Lidová píseň, současný přístup. Ukrajinská kapela DakhaBrakha je už dvacet let vyslancem tamní kultury, kterou láskyplně, ale někdy i docela nekompromisně přetváří pro 21. století.

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 35. ročníku jsme proto položili tři otázky. Další odpovídají No Fun kolektiv.

Třetí edici nyní zažívá mezinárodní projekt CELA, jehož cílem je propojovat a podporovat literární talenty z jedenácti evropských zemí. Partnerskou organizací, která projekt pomáhá realizovat u nás, je České literární centrum. V rámci edice druhé byli do projektu zapojeni spisovatelé Ondřej Macl, Lucie Faulerová a Anna Beata Háblová.

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 35. ročníku jsme proto položili tři otázky. Další odpovídá Judita Levitnerová.

Přestože je tento výrok v nadpisu připsán fotografce Libuši Jarcovjákové, mohl by být vlastní i režisérce Kláře Tasovské. Není proto náhodou, že obě vytváří jeden celek a to výrazným způsobem aktuálně rezonující filmové dílo Ještě nejsem, kým chci být. Nejen o něm jsem si s oběma povídala.

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 35. ročníku jsme proto položili tři otázky. První odpovídá Oskar Helcel.

Vojtěch Mašek – režisér a scenárista, jehož poslední film Arvéd ovládl roku 2022 jak Ceny české filmové kritiky, tak i Českého lva, se opět na chvíli přestěhoval do divadla. Ve Studiu hrdinů připravuje svůj nový autorský text Jedlík perel, který zpracovává téma Maškovi vlastní – a to fabulování a fikci. Průzkum lidské mysli Maška fascinuje. Jak snadno lze lidskou fantazii zneužít?

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Další odpovídá Stony Tellers.

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Další odpovídá Gabriela Těthalová.

Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Další odpovídá Kryštof Brůha.

Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. Druhá odpovídá Lenka Glisníková.

Pražské Divadlo X10 na sebe upozornilo v tomto roce mnoha úspěchy, ať už se jedná například o druhé místo v Cenách divadelní kritiky v kategorii Divadlo roku, nominaci Moskoviády, nebo Cenu Thálie pro Martin Pechláta za herecký výkon ve zmíněné inscenaci. Kam scéna směřuje a v čem spočívá její podstata? Nejen o tom jsme hovořili s jejím uměleckým šéfem Ondřejem Štefaňákem.

Jan Kaláb je člověk přirozeně rozkročený mezi světy. Graffiti legenda, o které rapují PSH, a zároveň akademicky vzdělaný kreslíř. Streetartista, který spoluzakládal nezávislé kulturní centrum, ale zároveň komerčně úspěšný umělec, který rád jezdí v Porsche 911. O těchto i jiných paradoxech, a taky o výstavách v Paříži, nebo o tom, proč respektuje Davida Černého a ignoruje Banksyho, jsme si povídali v rozhovoru pestrém jako celé Kalábovo dílo.

laureátky a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého. Další rok jim dáváme prostor. Proč? Protože nás zajímá, jaká témata umělci zpracovávají a jak sami soutěžení v umění vnímají. Každému z účastníků 34. ročníku jsme proto položili tři otázky. První odpovídá Petra Janda.

Život není film a film není život. A právě díky trikům a efektům je toto konstatování více než nasnadě, když si mám povídat – trochu o životě, ale především o filmu, s jedním z našich největších specialistů na vytváření filmové reality, Borisem Masníkem.

Když děláte něco se zápalem a bytostným nasazením, ani si nevšimnete, jak ten čas letí, natož, že už to děláte třicet let. Jednou z takových vytrvalých srdcařek je hudební redaktorka a moderátorka Jana Kománková. Její jméno bezpodmínečně rezonuje s kultovní rozhlasovou stanicí Radio 1 a nyní také s knihou stejného názvu a s podtitulem Život v éteru, kterou k třiceti letům vysílání této stanice napsala.

České Budějovice nakopl akcelerátor v podobě Evropského hlavního města kultury 2028. Díky titulu se podaří proměnit město v živý organismus, který řeší urgentní témata, soustředí se na tvorbu a revitalizaci prostředí a přinutí obyvatele na život pohlížet s péčí, navzájem se spojovat a tvořit udržitelnou kulturní strategii města.

Kdo se svým týmem stojí za skleněnou revitalizací pražského Výstaviště a Národního muzea? Sám se prezentuje jako umělecký řemeslník, který se vyhnul akademické půdě právě kvůli lásce k řemeslu.