Když jsem vkročila do berlínské galerie v Gropius Bau a těšila jsem se na výstavu Fabelhaftes Produkt americké queer umělkyně Vaginal Davis, netušila jsem, jak zábavným a mnohdy matoucím zpracováním komentovat otázky nezařaditelnosti a vykořenění v rámci skupin, do kterých bychom měli patřit.

Tvorba fotografky a vizuální umělkyně Lenky Glisníkové se v posledních letech intenzivně věnuje zkoumání dopadů moderních technologií na člověka, společnost a širší ekosystémy, současně ji zajímá, jak tyto technologické transformace proměňují naše vnímání reality.

Subtilnější, avšak silně aktivující momenty – to je dynamika prizmatu, jímž výstava Kino Kosmos výstava v ostravské Galerii PLATO nahlíží na fenomén reálného kina.

Letní sezona v Pavilonu skla Klatovy patří již po léta sklářským školám, vysokým i středním. Letos velmi pěkné exponáty vytvořili studenti a učitelé Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy z Nového Boru.

Léto v Galerii Lázně Liberec ovládly sarkasmus a ironický vtip. Monografická výstava Jízlivá něha Naděždy Plíškové mapuje životní příběh této známé české kreslířky, grafičky a sochařky.

Výtvarné umění hraje v našem světě nezastupitelnou roli. Kultivuje společnost, reflektuje současnost a poukazuje na otázky, které je nutné si klást. Co se ale stane, když je umělecké dílo ve světě fyzicky přítomné, avšak lidským očím skryté? Zmizí také z kolektivního vědomí?

V areálu Automatických mlýnů v Pardubicích, kde sídlí také Galerie města Pardubic (GAMPA), můžete navštívit reprezentaci benátského pavilonu ve výstavním projektu Cecoslovacchia. Proč?

Na střechu Československého pavilonu v Benátkách spadl v roce 2019 strom. Dokáže s dosud nezrekonstruovanou stavbou příští rok pohnout Krtek? Anebo mu pomohou institucionální reprezentace v podobě Národní galerie Praha a Slovenské národní galerie?

Umění je velice komplexním vyjádřením lidské duše. V tomto myšlenkovém rámci je sestavena skupinová výstava Duše, která přináší estetický prožitek a reaguje na potřebu psychické nouze ve společnosti.

V Alšově jihočeské galerii (AJG) v Hluboké nad Vltavou začala letní sezona opravdu ve velkém stylu. V prostorách Zámecké jízdárny se otevřely hned tři výjimečné výstavy, které slibují silné vizuální i myšlenkové zážitky. Galerie zve návštěvníky k hlubokému zamyšlení nad přírodou, současnou společností i samotným vnímáním reality.

Siegfried Herz. Už samotné jméno, jakoby ani nepatřilo do současné doby. A podobně – odtrženě od veškerého současného umění následující trendy, vyznívá také jeho dílo. A to v těch již téměř nevídaných a výsostných estetických kvalitách – hloubce, ryzosti a opravdovosti.

Výstava ve volně přístupné jáchymovské Řetízkárně a kavárně Café 1516 si všímá stop temného období Jáchymovska a dotýká se jizev, které po nich zůstávají. Lena Jakubčáková a Mária Piatriková ve svých fotografiích osvětlují zákoutí spojené s uranovými lágry.

V prostorách Zámecké jízdárny Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou se rozprostřela výstava, která není jen přehlídkou sochařských objektů, ale skutečným prožitkem křehkosti, pomíjivosti a kontemplace.

Výstava O času a vodě, připravená pro Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, propojuje téma vody a paměti skrze současnou tvorbu umělkyň a umělců mladší a střední generace. Monumentální i komornější prostorové instalace se propojují ve specifickém interiéru galerie, někdejší barokní jízdárny.

Galerie města Pardubic (GAMPA) na konci června představila výstavní projekt CECOSLOVACCHIA, jehož záměrem je „přenést“ budovu Českého a Slovenského výstavního pavilonu z historické části areálu Benátského bienále – Giardini, do České republiky, aby ho doslova přiblížila domácímu publiku.

Pokud budete v nejbližší době pobývat v New Yorku, nevynechejte setkání s Dinosaurem, nikoliv starobylým ještěrem, ale pětimetrovou sochou holuba ve visutém parku High Line. Svoji realizaci pro High Line Art prezentující umělecký program na výstavním piedestalu u křižovatky 30th Street a 10th Avenue, tak nazval kolumbijský umělec žijící v Paříži Iván Argote.

Migrace, paměť, osobní trauma, kulturní dědictví – všechna tahle témata v sobě nesou mnoho těžkosti. Výstava v ústeckém Domě umění ale ukazuje, že je možné o nich mluvit přístupně i lidsky – skrze obrazy, zvuky, gesta. A hlavně skrze konkrétní příběhy.

Co spojuje fragmentovanou identitu Britney Spears s dystopickým světem Balenciagy? Na první pohled málo. Přesto jejich spojení v aktuální kampani otevírá otázky o obrazu, komodifikaci a hranicích mezi kritikou a cynismem.