Jen málo kdo ví, jak vypadá nebo jak se jmenuje, jeho tvorba však nese natolik autentické rysy, že je jen těžko nerozpoznatelná. Řeč je o brněnském výtvarníkovi Timovi, který se stal nejvýraznější osobností českého street artu.

Část společnosti stále nevnímá street art jako plnohodnotné umění. Zásadně tomu nahrávají dva faktory. Nejednoznačnost samotného pojmu a rozcházející se představy o tom, kdo a za jakých podmínek se může ve veřejném prostoru realizovat.

Neúplná zpráva z minulého čísla dostala jasnější obrysy. Níže přinášíme portréty šesti umělců, kteří po České republice vytvořili fascinující nadživotní streetartové malby.

Po obou stranách vstupního koridoru galerie v Městské knihovně byly během výstavy street artu a graffiti (Městem posedlí) vyskládány krabice. Nejprve je otagovali vystavující umělci, na zbylých plochách si značkovali své teritorium návštěvníci.

Před cestou do Číny jsem si kromě objemné dávky očekávání do báglu chtě nechtě přibalila i celou řadu nepodložených a šmahem ochočených předsudků. Možná moji představivost citelně prošpikovaly obrázky z komiksu Guye Delisleho Výlet do Severní Koreje, kdo ví.

Jestli je to, co dělám, street art nebo ne, nevím a je mi to vcelku fuk. Ráda koukám na věci, které za to bývají považovány. Baví mne. Ráda vytvářím ty svoje.

Ztrácí street art svůj význam v momentu, kdy je z ulice přesunut do galerie a stane se uměleckým artefaktem per se? Myslím si, že ano. Street art má své místo na ulici, právě na tom konkrétním místě, kde byl vytvořen. Je určitou formou komunikace, která v galerii odumírá, pokud je dílo vyzdviženo na piedestal a uzavřeno do sterilní situace „nedotýkejte [...]

Graffiti can vary from your crude bathroom stall scribble, for a good time contact the intern dept. to the revolutionary scrawling of a young Chairman Mao, look it up, I shit you not.

Pasta Oner se pohybuje v graffiti subkultuře od roku 1994 a je považovaný za jednoho ze zakladatelů streetartu v Čechách. Jeho současná tvorba daleko přesahuje tento druh vyjádření. Kromě výstav v galeriích a grafické práce se nejnověji spolupodílí i na instalaci v českém pavilonu na EXPU 2010 v Šanghaji.

Damien Mitchell is a young Australian artist living in Prague. We met in the club 2. patro where he came with his dog Franta whom he found a couple of years ago. You might have seen his stencils around the city but he also exhibits in galleries. Some of his works have caught my eye before.

Nesčetné styly a tendence, které se od 70. let v subkultuře graffiti vyvinuly, jsou rozsáhlým tématem, stejně jako celá psychologie a pozadí graffiti. Je zbytečné se těmito termíny v následujícím textu zaobírat, protože hlavní téma článku je mnohem konkrétnější. Jak se, proboha, v graffiti ocitly holky?

Ulice, náměstí, parky, průchody, křižovatky, zastávky, chodníky. Veřejné prostory měst i vsí, kde se potkávají soukromé příběhy. Je možné náměstí nazývat jinak než institucionalizovaným prostorem – nebo je stále veřejným prostorem určeným pro setkávání?
Hranice mého soukromí leží tam, kde začíná hranice soukromí druhého, zní jedna z oblíbených citací. Pokud se ale podíváme na takto stanovenou hranici veřejného [...]

V budově Francouzského institutu v Praze probíhá (mini) přehlídka street artu. Je s podivem, že se street art přesunul do prostoru galerie v době, kdy ho v pražské metropoli není ani tolik, kolik by běžný chodec mohl zaznamenat. Plně se tak ztotožňuji s větou Milady, která do návštěvní knihy napsala: „Škoda, že podobný věci není [...]