Na malebné české vísce to vře. Kombinace zahnilé méněcennosti a strachu z neznámého dala vzniknout uprchlické hrozbě. Absolventský film režiséra a scenáristy Adama Kolmana Rybanského z FAMU se zaměřuje na problematiku, která se v domácí kinematografii objevuje spíše v drobných elitářských posměšcích. Titul Kdyby radši hořelo bude dozajista patřit k nejlepším českým filmům uplynulého roku.

Polský film Nezanechat stopy (Zeby nie było sladów) vypráví příběh pozůstalých po studentovi Grzegorzi Przemykovi, kterého v roce 1983 bezdůvodně ubili občanské milice. Jediného svědka se socialistický režim okamžitě snažil zdiskreditovat. Snímek Jana P. Matuszynského je formálně velmi zručnou lekcí totalitních praktik.

Pozornost si zaslouží filmové snímky, na které si můžete udělat čas kdykoli budete mít chuť. Pustit si je totiž můžete z digitálního archivu dafilms.cz a bude tak záležet jen na vás, kdy se ponoříte do kurátorsky doporučené a vybrané dokumentární kinematografie z celého světa.

Oblíbený dokumentární cyklus Umění v kině má na jaro 2022 přichystané další kousky. Trojice novinek přiblíží, jaký zásah do dějin udělal Napoleonův vášnivý vztah k umění, ukáže dekadentní stránku Benátek a pozve na unikátní výstavu egyptského krále Tutanchamona. Tyto snímky budete moci vidět ve svých oblíbených artových kinech v Praze, Brně i Hradci Králové.

Ve večerních hodinách 5. března proběhl slavnostní ceremoniál výročního ocenění Český lev. Stalo se tak přesně měsíc po vyhlášení Cen české filmové kritiky. V obou případech se střetlo životopisné drama Zátopek s postmoderním žánrovým mixem Okupace. Jak upřímně naplňují filmaři a kritici filozofii svých organizací?

V závěru snímku Drive My Car příznačně zazní tato replika z Čechovova Strýčka Váni. Emocionálně tíživý film, který vychází ze stejnojmenné povídky Harukiho Murakamiho, vzal po premiéře na festivalu v Cannes útokem světová „artová“ kina. Minulý rok žádný jiný snímek mezinárodní filmové kritiky takto nezaujal.

Třiadvacetiletá Rakel nečekaně otěhotní. V jejím lůně roste dítě s evidentními schopnostmi nindži, poněvadž se tam vloudilo tak nepozorovaně. Norská komedie s příznačným titulem Ninjababy vychází z komiksu Fallteknikk autorky Ingi H. Sætreové. Film nosí masku ironie, srdce mu ale bije ve známém sentimentálním rytmu.

Vánoční svátky s královskou rodinou mohou být inferno, a obzvláště to platí pro bulimické princezny z Walesu. Zatímco seriál Koruna z produkce Netflixu ještě do 90. let nedošel, nový snímek Spencer ukazuje nejkrizovější momenty, které princezna Diana za svého života zakusila.

Hudbu a život skladatele Bohuslava Martinů nově zpřítomňuje hraný dokument České televize. Moderně pojatý film představuje skladatelovo dílo velmi přístupnou formou, „mluvící hlavy“ nahradil osobním vyprávěním vdovy po umělci Charlotte. Té také můžeme vděčit za to, že film vůbec vznikl a že se daří šířit skladatelův odkaz i šedesát dva let po jeho smrti.

První celovečerní dokument amerického režiséra Todda Haynese uvozují bezmála šest dekád staré záběry ze show I’ve Got a Secret. Zatímco se klavírista ujme hraní kuriózně repetitivní skladby, kamera zabírá tváře publika, které nechápavě a s úšklebky přihlíží. U klavíru sedí John Cale, člen skupiny The Velvet Underground, která propůjčila titul Haynesovu snímku. Již v této scéně film propaguje centrální tezi, že skupina představovala skutečnou avantgardu – osobitou alternativu mainstreamových praktik a institucí.

Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler byli dvojicí slovenských Židů, kteří v roce 1944 propašovali do demokratického světa bezprostřední informace o zrůdnostech osvětimského vyhlazovacího tábora. Film Zpráva, který jim věnuje režisér Peter Bebjak, je napínavým dramatem, které se příliš netrápí etickými a filosofickými problémy reprezentace holocaustu.

Do kina na špičkové snímky středoevropského filmu zve osmý ročník mezinárodního festivalu 3KinoFest.

Jsme do velké míry automaty emocí, které předurčuje naše intuice a každodenní zkušenosti, nebo vsazeni do sedadel kinosálu užíváme specificky „nepraktické“ vnímání? Letošní 55. mezinárodní filmový festival v Karlových Varech byl laboratoří, která nám tyto základní otázky znovu připomněla.

Trest smrti je věc konečná. Neposkytuje nápravu a odsouzeného zbavuje svépravnosti. Mezinárodně oceňovaný íránský snímek Není zla mezi námi místy působivě a místy didakticky téma rozpracovává. Z těchto důvodů byl zcela zavržen domácími politickými kruhy.

„Baví mě, že manželství spojuje několik rovin – můžeme ho vnímat jako konzervativní hodnotu a zároveň jako prostředek emancipace. Zároveň je to i geopolitické téma, protože kdybychom manželství zrovnoprávnili a uzákonili, byli bychom první zemí východního bloku (…) a zařadili bychom se tím pomyslně do západního bloku,“ tak uvažuje o tématu svého nejnovějšího dokumentu Zákon lásky jeho režisérka Barbora Chalupová.

Na internetu za sebou necháváme stopu, která nám už nepatří. Je-li tato stopa nelichotivá, jaké možnosti se nám nabízejí? Pro hlubší porozumění podivného francouzsko-belgického snímku Delete History si musíme připomenout, jaká díla má režijní dvojice za sebou a jaký humor doposud praktikovala.

Hranice nezkrocených teritorií Nového světa jsou pro americké filmaře nevyčerpatelným zdrojem inspirací. V horách, údolích a lesích číhá nejen nepodajná příroda, ale i budoucnost amerického snu. Režisérka Kelly Reichardtová toto téma ve filmu První kráva vymýtá obzvlášť efektivně.

Krátce po uvolnění vládních opatření proti šíření nemoci covid-19 má do českých kin vstoupit „časosběrný portrét“ Nová šichta, absolventský film režiséra Jindřicha Andrše z FAMU. Snímek se po digitálním uvedení na loňském jihlavském festivalu etabloval jako laskavý crowdpleaser i nepříjemný pohled na současný pracovní trh. Jde o srozumitelnou lekci vytrvalosti.