Když poprvé náhodou potkávám tabuli s nápisem Before I die, pohltí mě okouzlení. Můj řadu let akademicky pěstěný mozek zkvětákovatí a já se přepínám do magického vnímání světa. V černotě téhle zdi se zas jednou nanečisto potkávám se smrtí a prodchne mě vědomí, že život je vzácný. Je mi vůči smrti naze, ale taky tady cítím důvěru v život. Beru do ruky křídu a do veřejného prostoru ze svého nitra vypustím dosud nevyslovené životní přání: než umřu, chci porodit zvídavého chlapečka.

Nově otevřená restaurace s terasou na střeše dnes již kultovního obchodního domu Kotva v centru Prahy, s výjimečným výhledem na Staré Město si pro svoje hosty připravila řadu bluesových a jazzových koncertu.

Norský umělec Tommy Høvik v galerii etc. – Kateřinská 20, patnáct metrů čtverečních a sedm děl. Intuice, emoce, melancholie i agrese se severskou poetikou. Silná díla, jež se nevnucují, jsou k prožití na výstavě s názvem ITW do 15. 9. 2013.

Křivolaké uličky, vykřičené domy, vraždy, šílenství a okultismus, realita nebo sen. Takto lze popsat atmosféru mystického románu Golem spisovatele Gustava Meyrinka, jenž ožije v opuštěné klasicistní vile na ostrově Štvanice.

V Česku roste nová generace ilustrátorů, kteří se bez problémů vyrovnají těm světovým. Zažít je na jednom místě můžete 31. srpna ve Stromovce na utajené exhibici Secret Walls X Czech. Nezapomeňte si zjistit heslo!

V půlce záři proběhne již 17. konference Fóra 2000. Iniciativa, u jejíhož zrodu stál Václav Havel, se snaží o dialog na téma lidských práv, náboženské i kulturní snášenlivosti a mezinárodní bezpečnosti. Za tímto účelem se v Praze každoročně schází nejrůznější mimořádné osobnosti z řad politiků, myslitelů, disidentů, podnikatelů či jinak občanskoprávně aktivních jedinců. Letošní konference je věnována Společnostem v přerodu a u této příležitosti sem kromě jiných zavítá Jeho Svatost dalajlama či barmská disidentka Aun Schan Su Ťij.

Když napíši dvakrát za sebou cukrárna a z toho ta druhá bude mít začáteční velké písmeno, mohu vás ujistit, že jsem neudělala chybu. Neuděláte ji ani vy, když toto absolutně sladké místo navštívíte. Podpoříte tím navíc jeho další funkci – poskytování pracovních míst zdravotně znevýhodněným osobám.

„We exhibit: contemporary jewelry and objects“ hlásá hrdě název nové galerie šperku na hradčanském Úvoze. Byla otevřena teprve na konci června a v jejím čele stojí bývalá kurátorka The Chemistry Gallery Monika Hanková.

Nevídaná remíza hlasů porotců i naměřených decibelů hlasu diváků se v červnu, v druhém čtvrtfinálovém klání Secret Walls, postarala o překvapivý postup obou soupeřů Plumma a Distinga. Snad poprvé v historii soubojů se pak organizátoři rozhodli místo opakování hlasování poslat do semifinále oba soutěžící.

Letošní jubilejní ročník festivalu Tanec Praha uzavíralo sólové představení Desh britského tanečníka a choreografa bangladéšského původu Akrama Khana. Již od začátku bylo prezentováno jako hlavní událost sezóny.

Benjamin Dukhan je tanečník a performer, který vystupuje na výstavách, soukromých parties a v galeriích. Jeho magické charisma a působivý plnovous ho činí nepřehlédnutelným.

Z iniciativy čtyř nadšenců se na poklidném ostrůvku zahrádkářské kolonie nedaleko pražského Anděla pomalu připravuje k plavbě Zeměloďka. Ještě jste o konceptu tzv. zemělodí neslyšeli? S nápadem přišel svérázný americký architekt indiánského původu Michael Reynolds. Jde o soběstačné ekologické domy bez základů – plují po zemi. Podobně jako loď tvoří ucelený systém.

Řada lidí včetně mě si letní dny bez pobytu na terase s ledovým nápojem v ruce nedokáže ani představit. Proto jsem byla velmi potěšena, když jsem se dozvěděla o nově otevřeném podniku v centru Prahy s lákavým názvem Sluneční terasa T-Anker.

Pátý ročník festivalu pouličního divadla Za dveřmi představil novou programovou linii: performance. Mezinárodní projekt Take care of your square navodil na největším pražském náměstí příjemnou atmosféru letního parku, říznutou uměleckým charakterem hipsterského Berlína. Na 32 m² se grilovalo, hrál badminton, ale také pletlo, spalo, tancovalo, malovalo, rejžovalo, stínovalo…

Když Bůh rozdával hlas, ona dostala naděleno nejméně lopatou. Přesně to mě napadlo v okamžiku, kdy jsem naživo slyšela zpívat Sisu Fehérovou. Tato temperamentní Slovenka, která právě dokončila studium jazzového zpěvu na VOŠ při Konzervatoři Jaroslava Ježka, se na svém absolventském koncertě představila jako zpěvačka a frontmanka. A to rovnou ve třech kapelách.

Vraví sa, že ženy o sebe rozprávajú priveľa, muži zase primálo. V inscenácii s názvom Muži toho herci-vlci o sebe tiež veľa nenarozprávajú. Vrčia, vyjú, hryzú, expandujú pohybom, utekajú a zápasia, vyjadrujú sa telami.

Mám pár důvodů, proč miluju Holešovice, a někdy ani nechápu, jak jsem se odtud mohla odstěhovat. Naštěstí má Praha sympatický rozměr a všude je to kousek. Dokonce i do Berlína! Nebo spíš do Berlínskýho modelu.

Divadlo Kámen ve svých autorských hrách objevuje nové, opomíjené a neobvyklé formy činohry. I přesto činohrou nadále zůstává. Pro návštěvníka, který má v oblibě spíše klasické divadlo, bude zhlédnutí jejich experimentálních představení náročnější. I já odcházela po závěrečném potlesku poněkud v rozpacích…