V Praze se otevřela výstava věnovaná dílu a životu jedné z neprávem zapomenutých českých meziválečných umělkyň. Práce Vlasty Vostřebalové Fischerové (1898–1963) patří k nejosobitějším výtvarným projevům českého meziválečného umění a staví se do nového světla.

Ačkoliv u nás není pojem „konkrétní“ nebo „konstruktivní“ směr ve spojení s uměním příliš znám, na mezinárodní scéně je uznávanou součástí výtvarného světa, a s ním i jeho čeští umělci. Tuhle konkrétní díru ve vzdělání si teď můžete konstruktivně doplnit na výstavě Jana Kubíčka.

Návrat do Adriaportu je fiktivním dokumentem Adély Babanové (* 1980). Mladá umělkyně se v poslední době věnuje nedávné historii Československa spjaté se stále bolestnou a dosud nedostatečně reflektovanou etapou našich dějin – téměř půlstoletím komunistického režimu. Ve spolupráci se scenáristy Vojtěchem Maškem a Džianem Babanem vytváří coby režisérka nový příběh s výrazným hlavním hrdinou a dramatickou zápletkou.

Dosud největší obrazová výstava Petra Nikla v Praze je zaměřená na fenomén času, který dlouhodobě prostupuje tvorbou tohoto známého intermediálního umělce.

Dlouho zavřený zrekonstruovaný Dům fotografie v Revoluční ulici 5 otevírá první výstavou. Pod křídlem Galerie hlavního města Prahy přináší melancholicko-depresivní linku, kterou v takzvané Generaci 1960, tedy generaci slovenských studentů pražské FAMU, objevili kurátoři Tomáš Pospěch a Lucia L. Fišerová.

Padesát svíček na dortu, to už je na jedny plíce docela dost. Chce to nadechnout se opravdu pořádně. Jistě, má i starší kamarádky, ale přesto je nutno uznat, že se letos Galerie hlavního města Prahy (GHMP) dožila úctyhodného jubilea.

Co může mít společného syrová černá Ostrava a kanadský Vancouver, Toronto či Montreal sedmdesátých let? Moc toho skutečně není, ale na výstavě v Domě U Kamenného zvonu to vypadá přesně naopak. Jejich dočasným pojítkem se tu stal fotograf Viktor Kolář.

Převzetím Colloredo-Mansfeldského paláce do správy Galerie hlavního města Prahy se otevřela nová etapa jeho rehabilitace. Měla by vést nejen k důstojné obnově této mimořádně významné památky, ale také k podstatnému rozšíření nabídky galerie pro veřejnost. Po koncepčně problematických rozhodnutích minulého vedení Galerie hlavního města Prahy a problematické dramaturgii výstavní činnosti v předchozích letech bude letos objekt zpřístupněn veřejnosti takovým způsobem, který má v obrysech načrtnout budoucí podobu jeho využívání.

V srpnu letošního roku končí třetí ročník projektu Start up pro mladé začínající umělce. Je spojen s odchodem z domácí výstavní síně v přízemí Domu U Zlatého prstenu. Po pěti letech tak Start up opouští svoje místo a přesouvá se do prostor Colloredo-Mansfeldského paláce v Karlově ulici, které budou zpřístupněny na podzim tohoto roku.

Vystavovat street art v galerii dnes není žádná novinka. Vyšla o něm už celá řada publikací a v roce 2008, u příležitosti konání prvního ročníku street artového festivalu Names, mu bylo věnováno dokonce celé číslo výtvarného časopisu Ateliér. Že by se ten ilegální, buřičský street art institucionalizoval?

Dva v jednom. I tak by se dala charakterizovat koncepce výstavy, kterou můžete zhlédnout v prosvětlených sálech Městské knihovny. Na své si tu přijdou ti, kteří stojí o trochu klidného zamyšlení, i ti, kteří se raději nechají znepokojit a vytrhnout ze zavedených jistot.

Galerie hlavního města Prahy v rámci expozice Po sametu, která představuje výrazné osobnosti výtvarného světa i legendy českého umění 20. století, jejichž tvorba sahá i před rok 1989, pořádá diskuzní večer v kavárně Domu u Kamenného zvonu.