Znovuotevřené knihkupectví ArtMap v pražském Kampusu Hybernská nabízí od května skvělý výběr aktuální, nemainstreamové literatury. Právě tam jsem narazila na knihu, která v českém překladu donedávna zoufale chyběla a i v knihovnách byla naprostou vzácností. Dnes už ale máme všichni možnost vzít do ruky fascinující dílo Silvie Federici v překladu Sylvy Ficové – knihu s poutavým názvem Kaliban a čarodějnice.

Dlouholetý projekt básníka Karla Škrabala, Nedělní chvilka poezie.cz, expanduje na papír. Nově vzniklé nakladatelství si přitom zvolilo netradiční první publikaci. Nejde o zavedené básnické jméno, ani nadějného debutanta – je to anonymní básnířka Jana Středa a její sbírka Exorcismus.

Neprovdané a bezdětné ženy svou volbou představují pro společnost i své okolí odklon od tradic a tím i odlišný přístup k životu. Zůstávají však především nepochopené. Přitom se stále zapomíná ptát se samotných žen na jejich rozhodnutí.

Jako silně emocionální a vizuální celek působí výstava věnovaná Arnoštu Lustigovi. Přestože je expozice vystavěná na rozsáhlých textových blocích, jejich hutnost vyvažují pečlivě vybrané fotografie, které návštěvníka přímo vtáhnou do jeho vzpomínek.

Nejprestižnější česká literární cena už dávno neoceňuje pouze nejlepší knihy roku.

V žurnalistice je práce s informacemi a jejich interpretací zásadní. Právě tyto roviny propojuje výstava HIT BY NEWS, doprovázená obsáhlým katalogem. Vychází v příhodný čas.

Zapomenutá verze klíčového textu Vítězslava Nezvala (1900–1958) rozkrývá dramatický rozchod s avantgardou i vnitřní zápas básníka na prahu dějin.

Šperk bývá často vnímán jen jako doplněk nebo ozdoba. Publikace Šperk a figura však posouvá jeho význam daleko za hranice estetické dekorace a ukazuje, že šperk je médium, které komunikuje, reflektuje a formuje vztah člověka k prostoru, tělu i kultuře.

Přestože původní záměr Johna Miltona (1608−1674) bylo v jeho epické básni Ztracený ráj ospravedlnění Božích cest lidem, jen stěží mohl tušit, že jeho dílo, které bylo poprvé publikované v roce 1667, bude o tři a půl století později čteno především jako text, který Boha problematizuje, Satana humanizuje a člověka staví do role bytosti vržené do světa bez návodu.

Kniha Sláma i hedvábí Džuničiho Sagy patří k těm nenápadným titulům, které čtenáře neoslní formální virtuozitou ani dramatickou zápletkou, a přesto v paměti zůstávají s neobyčejnou vytrvalostí. Její síla spočívá jinde: v trpělivě naslouchaných lidských hlasech a v přesvědčivém obrazu světa, který už zmizel, aniž by byl definitivně zapomenut.

Bilingvní kniha Pražská antroposofická moderna 1907–1953, představuje jeden z nejpozoruhodnějších příspěvků k výzkumu českého umění a esoterických proudů posledních let. Téměř šestisetstránková publikace mapuje období, v němž se Praha stala nenápadným, ale překvapivě vlivným uzlem evropské antroposofické kultury.

Kutná Hora si z letošního Designbloku 2025 odváží významné ocenění. Fotografická publikace 1318 minut v Kutné Hoře, vytvořená k 30. výročí zápisu města na seznam UNESCO, získala prestižní IMPACT AWARD – cenu určenou projektům, které prostřednictvím designu vytvářejí kulturní či společenský přínos.

Když jsem se v sedmnácti letech chtěla sama vydat na dvoutýdenní poznávání místa, kde jsem ještě nebyla, padla má volba intuitivně na Berlín. Tehdy jsem nevěděla, co všechno mi tohle město ukáže, ale po pár dnech mi bylo jasné, že se tam chci pravidelně vracet. A kromě takových cest jsem měla možnost tam i chvilku žít. Stejně jako aktéři nové knihy Češi v Berlíně, která pojednává nejen o mužích, ale i ženách, kterým toto město změnilo život.

Ve světě zinu, kde se často potkávají experiment, poezie a grafický design, působí publikace Dearest Traude, Beloved Kiki jako jemný, ale velmi osobní zásah.

BookTok změnil fungování knižního trhu – stačí jedno virální video a z pozapomenuté knihy se stane bestseller. Přestože měly sociální sítě vždy komerční potenciál, nepředpokládalo se, že TikTok, platforma zaměřená na krátký a úderný obsah, dokáže ovlivnit „seriózní“ literární svět.

Na letošní Svět knihy Praha přijeli tři slibní evropští spisovatelé zapojení do mezinárodního projektu CELA: Gergana Galabova z Bulharska, Luis Díaz ze Španělska a Ioana Maria Stancescu z Rumunska. V rozhovoru pro Artikl mluví o inspiraci Prahou, ale také o roli překladatelů, podpoře literatury a svých přáních.

Putovní výstava, kde ožívají loutky, recyklované kulisy a sny, má svou knižní podobu. Novinka nakladatelství Kavka přenáší atmosféru Imaginária Divadla bratří Formanů a jejich přátel k čtenářům, kteří tak mohou vstoupit do poetického světa fantazie i bez návštěvy výstavy.

Ke knize debutujícího autora, nadto původně vzešlé z volnočasové zábavy, je na místě přistupovat s obezřetností. Patrik Benda však dokáže všechny obavy rychle rozptýlit.