Nikon Photo Gallery uvádí do konce října výstavu fotografií vítězů mezinárodní fotografické soutěže Nikon Photo Contest. Ta patří mezi ty nejvýznamnější už od roku 1969.

Být umělcem neznamená jen sklízet obdiv. Být umělcem znamená v první řadě trpět. Často si připadat nepochopený, zbytečný, nevnímaný. A v takovém rozpoložení navíc vědomý toho, že je co společnosti říct. Že nutně musíte sdělovat. Tvořit umění je konfrontace se sebou samým. Hledání osobního tématu a tříbení formy. Sdělení obsahu způsobem, který je univerzální a nedořečený.

OstravaPhoto opětovně rozbalí v centru Ostravy na 16 dní festivalový program pro všechny, koho baví fotografie, kdo se rád zamýšlí nad tématy doby a koho zajímá společenské dění s přesahem.

Legendární brněnskou fotografickou skupinu Epos představí nová výstava v Domě umění města Brna. V letech 1967 až 1980 tvořili Epos Rostislav Košťál, Jiří Horák, František Maršálek a Petr Sikula. Jejich inscenovaná fotografie si jako tzv. Brněnská škola aranžované fotografie vydobyla místo v dějinách československé fotografie. Četná ocenění sklízeli také v zahraničí.

Mnoho podob jednoho média ukazuje výstava Čtvrtstoletí. Uvádí autory Institutu tvůrčí fotografie a jejich tvorbu za celou dobu existence tohoto třetího nejstaršího vysokoškolského ústavu v celé postkomunistické Evropě.

Portrét Petry Freyové, vítězky fotografické soutěže s Nikon školou, sugestivně sděluje i příběh.

Marek Jarkovský je černobílou eminencí ve světě digitální fotografie. Věnuje se hlavně autoportrétu a jeho práci vidí lidé z celého světa. Jeho galerií je virtuální svět Instagramu. Řekl by klasik, že je to zvrácené?

Jedním z problémů dnešní fotografie je fakt, že samozvaným fotografem může být vlivem technického pokroku každý. Tento pohled by se mohl zdát pouze problémem dneška, ale aktuální byl již v druhé polovině minulého století. A právě Jan Svoboda byl jedním z těch, kdo na tento fenomén v negativním smyslu poukazovali a záměrně se proto od označení „fotograf“ distancovali.

Téma smrti prorůstá celou knihou Světlá komora Rolanda Barthese. Fotografie nám je její připomínkou, jelikož nám ukazuje to, co bylo (minulost) a co bude (budoucnost). Barthesova kniha čtenáře upozorňuje na nepříjemnou pravdu o našich prchlivých životech. Každého z nás nevyhnutelně zasáhne moment naší smrti. Ve chvíli, kdy nějaký životní moment zachycuje fotoaparát, zůstane zmrazen, stane se mrtvým a zároveň „balzamovaným“ průhlednou obálkou fotografie. V určitém smyslu zachycený okamžik nadále trvá, neboť existuje ve snímku. Je však minulostí, a proto je mrtvý. Jde o okamžik, do nějž se nikdy nemůžeme vrátit.

Ač se to zdá neuvěřitelné, poprvé v historii zapojí studenti do soutěže Famufestu i svou katedru fotografie. Je to nový signál, který ukazuje, že se nejznámější český filmový festival studentů neustále vyvíjí a dokáže svůj program inovovat.

Výstava v Komunikačním prostoru Školská 28 se vrací do osmdesátých let. Nalezený archiv fotografií JZD Slušovice přináší svědectví o jedinečném hospodářském fenoménu i o tehdejší propagační fotografii.

Dokumentární detektivně-umělecká roadmovie o vpravdě cimrmanovském objevování nejutajenější fotografky 20. století.