„Život je bolestný a přináší zklamání“ je název právě probíhající plzeňské výstavy, věnující se hororové tématice. Kouzlem nechtěného je, že doposud byla většina tamějších výstav horor, ale tenhle skutečně stojí za to vidět.

V listopadu loňského roku byla na plzeňském sídlišti v Lochotíně odhalena rozměrná socha králíka oficiálně nazvaná „Panoptikum“. Jedná se o růžové monstrum, které požírá lidské torzo, na motivy obrazu Francisca Goyi, na němž Saturn pojídá svého syna. Dílo má v prvé řadě narážet na dnešní konzumní společnost a je realizací bakalářské práce sochaře Adama Trbuška. Já sama jsem sochu původně nevnímala příliš pozitivně, a tak mě zajímalo, co a kdo za její existencí stojí.

Divadlo Letí v září do Plzně, aby zde v rámci Mezinárodního festivalu Divadlo uvedlo unikátní interaktivní (společenskou) hru „Proti pokroku. Proti lásce. Proti demokracii.“ Jediné dvě reprízy se uskuteční 11. a 12. září 2015 v prostorách plzeňské Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.

Mezinárodní festival Divadlo si po 21. položil otázku, jaké trendy nese současné divadlo na východě Evropy a co má společného s naší domácí produkcí. Jsou s postupnou globalizací a hostováním stejných tvůrců v různých zemích stále ještě patrné rozdíly v produkcích a přístupu k tématům minulosti i současnosti? Přehled nejvýznačnějších inscenací uplynulé sezóny se na to pokoušel odpovědět.

Budova plzeňského nádraží Jižní předměstí, která už dvanáctým rokem slouží alternativní kultuře, přivítala další počin. Je jím otevřený fotofestival OFF Station, který druhé jaro pořádají studenti opavského Institutu tvůrčí fotografie a letos hostí téměř padesát fotografů zvučných i zatím jen libozvučných jmen.

Architektura vyžaduje jistý druh nadhledu. Nejen proto, že na velkou část plánů se člověk dívá z ptačí perspektivy nebo že z nápadů vznikne něco, co bude ovlivňovat život lidí po několik desítek let, ne-li více; či dokonce kvůli mnohokrát ohranému klišé, které kombinuje slova „detail“ a „celek“. Myslím si, že nadhled je nutný pro kvalitně odvedenou práci, které neschází vtip, jenž oceníte víckrát než jen jednou. Představuji vám architektonické studio Sporadical.