„Poezie je způsobem komunikace, při kterém se nemusí vysvětlovat, báseň a její čtenář vedou dialog spolu,“ říká Zuzana Gabrišová, autorka antologie věnované českým básnířkám – a já s ní souhlasím.

Málo se to ví, ale romány debutujících evropských autorů kotví každý květen v německém přístavu Kiel. Už dvacet let se tam totiž koná Evropský festival prvního románu, který pořádají Literaturhaus a Francouzský institut Kiel a na který jsou vždy zváni noví autoři a zástupci jejich nakladatelství ze zhruba tuctu evropských zemí. Letos jsem tak ve spolupráci s Českým literárním centrem nabrala směr Baltské moře já a Veronika Chaloupková z nakladatelství Argo s kufrem plným románu Uranova.

Narodil se v roce 1998. Potuluje se mezi rodnou Ostravou a Haagem, kde studuje sonologii. Mezi jeho zájmy patří hudba a poezie. Od malička se pohybuje v uměleckém prostředí možná proto, že jeho otec Petr Hruška je uznávaný básník, spisovatel a literární vědec. Už víte, o kom je řeč? Ano, o Františkovi Hruškovi, kterému v roce 2021 vyšel básnicky debut Převážná doba.

Nakladatelství Host vydalo první souhrnnou monografii pojednávající o významné osobnosti české výtvarné scény Janu Steklíkovi. Kniha využívá materiál shromážděný pro výstavu tohoto svérázného a bytostného umělce, kterou přichystal Dům umění města Brna před čtyřmi lety.

Mezi fotografy stačí říct jediná věta – Torst vydal Koudelkovy deníky.

Román Zřídlo od autorky Akwaeke Emeziové pojednává o duchovním a psychologickém rozvoji hlavní hrdinky Ady, přičemž duchové uvnitř ní usilují o nadvládu nad jejím tělem. Výjimečný debut autorky představuje skutečný životní příběh zahrnující queer, trans a nebinární tematiku společně s polyteistickým náboženstvím.

V Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze byly slavnostně předány ceny za nejlepší knižní design roku 2021. Přečtěte si výsledky a prohlídněte si obsáhlou fotogalerii ze slavnostního večera!

V ranním vlaku směřujícím do Angoulêmu, čtyřicetitisícového města v jihofrancouzské Akvitánii, se usazuje žena se dvěma školačkami a vytahuje poznámkový blok. „Musíme si udělat plány,“ oznamuje. „Tahle výstava je povinná. Chris Ware je… prostě žijící legenda. Pak buď tahle…“

Představa ženy předčítající z evangelia, kázající či dokonce svěcené na biskupku je i na prahu tisíciletí stále v oblasti divokých snů. Jakou roli zastávala žena v římskokatolické církvi a proč ty, z dnešního pohledu emancipované, byly tabu?

Ke 100. výročí narození Bohumily Grögerové připravil Památník národního písemnictví výstavu SETINY. V návaznosti nejen na výstavu, ale na výročí 100 let od narození také Josefa Hiršala, partnera Grögerové životního i pracovního, vyšel Sborník Literární archiv s pořadovým číslem 53/2021, který přináší četné množství literárněvědných a literárněkritických studií.

Sovětský příběh je i po jedenatřiceti letech stále aktuální. Ačkoli se krvavě rudá vlajka se žlutě zbarveným srpem a kladivem roztrhala již na cáry několika samostatných částí, fenomén Sovětského svazu a neslavný kult jeho předních osobností představuje však záležitost i současné situace.

Znáte Kristýnu Svidroňovou, specialistku na PR a on­‑line marketing, ale také básnířku a finalistku 41. ročníku Literární soutěže Františka Halase? Že v Ostravě nikdy není o poezii nouze, je obecně známý fakt. Minulý rok však místní básnický kolorit o svůj odstín rozšířila i tato mladá autorka se svým debutem Sochy z peřin, který vyšel v nakladatelství Protimluv. Atypicky hýří barvami, ale také dětským uhranutým přeříkáváním slov.

Kolektivní monografie Zvuky kódy obrazy prozkoumává teritorium mezi výtvarným uměním a hudbou. Oblasti, které kunsthistorie a dějiny hudby obvykle přehlížejí jako okrajové experimenty, nahlíží ve vlastním světle a vypráví příběh pokusů o plnější uchopení reality, ve kterém jdou ruku v ruce umění a věda.

Na první pohled ideální život nigerijské domácnosti není ve skutečnosti takový, jak se zdá. Pod povrchovou slupkou nekonečného luxusu a štěstí se skrývá tajemství manipulativního a tyranského otce.

Autorská kniha nazvaná Příběhy laku představuje jedinečný malířský materiál a užitou techniku umělce Milana Housera v podobě laku, pigmentu a barviva na plátně. Kniha je především obrazovým příběhem s přiloženým katalogem a závěrečným rozhovorem umělce s teoretikem výtvarného umění.

Ellen Makumbirofa je věřící básnířka a slamerka. Před několika málo měsíci jí byl diagnostikován Aspergerův syndrom – porucha autistického spektra a ADHD. Toto je první rozhovor, který s ní od té doby vzniknl. (Nejen) proto bylo pro nás obě důležité, aby byl výsledný tvar věrný a reprezentoval Ellen pravdivě, přestože se otázky vztahují k jejím uměleckým aktivitám, a ne přímo k oné diagnóze. Z těchto důvodů rozhovor proběhl ve dvou fázích – první se dělala naživo, druhá korespondenčně. Ellen, jedinečná tvůrčí, barvitá existence mě provedla svým vnitřním i vnějším vesmírem. Bylo mi ctí.

Talentovaná komiksová autorka Kateřina Čupová na podzim absolvovala čtyřtýdenní tvůrčí pobyt v Anglii, který organizovalo a financovalo České literární centrum ve spolupráci s britským komiksovým festivalem Lakes. Čupová během své rezidence nakreslila několik nových komiksů a vystoupila na dvou akcích na festivalu Lakes.

České literární centrum (dále jen ČLC), sekce Moravské zemské knihovny, se v uplynulém roce zaměřilo na podporu české poezie. Vzhledem k pandemické situaci se zvláště v první polovině roku soustředilo na on-line aktivity, a připravilo zejména dva videoseriály, jež jsou dostupné na YouTube a Facebooku ČLC. Seriál Poezie v regionech měl za cíl prezentovat regionální kulturní, literární a konkrétně zejména básnické aktivity a umělce a díla samotná. Videa seriálu Poezie v regionech pokrývají celou Českou republiku včetně Moravy a Slezska. Druhý seriál, Česká poezie ve světě, představuje nové publikace současných českých básníků, které nedávno vyšly v Británii, Francii, Španělsku a německojazyčných zemích.