„Neměl jsem v Afghánistánu strach ze smrti, ale bál jsem se, že mě budou soudit, až se vrátím.“ Tato věta podnítila vznik filmu, který ukazuje, jak snadné je ve válce přijít o život, ale hlavně, jak těžké je v ní žít a zůstávat člověkem.

Co bylo normalitou za normalizace, a co je šílenstvím za každého režimu? A jak rychle se může utlačovaný proměnit v utlačovatele?

Zvrácenosti na obrazovce a plátně? To nejsou jen Prostřeno z Moravskoslezského kraje, tuzemské estrády z přelomu století či osobnost všeumělce Tommyho Wiseaua, který vám ve svém (pro mnohé kultovním) díle The Room naservíruje 99 minut těch nejpitomějších dialogů a záběrů vůbec. Libují si v nich i přední filmoví režiséři. A pak také ti méně známí…

Nový snímek bratří Coenů představuje Hollywood padesátých let jako gigantickou továrnu na rozpočtově přemrštěnou a myšlenkově vyprázdněnou lidovou zábavu. Avšak je kritický pohled tvůrců upřen do filmové historie, nebo k vlastní kariéře?

Oscarové sošky jsou již rozdány. Jestli nějakou z celkem šesti nominovaných získala i Carol, mohu v době tvorby článku jen věštit. Pevně věřím, že pokud Blanchett po dvou letech další nominaci neproměnila, povedlo se to aspoň vynikající kameře či kostýmům. To jsou totiž skutečné highlighty romantického dramatu. A také hudba… ta má ovšem jedno ale.

Každý rok se v půlce února Berlín zahalí do slavnostního kabátu, nablýská kina, vypráší červené koberce a jeden z nejprestižnějších mezinárodních filmových festivalů na světě může začít.

Cítíte se ve velkoměstech odtrženi od přírody? Chybí vám zeleň a výhled na oblohu? Pokud se vydáte cestou protagonistů brazilského dokumentu o graffiti, můžete dodat veřejnému prostoru ještě mnohem více barev než jen zelenou a modrou. Stačí pár plechovek barvy.

Pátek osmého ledna, 16:00, kino Světozor: „Dva lístky na Zkázu krásou.“ Bohužel, je vyprodáno. „Prosím?“ Do začátku představení zbývají dvě hodiny. Někdo mi klepe na rameno. „To je vyprodáno?“ Poklepání na rameno. „Počkejte, ona je ta Třeštíková vyprodaná?“ Poklepání na rameno. „To už nejsou žádné lístky?“

Pokud jste v lednu zmeškali program Festivalu Spectaculare, který v pražských klubech představuje to nejaktuálnější ze současné světové elektronické, ambientní, experimentální, vážné i jazzové hudby, nezoufejte. Máte ještě šanci si vše vynahradit do 12. února!

Filmové studio chce naskenovat Robin Wright. Její tělo, pohyby i emoce. Tím si chce koupit virtuální herečku, která už nebude muset být nikdy starší ani o jediný den. Je to blízká realita nebo jen sci-fi z Futurologického kongresu, ve kterém chtějí za úplatu získat identitu herců?

Hlas gaye je často jedním z poznávacích znamení, podle kterého jste schopni odhadnout jeho orientaci. Lze se naučit mluvit jinak?

Mladý sovětský filmař s mezinárodním renomé přijíždí do Mexika natočit další výpravný film. Nejen kvůli tequile se mu ovšem počne hroutit půda pod nohama a on se zaplétá do nástrah, které čekají na každém kroku i v jeho vlastních myšlenkách a touhách.

Nápad vznikl v roce 2009 o obědové pauze v kantýně. Tak trochu klasika. Pak následovalo natočení cesty vlakem po ose Oslo–Bergen. Program trval zhruba sedm hodin. A diváci kupodivu vydrželi. Nový typ televizního kanálu s názvem Slow TV se zdá být překvapivě snesitelný. Norské kochání se zdánlivou všedností.

Současný dokumentární film je dobrý. I přesto, že může tato věta znít stejně hloupě jako věta „každé tepláky jsou na gumu“, nevynechám ji. Skutečně si to myslím. Když je něco dobré, neznamená to, že je to věčné. Bude to dobré i příští rok? Možná ano – tedy, jak budou vypadat nadcházející roky v dokumentu?

Dva ozbrojení jezdci na koních brázdí vyprahlou krajinu lemovanou holými skalisky. Mají spadeno na desperáda, kterého musí dostat stůj co stůj, živého či mrtvého. Vítejte v zemi bez zákona, vítejte v Rumunsku roku 1835.

Ač se to zdá neuvěřitelné, poprvé v historii zapojí studenti do soutěže Famufestu i svou katedru fotografie. Je to nový signál, který ukazuje, že se nejznámější český filmový festival studentů neustále vyvíjí a dokáže svůj program inovovat.

Samba – nejnovější počin tvůrců Erica Toledana a Oliviera Nakache. Že vám tato jména nic neříkají? Jejich dílo určitě ano. Vzpomeňte na dramatickou komedii z roku 2011 Nedotknutelní. Ochrnutý a bohatý aristokrat, který si přizval na pomoc živelného mladíka, jehož propustili z vězení, se stal hitem. Samba takový úspěch nezopakovala, ale špatná zdaleka není.

Na české režisérské scéně se s celovečerním česko-německým debutem objevuje nadějná osobnost – Štěpán Altrichter se snímkem Schmitke.