Do kin byla právě uvedena více jak sedmiletá práce režisérky Marie Dvořákové, ve které zobrazuje životní i kariérní příběh fotografky Marie Tomanové a kurátora Thomase Beachdela. V intimní dokumentární práci tak vzniklo čtyřistapadesát hodin materiálu, jehož výsledným portrétem je celovečerní film Svět mezi námi. Nejen o něm jsem si s oběma Mariemi povídala.

České antické drama Maryša vyznělo v Pardubicích jako očistná lázeň. Východočeské divadlo totiž pojalo tuto stařičkou hru s laskavým pochopením ke všem postavám, bez štiplavého sarkasmu a jako hru o lásce, kterou chová k Maryše nejen Francek, ale i Vávra sám.

Rezonance dialogického propojování, tématu hry
i odkazu na dětství souzní s aktuálním výstavním projektem Game Owner. Ten představuje umělecké přístupy dánského umělce Sørena Dahlgaarda a českého umělce Jakuba Janovského.

„Lungo?“ „No, asi nic nového nevymyslím.“ „Ještě vám můžu nabídnout čaj, ale nemáme sypaný.“ „Čaj je dobrý, ale radši kafe.“ „Myslím, že bez mléka, že?“ „Myslím, že jo.“

Čím více vizuálního digitálního balastu nás obklopuje, tím více krásných publikací lze objevit. A to nejen formou, ale i obsahem. V systematicky koncipované edici Design – profily – osobnosti vydává UPM již osmou publikaci. Ta se zaměřuje právě na nejznámější postavu novodobé historie výroby československého porcelánu – Jaroslava Ježka.

Uměleckoprůmyslové muzeum Moravské galerie v Brně se dlouhodobě věnuje podpoře českého designu – a již počtvrté představuje nositele nejvyššího ocenění Grand designér cen Czech Grand Design. To vloni získal Jan Plecháč za vázy Abyss, Harmonic a kolekci Duše lesa, návrhy vytvořené pro sklárnu Moser. Aktuálně je tak v moravské metropoli k vidění tuzemský vrcholový design.

Umělecké začátky tvůrčího dua SKUTR jsou spojeny s metaforickým autorským divadlem. V inscenaci Don Quijote. Pustá země se k takovému divadelnímu uvažování vrací, poprvé na půdě Národního divadla.

Franz Kafka napsal povídku V kárném táboře během vzplanutí první světové války v roce 1914. Autor v ní nastoluje otázku morální odpovědnosti ohledně trestu smrti v jednom z kárných vězeňských táborů. Poměrně rozsáhle, přesto věcně a „kafkovsky“ stroze zjišťuje, jak je složité stát se hybatelem osudu bez drtivé morální újmy. Adaptaci této povídky aktuálně inscenuje Katharina Schmitt ve Studiu hrdinů pod názvem Aparát.

Jestliže jste přehlceni krásou a vděčností, pohlédněte do propasti dříve než propast pohlédne do vás. Jestli může být nebezpečné konfrontovat se se zlem a temnotou, ukazuje aktuální výstava Jiřího Baštýře. Neberte ji ale tak doslova, Baštýřova ztvárněná alter ega mají rádi stand-up stejně jako on a tak si nemůžete být zcela jisti, že vás autor právě nevtahuje do hraničního světa grotesky a nadsázky.

Sklářství v jihozápadním příhraničí Čech bylo ve druhé polovině třicátých let 20. století již jen stínem někdejší slávy 19. století. Zbyly tu jen trosky kdysi kvetoucího průmyslu, kterým zasadila mnohdy poslední ránu velká hospodářská krize. A pak přišly válečné události. Ty nakonec přežila do druhé poloviny 20. století na Šumavě jen největší ze zdejších skláren (Lenora), ze dvou dalších zbyly brusírny (Annín, Adolfov) a ta nejslavnější z nich (Klášterský Mlýn) zanikla zcela. Skončily tu také menší samostatné rafinerie. Jediným oborem, který zde i po válce prosperoval, byla výroba optického skla a brýlí v Nýrsku (Okula).

Jak se dá komplexní inscenace současného divadla všít do plochy textilie? Umělkyně Lucie Rosická na tyto otázky odpovídá nejen slovy, ale i dílem čtyř textilních obrazů. Ty vytvořila pro dvanáctou divadelní sezonu Studia Hrdinů a všechny premiéry jsou tak ještě o něco širším estetickým zážitkem.

Ženy dostávají v posledním období prostor komunikovat svou nespokojenost – lépe řečeno, berou si ho a komunikují ji. Nespočetněkrát vyřčená role matky a její náležitosti, nerovnost platů i množství dalších rolí, které jednu osobu značně vyčerpávají a které jsou, vlastně, samozřejmostí. Tedy – u žen.

Jedním z oborů, který je připisován primárně spíše mužům, je právě architektura. A právě kniha Ženy v architektuře ukazuje mýlku, která rozporuje pravidlo.

Slavnostní zahájení hned dvou zajímavých výstav si připravila Moravská galerie v Brně na čtvrtek 17. dubna 2025 od 18 hodin. Přijměte pozvání od autora nadčasového designu a především návrhu ikonického orientačního systému pražského metra, který se zapsal do povědomí široké veřejnosti. A české fotografky jejíž jméno znají více v zahraničí než v rodné zemi, která až v New Yorku mohla vyrůst a nalézt sama sebe.

V laboratoř (oratoř) mysterijního umění se právě proměnila olomoucká Rub Gallery. Její kurátor, historik David Voda, v ní představuje mistrovství díla Hilde Pollak-Karlin a otevírá tak celou etapu Pražské antroposofické moderny.