Květnové vydání Artiklu se tentokrát zaměřuje na jedinečnost a ojedinělost. Přestože doba je poplatná nejrůznějším mustrům a to jak v umění, tak i v chování a jednání, podařilo se nám na poli kulturní scény najít opravdové unikáty, které vám nyní představím a pozvu vás k jejich hlubšímu prozkoumání.

José Pijoan uvádí rok vzniku slavného obrazu Sandra Botticelliho Zrození Venuše v období let 1483–1486. Kromě krásy samotné Venuše, která se vynořila z moře a je nesena na lastuře, zachycuje obraz ještě mnoho konotací a významů. Venuše je symbolem narození, plodnosti, lásky a sexuální touhy. Nejedná se nutně jen o lásku pozemskou, ale i duchovní. Znovuzrození jara po zimě, rozkvět poupat do plných květů, nové životní etapy.

Oslava je tady! S jakým lepším tématem otevřít nejen únorový Artikl, ale také nový měsíc, ve kterém naše kroky snad již směřují k cestě k civilizovanějšímu státu. Oslava je tady!

Lednové vydání Artiklu otevírá nový ročník. A tentokrát, vážené čtenářky a vážení čtenářky, s radostí akcentuji, že se nejedná o jen tak ledajaký, ale přímo jubilejní, desátý ročník Artiklu.

Trpělivost je umění žít s tím, co je ještě nehotové. Závěr roku se nezadržitelně blíží a jeho dynamika je všudypřítomná. Trpělivost je zároveň příhodné téma pro prosincový Artikl a toto období, které přináší předěl v podobě vstupu do nového roku a snad lepší a zase lepší vyhlídky, než které jsme čekali pro tento rok.

Přestože podzim svým brzkým stmíváním ztišuje dny a prodlužuje noci, kultura ožívá svou přes léto načerpanou energií. Divadla po divadelních prázdninách opět otevírají své sály a představují premiéry, klubová scéna brzké příšeří vítá a galerie nabízí obsah do kontemplativních dnů.

Říjnový Artikl napěchovaný kulturou držíte právě ve svých rukou. Protože podzim patří designu, zaměřili jsme se na něj nekonvenčně a právě v tomto vydání. Přinášíme vám exkluzivní rozhovor s ředitelem festivalu Czech Design Week nejen o tom, jak rozpoznává talenty mezi mladými tvůrci.

Zářijový Artikl je venku a my se s radostí posouváme k podzimní kulturní sezóně, která už tloušťkou tohoto vydání napovídá, že se bude na co těšit. Hned v prvním zářijovém víkendu si můžete ve Výstavní síni Mánes užít přehlídku na sto designérů a designérek a jejich děl na festivalu Czech Design Week 2022, jehož jsme hrdým mediálním partnerem. Na něm potkáte i část naší redakce, která pro festival připravila doprovodný program v podobě přednášek. V závěru měsíce září, o víkendu 24. a 25. září, vás pak zveme na zámek Troja, kde proběhne další ročník veletrhu Art Book Fair 2022 zaměřený na publikace a tiskoviny o umění.

Přestože je i Artikl také takovou mediální intervencí, protože ho můžete pravidelně vídat a odebírat na dobrých kulturních místech, samostatně se tématu Intervence věnujeme až v tomto vydání devátého ročníku.

Krajnost, extrém. Hranice se posouvají, jak společnost píská. Doba přeje odchylkám, které jsou z prizmatu pozitivní diskriminace naopak vyzdvihovány a udávají podobu akceptovatelného pole. Mimo světla reflektorů jsou ale postoje většinové společnosti stále konzervativní ba dokonce xenofobní. Je to probém.

Ne všechno ustálené je funkční a změna je pak nejlepším řešením dlouhodobé nespokojenosti. Není výhradně oblíbeným principem, protože s sebou nese nejisté výhledy. Ovšem z konstelace, která je dlouhodobě neuspokojivá, je změna jediným východiskem. K tématu genderu, konkrétně jeho změny, se vztahuje současný filozof Jean-François Braunstein, který upozorňuje mj. na vlnu „transgenderových dětí“.

Mezník stého vydaného Artiklu jsme překonali dubnovým číslem a důkladně jsme jej také s redakcí oslavili. Nyní už držíte v ruce 101. číslo Artiklu, kterému byste měli věnovat patřičnou Pozornost. Právě ta je tématem, ke kterému se v tomto vydání vztahujeme a kromě novinky od minulého čísla – hudebního playlistu v podobě QR kódu – vám přinášíme i novou rubriku v závěru vydání, která vám představí kurátorský výběr tří filmových snímků padnoucích přímo k danému tématu čísla.

Zrovna v této době je každý důvod k oslavě rozporuplný, o to více je právě proto nutné si takových důvodů vážit, když – a dokud – jsou. Jeden důvod k oslavě je další vydaný Artikl, tentokrát ale právě s pořadovým číslem sto. Je mi tedy potěšením, že nyní budete čtenáři devátého ročníku Artiklu s číslem, jenž se právě dostalo do trojciferného rozměru.

Pro březnové vydání Artiklu jsem měla rozepsaný zcela jiný obsah úvodníku. Než jsme jej stihli vydat, rozpoutala se válka na Ukrajině. Téma Porozumění, jemuž toto vydání původně věnujeme, tak nabývá ještě většího smyslu, je-li v tomto nastalém kontextu vůbec porozumět celému aktu tohoto rozměru možné.

V únorovém vydání Artiklu se věnujeme tématu Velkorysost. Jestli se tento pojem stal už jen přídavným jménem nebo jeho obsah následuje i jednání, je hodné k zamyšlení.

K tématu tohoto vydání, kterým je Odolnost, se mi tentokrát nemůže nevybavit čistě osobní vzpomínka na performance s názvem Třetinu dne odolám, kterou jsem realizovala v rámci výstavy Rafani: O nevyvratelnosti v Museum Kampa v roce 2019. Navazovala na můj koncept performance, který jsem započala v roce 2011 a tentokrát se její výsledná podoba, tedy osm hodin klidného nehnutého ležení v expozici, nechala inspirovat větou z anotace výstavy a to, jestli existuje na tomto světě něco, co odolá?

Obnova člověka v jeho celistvosti, především pak osvobozením z utilitárního vztahu ke světu. Jak moc je taková potřeba právě opět v těchto dnech znatelná a jak moc potřebujeme novou avantgardu?

Vztah mezi znakem a referentem se v postmoderní době zhroutil a není již možné rozlišit mezi „realitou“ a znakem, ale pouze mezi různými obrazy skutečnosti. Postmoderní doba je dobou simulací, simulakrem, která tvoří nový řád reality – hyperrealitu. Pakliže Jean Baudrillard pohlíží na postmoderní dobu tímto způsobem, lze navázat tím, že jsme zaplavováni kaskádami klamů, jimž ale musíme uvěřit, aby [...]