Každý rok se v půlce února Berlín zahalí do slavnostního kabátu, nablýská kina, vypráší červené koberce a jeden z nejprestižnějších mezinárodních filmových festivalů na světě může začít.

Cítíte se ve velkoměstech odtrženi od přírody? Chybí vám zeleň a výhled na oblohu? Pokud se vydáte cestou protagonistů brazilského dokumentu o graffiti, můžete dodat veřejnému prostoru ještě mnohem více barev než jen zelenou a modrou. Stačí pár plechovek barvy.

Pátek osmého ledna, 16:00, kino Světozor: „Dva lístky na Zkázu krásou.“ Bohužel, je vyprodáno. „Prosím?“ Do začátku představení zbývají dvě hodiny. Někdo mi klepe na rameno. „To je vyprodáno?“ Poklepání na rameno. „Počkejte, ona je ta Třeštíková vyprodaná?“ Poklepání na rameno. „To už nejsou žádné lístky?“

Filmové studio chce naskenovat Robin Wright. Její tělo, pohyby i emoce. Tím si chce koupit virtuální herečku, která už nebude muset být nikdy starší ani o jediný den. Je to blízká realita nebo jen sci-fi z Futurologického kongresu, ve kterém chtějí za úplatu získat identitu herců?

Hlas gaye je často jedním z poznávacích znamení, podle kterého jste schopni odhadnout jeho orientaci. Lze se naučit mluvit jinak?

Mladý sovětský filmař s mezinárodním renomé přijíždí do Mexika natočit další výpravný film. Nejen kvůli tequile se mu ovšem počne hroutit půda pod nohama a on se zaplétá do nástrah, které čekají na každém kroku i v jeho vlastních myšlenkách a touhách.

Nápad vznikl v roce 2009 o obědové pauze v kantýně. Tak trochu klasika. Pak následovalo natočení cesty vlakem po ose Oslo–Bergen. Program trval zhruba sedm hodin. A diváci kupodivu vydrželi. Nový typ televizního kanálu s názvem Slow TV se zdá být překvapivě snesitelný. Norské kochání se zdánlivou všedností.

Současný dokumentární film je dobrý. I přesto, že může tato věta znít stejně hloupě jako věta „každé tepláky jsou na gumu“, nevynechám ji. Skutečně si to myslím. Když je něco dobré, neznamená to, že je to věčné. Bude to dobré i příští rok? Možná ano – tedy, jak budou vypadat nadcházející roky v dokumentu?

Dva ozbrojení jezdci na koních brázdí vyprahlou krajinu lemovanou holými skalisky. Mají spadeno na desperáda, kterého musí dostat stůj co stůj, živého či mrtvého. Vítejte v zemi bez zákona, vítejte v Rumunsku roku 1835.

Samba – nejnovější počin tvůrců Erica Toledana a Oliviera Nakache. Že vám tato jména nic neříkají? Jejich dílo určitě ano. Vzpomeňte na dramatickou komedii z roku 2011 Nedotknutelní. Ochrnutý a bohatý aristokrat, který si přizval na pomoc živelného mladíka, jehož propustili z vězení, se stal hitem. Samba takový úspěch nezopakovala, ale špatná zdaleka není.

Na české režisérské scéně se s celovečerním česko-německým debutem objevuje nadějná osobnost – Štěpán Altrichter se snímkem Schmitke.

K zážitkům z Filmovky pravidelně patří také nejeden obdivuhodný povzdech na konto polského filmu. Loni Ida. Letos Tělo. Režie: Małgorzata Szumowska, velmi oprávněná držitelka Stříbrného medvěda za nejlepší režii.

Ve stejný moment, v jaký se v českých kinech objevuje další z „časosběrů“ Heleny Třeštíkové, Mallory, je ke zhlédnutí také „časosběr“ britský, Amy. Oba dokumenty pracují s emotivními příběhy žen, jejichž život se neubíral žádoucím směrem. V případě Amy jsem si ale jako divák více uvědomovala pocit nepatřičnosti. Vynořil se při sledování rozkladu nadané ženy, příběhu řemeslně uhněteného do dvouhodinového kalkulu.

Paulo Coelho. Jméno, které bývá všemožně skloňováno a nezměrným způsobem komoleno ve všech osmdesáti jazycích, ve kterých vyšel kultovní bestseller „Alchymista“. Avšak kdo je muž, který se za tímto jménem skrývá? Na tuto otázku se pokouší odpovědět nový brazilský snímek.

Noir Film Festival, který se uskuteční od 20. do 23. 8. na hradě Křivoklát, hlásí další novinky. Kromě již oznámených sekcí se letošní ročník ponese i v duchu noirových parodií.

Měsíc srpen znamená druhou polovinu prázdnin i léta. Ta většinou bývá ještě teplejší než červenec, a to nejen v Praze, díky Pride. LGBT Pride, Queer Pride, Gay Pride. Česká Wikipedie také nabízí výraz „průvod gay hrdosti“. Že se vám na ten pražský nechce? Nebo se třeba ostýcháte? Tak co si zkusit pustit doma aspoň ten z roku 1984/85. Možná vás překvapí… nejen hojnou účastí horníků.

Skutečný příběh o ženě, jež se rozhodla dosáhnout spravedlnosti a bojovat o dědictví, které původně náleželo její rodině. Snímek Dáma ve zlatém však mnoho českých diváků zatím neoslovil.

Na starobylém hradě Křivoklát se letos v létě koná již třetí ročník filmového festivalu zaměřeného na specifický žánr filmu noir.