galerii v Praze.

Žijeme v době „ticha před bouří“, blížícího se „zániku Římské říše“ nebo nástupu zářné „éry Vodnáře“? Jak odhadnout, co přijde, a přitom nepropadnout ani konspiračním teoriím, ani zvěstem o konci světa; udržet si rovnováhu mezi politickou apatií a neurotickou angažovaností a vševědoucností?

Pavel Juráček – příbramský mladík, živelný student FAMU, horečnatý tvůrce, romantický milenec, agresivní partner, zoufalý toxikoman, egoistický bohém, apatický stín, troska, která nedokáže psát a nedokáže se psaním přestat. A Tygr v Tísni zahraje jeho Deník.

Porušuje 90 % pravidel rádiového vyslání. Jde proti proudu a možná právě proto si nachází posluchače, kterým nevyhovuje slyšet z éteru opakované písně a veselé moderátory. Dříve bylo Radio 1 jakýmsi symbolem svobody, dnešní generace jej vnímají už jen jako alternativní rádio bez té příchuti revolty, jež provázela začátky Radia Stalin.

Jiří Lábus a Daniela Kolářová dokážou i inscenované čtení proměnit ve strhující podívanou. Představení Divadla v Dlouhé nazvané S nadějí i bez ní zvítězilo v loňském ročníku dramatické soutěže o Cenu Alfréda Radoka a vrací se zpět do dob politických procesů v padesátých letech.