Výbor básní Bernarda Noëla se soustřeďuje na jedno z nejstěžejnějších témat tohoto velikána francouzské poezie. Tělesnost v širším slova smyslu, jako různé polohy bytí. Tělo je mysl, tělo je psaní, tělo je smrt.

Kdo by neznal ostravského básníka, novináře, prozaika a esejistu Petra Hrušku? V květnu letošního roku mu vyšla v nakladatelství Argo nová sbírka Nevlastní, jejíž název je pro ni opravdu klíčový. Proč? Napadlo vás někdy, že múza nemusí být vždy pro autora pomíjivá, ale naopak osudová? Že ne? Tak to asi neznáte Adama, který Hrušku doprovází po mnoho let a nyní je mu věnována celá sbírka.

V nakladatelství Fra vyšla díky překladatelské a editorské péči básníka Radka Malého antologie německy psané poezie z oblasti Bukoviny, Hroby v povětří. Kromě uvedení přibližně třiceti v našem prostoru nepříliš známých básnických osobností přináš působivý pohled do exkluzivního časoprostoru Bukoviny, kde nakrátko došlo k pozoruhodné multikulturní symbióze. Kde, jak trefně napsal Georg Heinzen: „Psi nosili jména olympských bohů a kuřata do země škrábala Hölderlinovy verše.“

David Kořínek je mladý básník z Hradce Králové. K poezii se dostal jako čtrnáctiletý. Nejraději píše v nočních či brzkých ranních hodinách. Ve svých teprve dvaceti letech vydal první básnickou sbírku s názvem Pro parohatou zvěř, která si zaslouží pozornost nejen vzhledem k věku autora, ale především pro samotný obsah. Je libo trochu polygamie s příměsí emocionality? Pokud ano, neváhejte a vstupte do komnat veršů Davida Kořínka.