Tramvaj plná cestujících držících se madel s výrazy únavy a nevole. Výlohy v obchodních centrech lákající na sezónní slevy a před nimi ženy s odhodláním lovkyň, pohled skrze vitrínu do barber shopu, kde je s milimetrovou přesností vytvářen vzhled dnešního muže, přátelé v parku grilující maso na šťavnaté burgery, kavárny s nepřeberným množstvím druhů kávy a způsobů její přípravy – to vše jsou náměty, které by zachytila čočka fotoaparátu během všedního dne v metropoli 21. století. Galerie výtvarného umění v Chebu rozprostírá takový den ale ve zcela jiné podobě.

Obrazy, které namalovala, vyprávějí příběh silné a emancipované ženy navenek a zároveň citlivé křehké osoby uvnitř. Výstava Marie Lassnig, významné filmové tvůrkyně a průkopnice ženské emancipace, ukazuje jinou stránku tvorby této svérázné ženy a odkrývá její nitro skrz tahy štětce a inspirativní texty z jejích deníků.

Více než sto padesát vybraných originálních děl rozprostřených ve třech patrech Domu umění v Opavě jsou ukázkou celoživotní tvorby Káji Saudka. Výstava s podtitulem Od komiksu přes erotiku k pornografii předvádí propojení mezi mužem a ženou množstvím skvělých kreseb autora, který se tomuto tématu věnoval celý svůj život. Co je zajímavostí, většina vystavovaných děl nevznikla na objednávku, ale z prosté umělcovy náruživosti a touhy tvořit a těšit se ze života.

V brněnském Domě umění začala výstava Rozhněvaná planeta 2: Operace pokračuje. Jde o rozšířené pokračování výstavy prezentované loni v Národní technické knihovně v Praze, která vznikla ve spolupráci s výzkumným programem „Globální konflikty a lokální souvislosti“ Akademie věd ČR.

Čas není jen údajem o konání schůzky. Fyzikální veličinou, která nás informuje o plynutí dne. Samostatně obstojí pouze jako pojem. Pokud se ale propojí s jevem, který můžeme pozorovat, není už neuchopitelným abstraktnem. V Galerii Středočeského kraje představují tuto veličinu autoři Daniel Hanzlík a Pavel Mrkus na výstavě Vidět čas.

Pod pro našince těžko vyslovitelnými jmény Zhang Xiaogang a Wang Guangyi se skrývají dva světově uznávaní čínští umělci. Na první pohled mají zcela odlišný styl a umělecký rukopis. U prvního z nich lze hovořit o lyričnosti a básnickém vyjádření, v případě druhého vystavovaného je dílo více politické, vycházející z filosofických tezí. Zrodila se tak výstava The Reunion of Poetry and Philosophy neboli Shledání poezie a filosofie, představující rozličné aspekty současného čínského umění. Ponořit se do ní můžete do 13. května 2018 v domě U Kamenného zvonu Galerie hlavního města Prahy.

Obrazy mé, vzniklé od září 2016 do února/března 2018.

Už se pomalu stává zvykem, že prostory Galerie Rudolfinum mění svůj vzhled s každou novou výstavou. Tentokrát světlo ustoupilo tmě, aby pozornost návštěvníků upoutalo šest videoartových projekcí. Vítejte na výstavě Domestic Arenas.

Studenti Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni hledali odpovědi na otázky „Jak vidíme sami sebe, jak nás vidí cizinci? Na co jsme hrdí a co nás charakterizuje?“ Vznikla tak sbírka plakátů graficky zachycujících pohled studentů na identitu a image Česka, které jsou vidění v Českém centru Praha do 15. března 2018.

Osamocené postavy bloudí krajinou, zdolávají překážky, viditelné nebo nepřítomné, snaží se vymanit ze svého prostředí. Malby Tadeáše Kotrby lze vnímat jako určitou formu osobního deníku, vycházejí z jeho vnitřního světa, z empatického vnímání jevů, které jej oslovují. Výstava v brněnském Domě umění představuje jeho nejnovější obrazy.

MuMo není kreslená postavička z animovaného filmu, ale zkratka pražského Muzea Montanelli, které právě hostí výstavu děl akademické malířky Ludmily Jandové nazvanou Mezi nebem a zemí. Výstava, snažící se alespoň částečně představit různorodou tvorbu této nepříliš známé, a přitom nadčasové umělkyně, je k vidění do 23. února letošního roku.

Napravo, nalevo, všude beton. Šeď střídá šeď a ztratit se v uniformním labyrintu je v podstatě nevyhnutelné. Panelové sídliště jako neopakovatelný urbanistický, architektonický, ale také sociální experiment představuje výstava Paneland v Moravské galerii v Brně.

Folklórní motivy inspirované lidovými pověstmi a bájemi přináší v postmoderním výtvarném jazyce výstava Paradise Jana Vytisky.

Skrze moderní média můžeme v reálném čase sledovat ledacos: od pasoucích se zvířat v severských lesích přes jízdu vlakem zimní krajinou až po válku a brutality páchané uskupením známým jako Islámský stát. Denně nám tak před očima prolétají desítky obrazů z celého světa. Celkový obraz nám však uniká, jak se pokouší ukázat výstava Před očima: Příběhy Iráku.

O sluzích v Brazílii toho asi nikdo z nás moc neví. Andrej Balco se nám svou výstavou nazvanou Domésticas pokusil tento svět trochu více přiblížit. Fotografie mapují vztahy sluhů a jejich pánů v přirozeném prostředí, které spolu vytvářejí.

Pavel Opočenský je ve světě umění známý především jako sochař pracující s tvrdými magmatickými horninami monumentálních rozměrů či jako šperkař a designér. Jeho výstava v Galerii Villa Pellé tak bude pro mnohé pravděpodobně překvapující. Opočenský zde odhaluje svou něžnou tvář prostřednictvím rovné stovky kreseb pastelkami, které jsou provedeny do jemných detailů. Vůbec poprvé můžete zhlédnout dosud neprezentované práce pro renomovaného sochaře tak netypické.

Výstava Jana Gemrota v pražské Galerii Vltavín je spíše ukázkou či ochutnávkou témat poslední tvorby než uzavřeným souborem. O aktuální výstavě s názvem Podivná figurace jsem si povídala s autorem.

Nikon Photo Gallery uvádí do konce října výstavu fotografií vítězů mezinárodní fotografické soutěže Nikon Photo Contest. Ta patří mezi ty nejvýznamnější už od roku 1969.