Alšova jihočeská galerie, ve spolupráci s Museem HR Giger ve švýcarském Gruyères, Carmen Maria Giger a sběratelem Marco Witzigem, připravila v Zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou výstavu švýcarského umělce HR Gigera, malíře, sochaře a návrháře, známého především jako stvořitele uměleckého směru s názvem biomechanický surrealismus a filmového monstra Vetřelec.
Kdo se svým týmem stojí za skleněnou revitalizací pražského Výstaviště a Národního muzea? Sám se prezentuje jako umělecký řemeslník, který se vyhnul akademické půdě právě kvůli lásce k řemeslu.
Tento měsíc byla v USA naměřena nejvyšší teplota za více než sto let. Evropa stále čelí strachu z jaderné války. Problematika nukleárního odpadu a klimatických změn se stává stále více aktuální a palčivou. Výstava Blues Explosions zkoumá tyto fenomény a klade nepříjemné otázky.
Není již tajemstvím, že se v Pardubicích očekává velká kulturní událost. Je jí otevření nového kulturního organismu a to přímo
v Automatických mlýnech.
Po krátké pauze otevírá Galerie Jaroslava Fragnera znovu své dveře a zve na výstavy z pole architektury a urbanismu. Novou éru zahajuje výstavou Architektura jako práce. V ní představuje, jakým nástrahám a výzvám čelí (nejen) mladá generace architektů.
Ačkoliv téma smrti, duše a pomíjivosti života rezonuje společností, pietní tradice i rituály vymírají. Všímám si rozdílu a opatrnosti, jak o smrti mluví mezi sebou nemocní, zdraví, malé děti, teenegeři, dospělí, staří lidé, lékaři nebo třeba umělci. Změnil se po covidovém období přístup k ní? Považujeme smrt stále za společenské tabu?
„Alenka ani chvíli nemeškala a vskočila za ním, aniž jen zdaleka pomyslila, jak se kdy opět dostane ven.“ Lewis Carroll, Alice in Wonderland, 1865.
Paměť ovlivňuje přítomnost a vytváří budoucnost. Tvorba ATTA (Atelier Tsuyoshi Tane Architects) je jasným apelem k nám všem, kdo jsme zodpovědni za současnost i budoucnost našich měst, abychom přemýšleli o potenciálu, poslání a budoucích možnostech architektury. Výstava Archeologie budoucnosti, kterou uvádí Galerie současného umění a architektury, představí architektonické uvažování tohoto mnoha cenami ohodnoceného studia.
To, že se v pardubické kultuře dějí velké věci, aktuálně nelze přehlédnout. Areál Automatických mlýnů dokončuje svou transformaci v nový kulturní a společenský bod. Své sídlo do něj přesouvá i pardubická GAMPA – Galerie města Pardubic. Ta ve dnech 29. září. – 1. října 2023 v rámci slavnostního otevření představí unikátní výstavní projekt Mlýnský ostrov, kterým započne novou éru.
Esence povědomých detailů městské reality, střípky metropolitní architektury, projekční plátna v podobě prosklených paláců, to jsou fotografie Jaroslava Beneše. Ty nejznámější teď můžete vidět v Galerii hlavního města Prahy v Domě fotografie na výstavě Ex Urbi.
Střední Evropa právě dostala jeho doposud největší výstavu. Ta je představena na více jak devíti stech metrech čtverečních výstavního prostoru a to ještě v roce 70. výročí galerie. Řeč není o nikom jiném, než o HR Gigerovi a výstavním prostorem je právě zámek, ty umělec miloval, a to v Hluboké nad Vltavou, v Alšově jihočeské galerii.
Pavilon skla Klatovy jako již tradičně každé léto představuje některou ze středoevropských sklářských škol. Tento rok patří výstavní prostory PASK, jeho zahrada a chodba jezuitské koleje jediné sklářské škole na Moravě.
Jaké jsou kognitivní a sociální výhody, které přináší hluboké čtení? Digitální věk efektivně mění naše mozky. Tomuto aspektu, možná spíše údělu, se věnuje a zkoumá jej výstava Chyceni slovy.
Slovenský institut v Praze otevírá svůj nový reprezentační prostor v Hybernské 1 inaugurační výstavou tří z nevýraznějších postav současného kostýmního výtvarnictví.
O odhalování vrstev, konceptu reality a otázce identity, dynamice zakrývání a odkrývání mi umělec svěřil otevřené a citlivé odpovědi, které dokreslují jeho díla plná rozporu.
je název výstavy obrazů malíře Romana Franty v Galerii Ve věži v Plané u Mariánských Lázní.
Je již zvykem, že v tuzemských galeriích se výstavní projekty hojně věnují problematickým mezioborovým tématům současné společnosti. Není tomu jinak ani v Muzeu umění a designu v Benešově, ve kterém aktuální výstava Logika růstu od environmentálního žalu přechází k aktivní reakci na kontroverzní, často nepochopenou, ale paradoxně čím dál více populárnější ideu nerůstu a otevírá tento diskurz pro širokou veřejnost.
Co je realita? A je realita jenom jedna? Nebo se nám nabízí možnost pohybovat se mezi různými verzemi a variacemi toho, co jinak považujeme za samozřejmé a popisujeme jako skutečnost?