Dominik Gajarský ve své tvorbě mísí dva přístupy – estetický a komentátorský. Zřetel na krásu se v jeho díle prolíná s vynalézavou a důvtipnou myšlenkou. Výsledná kombinace tak ústí v dílo, které si dokáže podmanit člověka celistvě.
Nečíslovanou exhibici těch nejlepších pokladů ve vé-dvojkové vazbě obaluje stříbrný papír, ze kterého se po jeho rozložení stává plakát s přehledem jednotlivých stran publikace, nebo ještě lépe s přehledem toho nejlepšího za deset let fungování Ateliéru grafického designu a nových médií aka OSTROVA POKLADŮ na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Petra Babáka.
Pro letošní rok Národní galerie v Praze připravila milovníkům umění velkou lahůdku. V prostorách Paláce Kinských a částečně i v Anežském klášteře hostí retrospektivní výstavu jedné z nejvýznamnějších osobností evropské umělecké scény po roce 1945, německého umělce Gerharda Richtera.
První samostatná výstava dvojice amerických umělců Sama Lewitta a Cheyneye Thompsona ve střední a východní Evropě je k vidění v Domě umění města Brna právě teď. Končí 30. července.
V souvislosti se současnými populistickými kroky některých politiků, někteří označují naši dobu jako postfaktickou. Není ale celá historie příběhem, který podává ten, kdo je u moci, spíše než nějaký nestranný pozorovatel, který by ověřoval fakta?
Výstava „Vymezení“, která byla zahájena ve středu 31. 5., je v Galerii Evoluční k vidění po celé léto. Spolupráce dvou autorek, Veroniky Palmové a Markéty Oplištilové, vyústila v instalaci, jež přináší do pražské pasáže nové uvažování o vymezení a vnímání prostoru.
OstravaPhoto opětovně rozbalí v centru Ostravy na 16 dní festivalový program pro všechny, koho baví fotografie, kdo se rád zamýšlí nad tématy doby a koho zajímá společenské dění s přesahem.
Spoluzakladatel galerie Tranzitdisplay, kurátor, intelektuál a především – vynikající výtvarný umělec. To je, velmi zjednodušeně řečeno, Zbyněk Baladrán.
Dokáže umění něco změnit? Minimálně mě změnilo hned několikrát. Může měnit svět? Dá se vůbec svět, který vypadá, jako by už mohl jen čekat na další velký třesk, ještě měnit? Umělce, kteří se snaží nejen unikat do nových dimenzí, ale i rozbíjet tíživý a nespravedlivý systém a navrhovat nové plány, jsem vždy obdivovala, a i když stále hledám transformační umění, dávám si pozor na umění, které se prohlašuje za politické.
Práci Filipa Cenka není jednoduché číst – a snad je to i jejím záměrem. Přesto se určitý – teoretický, textový – výklad jeho tvůrčí činnosti nabízí.
Letošní Cena Vladimíra Boudníka a spolu s ní Grafika roku 2016 byly slavnostně předány v Clam-Gallasově paláci 15. února. Všechna díla budou k vidění až do 26. března.
Ve vitrínovém prostoru Galerie Evoluční budou prezentovány dvě rozdílné generace české grafiky. Filip Trnka (* 1992) je studentem ateliéru Ilustrace a grafiky na plzeňské Fakultě designu a umění Západočeské univerzity v Plzni. Prof. Mikoláš Axmann (* 1955) je respektovaným výtvarníkem a také laureátem ceny Vladimíra Boudníka.
Je mi potěšením konstatovat, že výraznými společensky aktuálními výstavními projekty nekypí jen metropole. Prostory britské kurátorce Jean Neal otevřela tentokrát Galerie výtvarného umění v Ostravě. Ta představuje Narušenou imaginaci současné společnosti.
Nekonvenčnost, uvolněnost, žáby, prsa, cokoli. Fotografie Juergena Tellera v pražské Galerii Rudolfinum jsou naservírované na talíři. Doslova. A dostává se na otázku, jestli není talířů až příliš a fotografií málo.
Prostory brněnské Strom Art Gallery zaplavil na jeden měsíc kosmický prach. Své práce zde pod kurátorským vedením Petra Kamenického a Markéty Žáčkové vystavuje Zuzana Novotná Ištvanová, umělkyně náležející k současné mladé generaci, absolventka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.