Výstava TRANS (FORMA) – The Bone Phone Heleny Lukášové a Michaela Reese nadčasově propojuje fyzický aspekt lidské existence a prehistorii člověka s virtuální technologickou současností.

Posledních pět let tvůrčí práce Krištofa Kintery a na dvě desítky soch, instalací a interaktivních objektů představí výstava Nervous Trees.

Podoby a možnosti konkrétního umění od šedesátých let dvacátého století, ale hlavně úvod do díla významné postavy finského umění posledních desetiletí přináší výstava Matti Kujasalo v Galerii Středočeského kraje.

Letošní výstava diplomantů Akademie výtvarných umění v Praze není jen sesbíranou mozaikou závěrečných studentských prací, ale koncepčně postavenou výstavou, která kromě děl ukazuje i méně navštěvované části Veletržního paláce. A velmi dobře se jí podařilo provětrat osmdesátkový odér chodeb.

Pro letošní rok Národní galerie v Praze připravila milovníkům umění velkou lahůdku. V prostorách Paláce Kinských a částečně i v Anežském klášteře hostí retrospektivní výstavu jedné z nejvýznamnějších osobností evropské umělecké scény po roce 1945, německého umělce Gerharda Richtera.

První samostatná výstava dvojice amerických umělců Sama Lewitta a Cheyneye Thompsona ve střední a východní Evropě je k vidění v Domě umění města Brna právě teď. Končí 30. července.

Výstava „Vymezení“, která byla zahájena ve středu 31. 5., je v Galerii Evoluční k vidění po celé léto. Spolupráce dvou autorek, Veroniky Palmové a Markéty Oplištilové, vyústila v instalaci, jež přináší do pražské pasáže nové uvažování o vymezení a vnímání prostoru.

Ve vitrínovém prostoru Galerie Evoluční budou prezentovány dvě rozdílné generace české grafiky. Filip Trnka (* 1992) je studentem ateliéru Ilustrace a grafiky na plzeňské Fakultě designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. Prof. Mikoláš Axmann (* 1955) je respektovaným výtvarníkem a také laureátem ceny Vladimíra Boudníka.

Je mi potěšením konstatovat, že výraznými společensky aktuálními výstavními projekty nekypí jen metropole. Prostory britské kurátorce Jean Neal otevřela tentokrát Galerie výtvarného umění v Ostravě. Ta představuje Narušenou imaginaci současné společnosti.

Nekonvenčnost, uvolněnost, žáby, prsa, cokoli. Fotografie Juergena Tellera v pražské Galerii Rudolfinum jsou naservírované na talíři. Doslova. A dostává se na otázku, jestli není talířů až příliš a fotografií málo.

Prostory brněnské Strom Art Gallery zaplavil na jeden měsíc kosmický prach. Své práce zde pod kurátorským vedením Petra Kamenického a Markéty Žáčkové vystavuje Zuzana Novotná Ištvanová, umělkyně náležející k současné mladé generaci, absolventka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.

Inspirací pro název výstavy In a Landscape, která na začátku února startuje v brněnském Domu pánů z Kunštátu, byly skladby amerického avantgardního skladatele Johna Cage, který dokázal dát význam tichu.

Od 25. ledna si mohou zájemci o výtvarné umění prohlédnout výstavu s názvem Narušená imaginace a mottem Making Windows Where There Were Once Walls ze Sbírky Roberta Runtáka v Galerii výtvarného umění v Ostravě.

Dnes si nikdo nemůže být jist, že okolní realita poskytuje jistotu zítřka. BIG LIGHT ukazuje svět, v němž lidstvu zbude jen možnost hledat dnešek jako informační stopu v paměti hmotného světa.

Čas bývá někdy určován jako neprostorový přímočarý souvislý sled, v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Roman Štětina se dá pro změnu popsat jako současný mladý český umělec, který využívá soudobé prostředky a techniky.

„Život je bolestný a přináší zklamání“ je název právě probíhající plzeňské výstavy, věnující se hororové tématice. Kouzlem nechtěného je, že doposud byla většina tamějších výstav horor, ale tenhle skutečně stojí za to vidět.

Na sklonku listopadu oslavila sedmdesáté narozeniny žena, která se vysvlékala, pořezávala a bičovala před zraky stovek lidí. Žena, která se při svých vystoupeních dobrovolně vystavovala ohrožení života, Žena, která otevřeně zpracovávala ožehavá i intimní témata. A především člověk, který po celý život zkoumá hranice a, jakkoli to může znít klišovitě, člověk, který hranice také posouvá. Jedna z nejvýraznějších postav světové performance, pionýrka body artu a dnes vysokoškolská pedagožka Marina Abramović.

Není zas tak úplně neobvyklé, aby se čas od času na veřejnosti neobjevily nové, dosud nepublikované a nevystavované práce známých umělců. Pokud se ale objeví příležitost odhalit takových děl hned několik tisíc, jedná se už o věc zcela unikátní, zvlášť pokud jde o díla takové osobnosti, jakou byl fotograf Josef Sudek. A někdy stačí jen nově pohlédnout na věci, které máme dlouho před očima.