Vizuální umělec a sochař Petr Stanický pracuje s hmotou, prostorem a světelností prostoru. Vytváří skleněné objekty a instalace, vždy počítající se specifičností okolního prostředí, které se přirozeně stává součástí díla. Byla to právě architektura, která Stanického přivedla do roudnické galerie. A zároveň do prostor nedalekého augustiniánského kláštera.

Starobylé vánoční svátky jsou spjaté s mnoha tradicemi a zvyky, z nichž některé se opakují již celá staletí, jiná desetiletí, některé se mění, jiné zanikají a vznikají.

V brněnském kreativním hubu KUMST byly v polovině listopadu uvedeny výstavy, které se v rámci právě probíhajícího Měsíce fotografie věnují hlavně tomuto médiu.

Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Další odpovídá Kryštof Brůha.

Skutečnost pomalu ztrácí svůj třetí rozměr. Metamorfuje v obraz. Pozoruji její zploštění. Řečeno poněkud postmoderně: nežijeme v realitě, ale v jejích reprezentacích. Nic není mimo obraz. Co všechno nám pak mohou obrazy zprostředkovat? Jak s námi komunikují? Jak dokáží vytvářet a proměňovat prostor či konstruovat jeho iluzi?

Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Druhá odpovídá Lenka Glisníková.

Žijeme v hypervizuální době obklopeni obrazy různých podob a povah. Již v 90. letech definoval William J. T. Mitchell tzv. „obrat k obrazu“ (pictorial turn) vážící se k vizuálním objektům, jejich roli ve společnosti a k postavě vnímajícího diváka. S akcelerujícím působením nových technologií v současnosti dochází až k otupující záplavě obrazového materiálu. Dokážou nás obrazy zasáhnout a přimět myslet? Co a jak můžeme jako obraz vnímat?

Brněnský kreativní hub KUMST se věnuje systematické podpoře podnikání v oborech kreativních průmyslů. Nyní v listopadu a prosinci 2023 přišla řada na fotografii! Chystají se workshopy, vzdělávání o právu a licencích, meet-up či inspirace i vzdělávání na téma galeristika.

Na přelomu září a října se otevřely pardubické Automatické mlýny.

V ústeckém Domě umění je právě odkrýván příběh jedné z klíčových osobností současné české malby – Jana Merty. Skrze malby předkládá výstava nazvaná Lidová škola umění jeho životní cestu a propojuje je s fotografiemi autorů tvůrčí dvojice Jasanský – Polák.

Jan Kaláb je člověk přirozeně rozkročený mezi světy. Graffiti legenda, o které rapují PSH, a zároveň akademicky vzdělaný kreslíř. Streetartista, který spoluzakládal nezávislé kulturní centrum, ale zároveň komerčně úspěšný umělec, který rád jezdí v Porsche 911. O těchto i jiných paradoxech, a taky o výstavách v Paříži, nebo o tom, proč respektuje Davida Černého a ignoruje Banksyho, jsme si povídali v rozhovoru pestrém jako celé Kalábovo dílo.

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. První odpovídá Petra Janda.

Výstavu Secesní sklo z Jizerských hor bylo možné v Pavilonu skla Klatovy realizovat jen díky velmi vstřícné spolupráci Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, Muzea Šumavy a soukromých sběratelů. Desítky takto shromážděných exponátů a dokumentů představují, jak se secesní styl odrazil v produkci různých firem v Jizerských horách.

Rozsáhlá retrospektivní výstava mezinárodně respektovaného konceptuálního umělce Pavla Büchlera Známky života připravená na míru prostor Pražákova paláce je v Moravské galerii v Brně k vidění od 22. září 2023 do 25. února 2024. Společně s výstavou vyšla také umělcova stejnojmenná monografie, která zevrubně mapuje jeho tvůrčí kariéru. Jedná se o vůbec první umělcovu monografii publikovanou v českém jazyce.

Přestože lze umění vnímat bez znalosti kontextu, ve kterém vzniklo, právě souvislosti přináší širší vhled a možnost pochopit, jaký obraz doby plátna přenášejí. Olomoucká Telegraph Gallery otevírá výstavou několika autorek a autorů nazření na současnou britskou figurativní malbu – a její souvislosti.

Tendence zatraktivnit umění v rámci koncepce, která jej představí, se v poslední době objevuje jako trend. Jednou z výstav, která je hravá, ale přesto závažná, je aktuálně probíhající Tarot v holešovické BOLD Gallery.

Poněkud drsně a na přímo přináší reflexi současné době výstava Strange Things. Žádné eufemismy, ale díla, která svébytným způsobem artikulují strach a přeznačují i náboženské kontexty právě představuje Alšova jihočeská galerie.

Výstava Jana Merty (* 1952) v Domě umění Ústí nad Labem nazvaná Lidová škola umění tematicky vyrůstá z autorových vzpomínek spojených s obdobím jeho dospívání, které mezi lety 1966–1972 prožil v tomto městě. Představuje ale také odraz současnosti a rezonujících témat.