S pojmem nebo spíše činností, kterou označuje termín urban gardening, se v Čechách setkáváme už delší dobu. Jedná se o pěstování všemožné zeleně na různých, často nevyužitých místech, v různých, často jinak využívaných objektech. Salát, kterému určuje prostor k růstu stará pneumatika, nebo nákupní košík plný hlíny hostící bazalku. Takovou podobu mohou mít zahrádkářské počiny nadšených jednotlivců, v lepším případě komunit. Ty trochu větší se bohužel častokrát setkávají s problémy a ty malé jsou brzy vytrhány nebo uschnou.

Náplní a posláním Kulturní Pecky je přinášet svědectví a všemožné novinky z bohatého pražského kulturního života. Redaktoři z nejrůznějších oborů se tak měsíc co měsíc snaží podělit o to nejlepší, co je v tomto směru potkalo či potká. A fotografové k tomu zajišťují vizuální doprovod.

Co může mít společného syrová černá Ostrava a kanadský Vancouver, Toronto či Montreal sedmdesátých let? Moc toho skutečně není, ale na výstavě v Domě U Kamenného zvonu to vypadá přesně naopak. Jejich dočasným pojítkem se tu stal fotograf Viktor Kolář.

Pokud máte iPhone, téměř automaticky si myslím, že máte Instagram. O to víc mě překvapila reakce celé řady známých, kteří neví, o co jde – ale ví, že se o tom mluví. Je dobré něco vědět o sociální síti, která shromažďuje obrázky naší virtuální snové reality. A chci podotknout – reality nádherné.

Budova plzeňského nádraží Jižní předměstí, která už dvanáctým rokem slouží alternativní kultuře, přivítala další počin. Je jím otevřený fotofestival OFF Station, který druhé jaro pořádají studenti opavského Institutu tvůrčí fotografie a letos hostí téměř padesát fotografů zvučných i zatím jen libozvučných jmen.

Samota je v dnešní společnosti spíše výsledek jakési izolace. Být sám však není nic špatného. Ba naopak, je to tvořivé prostředí, pokud vládneme uměním ponořit se sami do sebe. Vychutnat si její kouzlo. V tomto názoru mne utvrzuje Kristýna Erbenová prostřednictvím svých fotografií.

Jan Hruška. A to by mělo stačit. Ale to bychom museli být v Berlíně. Mladý umělec Hruška totiž obrostl svou tvorbou, konfrontující malbu s fotografií, galerijní prostory hlavně v německé metropoli.