Velké filmy na velkém plátně. Nejvyšší možná obrazová kvalita a absolutní filmová klasika. To je Projekt 100. V květnu v českých kinech uvede znovu kult všech kultů – Pulp Fiction.

Může to znít jako návod na získání Oscara – podrobte se kvůli roli výrazné fyzické proměně, tzn. zhubněte několik desítek kilogramů a vyměňte image svalovitého metrosexuála za životem vysátou trosku, a sošku máte téměř jistou.

Bezhlavé. Tak se dají charakterizovat i některé kroky politiků. Podobnou myšlenku měl možná také Roberto Andò při psaní svého románu Prázdný trůn. Ten poté adaptoval ve filmu Ať žije svoboda. Do jakého absurdna může bezhlavost politiků zajít, uvidíte v tomto italském dramatu. Uspěje v českých kinech stejně jako u diváků na festivalu v Karlových Varech? Spíše v těch komornějších.

Kombinace žánrů romantického dramatu se sci-fi komedií vydaná studiem Warner Bros. může být buď naprostý krok vedle, nebo trefa do černého. V případě snímku Her (Ona) výsledek předpovídá plejáda kvalitních herců i autoři hudby – Grammy ocenění Arcade Fire.

Francouzský, cenami ověnčený snímek zachycující milostné vzplanutí mezi dvěma ženami a realisticky vykreslující jejich vztah není jen o explicitních sexuálních scénách, ale především o intimitě a emocích.

Film, v němž neexistuje klasická dějová linka. Římská smetánka, její pompézní večírky a snobské intelektuální rozpravy. V hlavní roli zhýralý novinář, autor jediného románu. Jako třešnička na dortu krása Věčného města.

Jeden je až posedlý iluzivností, ženskou smyslností a pomíjivou proměnlivostí v čase, druhý zase komunikací se světem přes své animované hrdiny, kteří nestárnou stejně jako jejich sláva. Máte pocit, že takové přístupy se nedají spojit do jedné vize?

Předstírali jste někdy orgasmus? A dovedli byste ho fingovat před publikem plným zvědavých diváků?

6. listopadu uspořádalo hnutí Amnesty International benefiční akci, jejíž výtěžek podpořil kampaň za nespravedlivě vězněné s názvem 3 minuty stačí a zároveň českou premiéru filmu The Lady režiséra Luca Bessona. Film vypráví životní příběh (nejen ten veřejný, ale i soukromý) barmské disidentky, nositelky Nobelovy ceny za mír a letošního hosta Fora 2000 Aun Schan Su Ťij.

Píše se rok 2026, vítejte v přetechnizovaném městě budoucnosti, ostře rozlišujícím dělnickou vrstvu a buržoazii. Bohatí vládnou chudým. Stroje na jedné straně jako technický pokrok, modernizace, na straně druhé jako metla lidstva. Vydali jsme se po stopách antiutopického sci-fi, které se z velké části stalo naší minulostí, přítomností a stane se patrně i naší budoucností.

Jen málokdy se povede natočit opravdu dobrý romantický film. A ještě vzácněji takový film nabízí promyšlený příběh, bohaté dialogy a obrazovou dokonalost, která ovšem nesklouzává ke kýči, ale pomáhá filmu vytvořit nezapomenutelnou atmosféru. Neskutečné se stalo skutečným, v polovině minulého měsíce vstoupil do kin film Nejvyšší nabídka a ten všechna tyto kritéria splňuje.

Zpracování židovské trilogie Arnošta Lustiga Milanem Cieslarem vypráví retrospektivní příběh z období holokaustu. Ve filmu Colette režisér opouští předlohu a její zobrazení vnitřních konfliktů ženy pod tlakem nelidských podmínek ve prospěch jednoduché romance v kulisách koncentračního tábora. Protagonisté Clémence Thioly (Colette) a Jiří Mádl (Vili) tak proplouvají v neurčité mlze emocionálně nevěrohodných situací, což nakonec nedokáže vyvážit ani dobrá hudba či kamera.

Téma Benešových dekretů je stále živé. Nedávno se objevilo i v prezidentské kampani jako velmi silný argument. Kolik z nás ale může tvrdit, že podrobnosti ohledně odsunu Němců zná? V dějinách Československé republiky se málokdo orientuje s přesností. Měli bychom bez problému umět vyjmenovat prezidenty periodicky za sebou, ale jistí jsme si jen u T. G. Masaryka a Václava Havla. Kdo vedl československý odboj za 2. světové války? To všechno si připomeneme na podzim letošního roku, kdy Česká televize chystá pro své diváky osmidílný dokumentární cyklus České století, který zachycuje klíčové okamžiky moderních dějin našeho národa.

Doku-automaty splétající sítě informací jsou dobrodružstvím a hrou, jsou vzdáleným místem, na které není nutné se jen dívat, ale můžeme ho aktivně prozkoumávat. Neuspokojuje-li nás předžvýkaný povrch filmového pásu, je možné experimentovat, hlouběji pronikat do tématu či ho jen odhalovat z jiného úhlu pohledu.

Za sedmero horami, za sedmero dolinami, žil jednou jeden …, kterého znali jen ti před horami a před dolinami. A doma nikdo. Díky dokumentu Pátrání po Sugar Manovi se to však rychle změnilo.

„Vypustili jsme síly, které nedokážeme ovládat. Od počátku naší existence jsou vzduch, voda a všechny formy života propojeny vzájemnými vazbami. A my jsme tyto vazby zpřetrhali.“

Představte si, že byste nemuseli jíst. Vůbec nic. Nemočili byste ani se nevyprazdňovali. Energii získávali ze světla. A živili se z prány. Breathariáni takhle prý žijí. Věříte tomu?

Když se řekne Lady Terminator, polknou pamětníci nasucho. Zakázaná kazeta z konce 80. let, zamykaná u táty ve skříňce, lákala kdejakého zvídavého hošíka. Protože ten akční nářez byl fakt hustej!