Ráda bych vám představila nevšední bedekr, který vás provede architektonicky výjimečnými místy po celé České republice i na Slovensku. Nevšední není jen díky své selekci, ale i díky jeho autorovi, kterým je teprve sedmnáctiletý Ondřej Filgas.

V posledních letech si u audiodokumentu můžeme povšimnout nového trendu a to, že se přestěhoval ze světa rozhlasu do podcastového prostředí. Co se ale dělo před tím?

„Zas přicházíš o něco dřív, tmo, / všechny ty dny chceš mi krátit? / Ještě nemáš dost?“ píše v básni Tma (str. 70) své nové sbírky Nemocný měsíc Ewald Murrer (vl. jménem Michal Wernisch), nejen talentovaný básník, ale také prozaik a žurnalista. A právě tma se stala jejím leitmotivem, který čtenáře i autora provází v různých podobách a na různých místech.

Vlastně ani nechci vědět, kolik rukopisů týdně přichází do nakladatelství Host, které mi minulý rok vydalo první román. Pokaždé mě napadne, jestli má někdo čas ty maily otvírat a rukopisy začínajících spisovatelů číst. Napsat knihu je jedna věc, ale vydat ji – to je ještě vyšší level. A překlady daných textů? Na to snad nelze ani pomyslet.

Olomouc beze sporu představuje nevídanou líheň poezie, ze které pochází i Radek Malý – nejen básník, ale také překladatel, autor knížek pro děti a vysokoškolský pedagog. Jeho básně patří mezi ty, které prosluní i ten nejtmavší kout v místnosti, ať je třeba zimní šero, nebo právě řádí pandemie. O této dovednosti svědčí jedna z jeho nejnovějších sbírek Básně na děrné štítky, jež vznikla právě v období lockdownu.

Prozaický příběh spisovatelky a novinářky Martiny Leierové zakládá svůj děj na obyčejném činžovním domě skrývající mnohá tajemství ve Městě, kterým protéká Řeka.

Vanessa Springora v autobiografické knize Svolení vzpomíná na své dětství, kdy ji v pouhých čtrnácti letech zneužíval známý a vážený spisovatel francouzské intelektuální smetánky.

Od roku 1987 se v tuzemsku uděluje Cena Jiřího Ortena. Oceňuje mladé básníky a prozaiky do třiceti let. Letošním vítězem 35. ročníku se stal Vojtěch Vacek a Olga Stehlíková si s ním povídala nejen o jeho literární tvorbě.

Odborník v oblasti parfumerie Dominique Roques napsal působivý příběh o cestě kolem světa po stopách vůně.

V pražské Bubenči se 18. října otevřela bývalá Petschkova vila, ve které se návštěvníkům zpřístupnily sbírky Památníku národního písemnictví v podobě nové výstavní instituce – Muzea literatury. V jeho expozicích jsem se prošla s Alenou Petruželkovou. Přestože kroky skrze text neuslyšíte, náš dialog si nyní můžete přečíst, a projít se tak pomyslně s námi, než se do Muzea literatury sami vydáte.

Básnický rukopis Petra Hrušky jednoznačně vystihuje smysl pro okamžik, pohled nesoudícího svědka, slovní hravost i dravost, ale také shromažďování veršů do kratších útvarů. Ve své nejnovější sbírce Spatřil jsem tvou tvář se autor rozhodl pro experiment. Společně se čtenářem vyplouvá na záhadnou cestu blíže nekonkretizovaným světem, kterou zaznamenává do celistvé rozsáhlé básnické skladby připomínající deníkové zápisy.

Kniha Fotbalová válka je výběr z autorových afrických a latinskoamerických reportáží ze šedesátých a sedmdesátých let, přičemž se současně jedná i o velmi osobní a otevřenou zpověď novináře a válečného korespondenta.

V pražské Bubenči se otevírá nové Muzeum literatury. Památník národního písemnictví po téměř sedmdesáti letech mění svůj název i sídlo. Ze Strahovského kláštera se stěhuje do bubenečské Petschkovy vily a jako Muzeum literatury otevře své archivy veřejnosti. První návštěvníky přivítá v úterý 18. října 2022.

„Poezie je způsobem komunikace, při kterém se nemusí vysvětlovat, báseň a její čtenář vedou dialog spolu,“ říká Zuzana Gabrišová, autorka antologie věnované českým básnířkám – a já s ní souhlasím.

Málo se to ví, ale romány debutujících evropských autorů kotví každý květen v německém přístavu Kiel. Už dvacet let se tam totiž koná Evropský festival prvního románu, který pořádají Literaturhaus a Francouzský institut Kiel a na který jsou vždy zváni noví autoři a zástupci jejich nakladatelství ze zhruba tuctu evropských zemí. Letos jsem tak ve spolupráci s Českým literárním centrem nabrala směr Baltské moře já a Veronika Chaloupková z nakladatelství Argo s kufrem plným románu Uranova.

Narodil se v roce 1998. Potuluje se mezi rodnou Ostravou a Haagem, kde studuje sonologii. Mezi jeho zájmy patří hudba a poezie. Od malička se pohybuje v uměleckém prostředí možná proto, že jeho otec Petr Hruška je uznávaný básník, spisovatel a literární vědec. Už víte, o kom je řeč? Ano, o Františkovi Hruškovi, kterému v roce 2021 vyšel básnicky debut Převážná doba.

Nakladatelství Host vydalo první souhrnnou monografii pojednávající o významné osobnosti české výtvarné scény Janu Steklíkovi. Kniha využívá materiál shromážděný pro výstavu tohoto svérázného a bytostného umělce, kterou přichystal Dům umění města Brna před čtyřmi lety.

Mezi fotografy stačí říct jediná věta – Torst vydal Koudelkovy deníky.