Chromatická synopsie neboli barevné slyšení označuje neurologický jev, při němž jedinec vnímá akustický vjem opticky. Je přímo schopen vidět hudbu, jednotlivé tóny k sobě vážou různé barevné odstíny. Kombinaci hudby a výtvarného umění zpopularizoval již Vasilij Kandinskij, ruský průkopník abstraktního umění, který ve svých dílech vizualizovat hudbu. Zvuk se tak materializuje v médiu malby.

Když se chceme dozvědět něco o válečné situaci, zapínáme televizi, pročítáme internetové články, kontrolujeme vlákna na twitteru, posloucháme příběhy. Běžně z těchto důvodů nenavštěvujeme galerie. Umělecká tvorba však může překračovat horizont pouhé informovanosti, neboť utváří jiný typ sdělení založený na blízkosti a afektu. Co se ve vztahu k umění můžeme o válce a světě naučit, nebo lépe řečeno, co můžeme zakusit?

Nová výstava v Pavilonu skla Klatovy byla připravena ve spolupráci s Klatovskými katakombami jako doprovodný program konference Barokní jezuitské Klatovy, která se letos koná již pošestnácté.

Hlubinnou sondou skrze umělecká média je aktuálně probíhající výstava Nové realismy v Městské knihovně Galerie hlavního města Prahy. A kam vtahuje a co předkládá? K vidění je život v meziválečném Československu a to skrze tři sta děl.

Česká republika, drobná země uprostřed Evropy, často vnímána svými obyvateli jako jedinečný klenot ukrytý za horami, oáza klidu uprostřed neklidného světa, je vpravdě místem s hluboce zakořeněným zakladatelským mýtem, jehož obraz je neustále rozvíjen na mnoha úrovních. Mýtem, který je iracionální fikcí, která skrývá strach ze složitosti, proměnlivosti a neurčitosti současného světa. Fikce, kterou lze velmi silně a zřetelně pozorovat i na úrovni architektury a urbanismu.

Ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost tváří v tvář klimatické krizi, terorismus a dobyvačné války místo mírového soužití – svět se vymkl z kloubů. Ve výstavě GHMP Group Therapy v Domě U Kamenného zvonu nahlíží přes 40 umělců na současné problémy našeho světa

Ke konci května proběhne v Jurkovičově vile zahájení výstavy Vesna 2.0 fotografky Michaely Karásek Čejkové a designérky Veroniky Velčovské Jirouškové. Výstava reaguje na různé souvislosti a vztahy, jimiž je Jurkovičova vila opředena. Autorky se více než na samotný ikonický dům zaměřují na to, co jej obklopuje.

Stálá expozice Chrámem, kruhem, strání situovaná do Wortnerova domu v Českých Budějovicích představuje výběr ze sbírkových předmětů Alšovy jihočeské galerie. Základem sbírky, a tedy prvními přírůstky, byla díla středověkého umění.

Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) připravila ve spolupráci s Galerií Zdeněk Sklenář unikátní kolekci knižní a grafické tvorby významné umělkyně Toyen (1902–1980). Expozice představuje úctyhodnou ukázku konvolutu z jejího francouzského období, kterou GVUO v loňském roce zakoupila do svého fondu díky finanční podpoře Moravskoslezského kraje.

Zámecká jízdárna Alšovy jihočeské galerie je tím místem, kde se právě setkávají obrazy a předobrazy lásky dvou historických vrstev pod jednou kurátorskou záštitou. Výstava Heptameron je velkoryse odkrývá.

„Jak můžeme vstoupit do Kafkova světa?“ Tuto otázku si již kladl francouzský filozof Gilles Deleuze spolu se svým kolegou a psychoanalytikem Félixem Guattarim. Akcentovali problematiku čtenářského vstupu do díla skrze brány slov. Já si při vstupu do výstavních prostor kladu (nyní v roli divačky) obdobnou otázku. Jak můžeme vstoupit do Kafkova světa, reprodukovaného a postprodukovaného vizuálním jazykem?

Velká retrospektivní výstava přední české dokumentární fotografky Dagmar Hochové s názvem Retrospektiva představí v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně přes 120 autorčiných snímků. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 18. dubna od 18 hodin, dětská vernisáž od 16 hodin. Výstava zde bude k vidění do 29. září.

V případě Karímy Al-Mukhtarové je First Principles založený na implementaci tvůrkyně, vlastní autentické osoby do uměleckého díla. Jde o zapojení vlastního těla nad rámec jeho běžné funkce, jakožto nástroje vlastní vůle.

Kde nestačí zrak, nastupuje sluch. Výstava Beyond the Sound prostředkuje mezioborové poznatky o tom, jak funguje svět kolem nás i jaká může být jeho budoucnost.

Jak bude Země vypadat, pokud budeme pokračovat v současném způsobu života, který klade důraz na produktivitu a ekonomický růst? Výstava Critters v Muzeu umění a designu Benešov (MUD*) hledá odpověď na jednu ze základních otázek politického, ekonomického a společenského hnutí nerůstu, a to z trochu netradičního konce.

Tříštění. Tak vnímám současnou společenskou situaci. Polarizující atmosféra se táhne napříč socio-politickým spektrem. Kolektiv upadá pod nánosy individualizace a v nekonečnu globální paměti, na pozadí nových komunikačních sítí, se ruší časoprostor. Zdá se, že k sobě máme blízko. Člověk si ale připadá sám. Co může dnes znamenat pospolitost a jak s ní pracuje Milena Dopitová?

Po tisíciletí byly kalamáře z nejrůznějších materiálů nezbytnou a samozřejmou součástí kanceláří, škol i domácností. Husí či jiný brk namočený do inkoustu byl pro psaní převažující možností.

Dílo Martina Gerboce si žádá specifickou pozornost. Přesnější je říct, že jeho dílo se vás nezeptá, jestli o něj máte zájem. Jednoduše řečeno – vezme si vaši pozornost. A ne jinak je tomu na jeho aktuální výstavě Oko za oko, zub za zub!.