Hledání sama sebe je leitmotivem života v postmoderní společnosti. Se stoupajícím počtem možností míra spokojenosti s vlastním osudem paradoxně nabírá spíše klesavé tendence. Mnozí se ztrácejí v bezbřehé svobodě a uchylují se naopak až k zatvrzelému nacionalismu nebo fundamentalismu. Zaostáváme za světem, který jsme si jako společnost vytvořili?

Fenomén vousatých chlapíků se pomalu rozmáhá i v Čechách. Dorazily k nám první ozvuky tohoto celosvětového proudu. Jak už je v našich končinách zvykem, okořenili ho čeští muži lehkou nadsázkou a recesí.

Jako bys nebyl ve své kůži. Přemýšlíš, jestli to její podivné praskání neslyší holka, co tě objímá. Kůže, kterou desítky let nosíš na kostech a nedaří se ti smířit s tím, že už to začíná být vidět.

Hypnóza je opředená celou řadou mýtů a pověr, jež v mnohých probouzejí obavy ze zmanipulování. Nic takového ovšem není možné. Jak vlastně hypnóza funguje? Co všechno lze řešit hypnoterapií? A jaké je takové posezeníčko u hypnotizéra?

Identita je něco tak neuchopitelného a přesto častokrát zcela konkrétně definovaného. Být někým a něčím je neustále naplňovaný status. V době nestálosti a možnosti rychlých změn je uchopení identity v rámci vlastní osobnosti náročnou výzvou.

V pondělí zase pršelo. Přesto jsem vyrazila na tanečně-divadelní představení. Na projekt, který tvůrci hodlali zrealizovat v exteriéru prvorepublikové zahrady v Karlíně. Nenadchlo by vás to? Mě teda ohromně. A déšť – ten přece vždycky přejde.

Každé tělo je jiné i stejné natolik, nakolik se lidé odlišují a podobají zároveň. Dokáže být zdrojem potěšení i místem, na kterém se lze za své chyby trestat. Aniž by samo za cokoliv mohlo. Je prostě hned po ruce a ve výlučném vlastnictví. Ztělesňuje peklo na zemi pro toho, kdo se stal obžalovaným, soudcem i exekutorem. A falešná víra, že uložený výkon trestu se nikoho jiného netýká, bere i tu poslední možnost odvolání.