Díla kazašské ilustrátorky Helen Demidové demonstrují krutou pravdu, která se zformovala v současné kultuře. Móda a luxus, či obecně materiální bohatství je dnes pro mnohé lidi důležitější než opravdový smysl života.

Jakým způsobem připravuje výstavní plán jedna z nejvýraznějších soukromých galerií olomouckého kraje Telegraph Gallery jsem si povídala s jejím šéfkurátorem Miro Macíkem.

Alšova jihočeská galerie ke konci letošního roku připravila ve své pobočce Mezinárodního muzea keramiky v Bechyni výstavu s názvem Pleschen, která představí výsledky výtvarného sympozia AJG z roku 2021.

Bohemian Taboo Road Show chce prostřednictvím umění rozvíjet erotickou inteligenci a přichází s komponovaným programem. Chce tímto způsobem bojovat proti nevyváženém poměru pornografie vůči kreativní tvorbě v online i živém prostoru. Prostřednictvím výtvarného umění, designu, diskuze, literatury a performance chce otevřít téma významu intimity, genderu, nahoty, sexuality a erotiky, ale také cenzury a blokování obsahu, které kreativní tvůrce postihuje čím dál častěji.

Výstavní projekt ostravského Domu umění představuje umělecký vývoj výtvarné skupiny Přirození, která působila na undergroundové scéně v rozmezí let 1989 až 1992.

Hmota a prostor. Tak by se dala uvést spojnice v dialogu, který propojuje dva společně představené autory, Anishe Kapoora a Jakuba Roztočila.

Online propagace patří mezi nejúčinnější. Tvořit umělecká díla nemá primárně za účel vydělat velký obnos peněz, umělci však budou vždy hledat prostor, kde se můžou prezentovat. IT a programátorský svět má také své „umělce“, kteří otevřeněji přiznají, že si za své umění nechají dobře zaplatit. Dokážou ale také otevřít dveře tam, kde se to hemží kontakty i penězi.

Pardubická Východočeská galerie zve na tři pozoruhodné výstavy do Domu U Jonáše.

Nová galerie univerzity Pardubice pod vedením kurátora, umělce a vysokoškolského pedagoga Tomáše Lahody uvádí výstavu jednoho z významných představitelů tzv. konkrétního umění, Pavla Hayeka. Podívejme se na kontext jeho díla v souvislostech tohoto směru.

Seriálové výstavy jsou v poslední době oblíbeným formátem. V brněnské Moravské galerii se do podzimu 2022 představoval dvouletý šestidílný projekt Skupiny Rafani. V Galerii Podchod je průběžně v různých obměnách tematizována válka ve východní Evropě. A snad proto, že koncept je v Brně doma, nabízí skromná, ale znalci ceněná galerie v Památníku Leoše Janáčka výstavní cyklus KOR – T•D rok s Dezidérem Tóthem.

Abyste byli v něčem skutečně úspěšní, musíte tím žít dnem i nocí a ve své cestě za dílčími cíli vytrvat. Jedním takovým člověkem, kterého natolik okouzlil design, že se stal ředitelem přehlídky jeho současné podoby a pojmenoval ji Czech Design Week, je Lukáš Pipek. Rozhovor s ním tedy nebude o ničem jiném, než o jeho dlouholeté vášni, designu.

Letošní rok přinesl množství možností, kdy bylo možné ve veřejném prostoru potkávat umění. Není to samozřejmě náhoda a za každou takovou viděnou sochou je velké množství práce a úsilí.

Pokud je zásadní silou umění vyvinout alternativní svět, který pohltí naše každodenní já a rozprostře před námi krajinu nezvyklých forem existence, letošní Lunchmeat festival tento potenciál maximálně naplnil. Přesto jím vytvořený vesmír není pouhým eskapistickým nástrojem, ale skrze témata, která v audiovizuálních dílech zpracovává, poskytuje konfrontaci s problémy naší reality.

Podzimní výstava v PASK mapuje dobu, která přinesla do českého a následně evropského luxusního dutého skla zcela novou barevnou paletu.

Rozhovor s Josefinou Frýbovou a Petrou Widžovou se dotýká zákoutí české umělecké scény, jejích pozoruhodných osobností i aktuálních projektů. Kurátorky citlivě komentují vztah člověka k umění, specifika českého uměleckého prostředí a prozrazují i detaily spolupráce s Českými centry ve čtyřech evropských metropolích.

Výstava Květek společně připravená pro Dům umění Ústí nad Labem Jiřím Kovandou a autorskou dvojicí Lukáš Jasanský – Martin Polák staví do centra zájmu jejich aktuální tvorby téma květin. Čím vším vlastně květina může být – znamením růstu i předzvěstí úpadku, opulentní férií i usebraným gestem nebo kulturním významem či nevkusnou poznámkou?

Jméno Theodor Pištěk výrazně rezonuje ve dvou sférách – a to jak v oboru kostýmního výtvarnictví, tak v malbě – jeho díla jsou právě k vidění v Alšově jihočeské galerii a to v kontextu světového hyperrealismu.

Než se pardubická GAMPA přesune z Příhrádku do nových prostor Automatických Gočárových mlýnů, věnuje se dlouhodobému výstavně-intervenčnímu formátu Intermezzo, ve kterém jako platforma nechává růst a rozvíjet dílčí výstavní projekty.