Útržky klidu a pohody (nebo alespoň jejich vinšování) můžete do 12. února 2024 najít v sálech Muzea umění a designu Benešov. Nová výstava Ke Štěstí: Novoročenky ze sbírek MUD představuje kolekci z daru mecenáše muzea Jiřího Šetlíka a je tak jedním z prvních kroků kontinuálního úsilí, jehož cílem je stálá expozice věnovaná odkazu významného sběratele, kurátora a teoretika umění.

Otázka, kterou si může položit kdokoli. Maluje, přemýšlí, pije kávu, chodí městem, pozoruje okolí… To vše mohou být činnosti, které se do pracovního procesu umělce dají zařadit. Jak ale na takovou otázku odpoví samotný umělec?

Ekologičtí aktivisté, kteří 6. listopadu kladívky rozbili ochranné sklo na obrazu Venuše z Rokeby v londýnské Národní galerii od španělského malíře Diega Velázqueze, se odvolávají svým činem na anglickou sufražetku Mary Richardsonovou, která v roce 1914 obraz rozřezala sekáčkem na maso. Právě paralela se sufražetkami ale ukazuje, že šokující formy protestů se aktivistům z Just Stop Oil mohou vymstít – čin Mary Richardsonové totiž tehdejší média svorně zavrhovala a považovala za vandalismus.

Po světové premiéře v Miláně a uvedení v rámci festivalu Designblok na Pražském hradě vrcholí výstava českého autorského skla, porcelánu a keramiky Made by Fire v Moravské galerii v Brně, z jejíž popudu vznikla. Koloběh se uzavírá a konec se stává znovu začátkem. Nečekejte však pouhou reprízu výstavy. V Uměleckoprůmyslovém muzeu toho najdete mnohem více.

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) připravila výstavu děl malíře Antonína Tomalíka (1939–1968) spolu s vybranými pracemi jeho přátel.

Vizuální umělec a sochař Petr Stanický pracuje s hmotou, prostorem a světelností prostoru. Vytváří skleněné objekty a instalace, vždy počítající se specifičností okolního prostředí, které se přirozeně stává součástí díla. Byla to právě architektura, která Stanického přivedla do roudnické galerie. A zároveň do prostor nedalekého augustiniánského kláštera.

Starobylé vánoční svátky jsou spjaté s mnoha tradicemi a zvyky, z nichž některé se opakují již celá staletí, jiná desetiletí, některé se mění, jiné zanikají a vznikají.

V brněnském kreativním hubu KUMST byly v polovině listopadu uvedeny výstavy, které se v rámci právě probíhajícího Měsíce fotografie věnují hlavně tomuto médiu.

Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Další odpovídá Kryštof Brůha.

Skutečnost pomalu ztrácí svůj třetí rozměr. Metamorfuje v obraz. Pozoruji její zploštění. Řečeno poněkud postmoderně: nežijeme v realitě, ale v jejích reprezentacích. Nic není mimo obraz. Co všechno nám pak mohou obrazy zprostředkovat? Jak s námi komunikují? Jak dokáží vytvářet a proměňovat prostor či konstruovat jeho iluzi?

Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Druhá odpovídá Lenka Glisníková.

Žijeme v hypervizuální době obklopeni obrazy různých podob a povah. Již v 90. letech definoval William J. T. Mitchell tzv. „obrat k obrazu“ (pictorial turn) vážící se k vizuálním objektům, jejich roli ve společnosti a k postavě vnímajícího diváka. S akcelerujícím působením nových technologií v současnosti dochází až k otupující záplavě obrazového materiálu. Dokážou nás obrazy zasáhnout a přimět myslet? Co a jak můžeme jako obraz vnímat?

Brněnský kreativní hub KUMST se věnuje systematické podpoře podnikání v oborech kreativních průmyslů. Nyní v listopadu a prosinci 2023 přišla řada na fotografii! Chystají se workshopy, vzdělávání o právu a licencích, meet-up či inspirace i vzdělávání na téma galeristika.

Na přelomu září a října se otevřely pardubické Automatické mlýny.

V ústeckém Domě umění je právě odkrýván příběh jedné z klíčových osobností současné české malby – Jana Merty. Skrze malby předkládá výstava nazvaná Lidová škola umění jeho životní cestu a propojuje je s fotografiemi autorů tvůrčí dvojice Jasanský – Polák.

Jan Kaláb je člověk přirozeně rozkročený mezi světy. Graffiti legenda, o které rapují PSH, a zároveň akademicky vzdělaný kreslíř. Streetartista, který spoluzakládal nezávislé kulturní centrum, ale zároveň komerčně úspěšný umělec, který rád jezdí v Porsche 911. O těchto i jiných paradoxech, a taky o výstavách v Paříži, nebo o tom, proč respektuje Davida Černého a ignoruje Banksyho, jsme si povídali v rozhovoru pestrém jako celé Kalábovo dílo.

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. První odpovídá Petra Janda.

Výstavu Secesní sklo z Jizerských hor bylo možné v Pavilonu skla Klatovy realizovat jen díky velmi vstřícné spolupráci Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, Muzea Šumavy a soukromých sběratelů. Desítky takto shromážděných exponátů a dokumentů představují, jak se secesní styl odrazil v produkci různých firem v Jizerských horách.