Přelomový dialog
Salm Modern #1: Možnosti dialogu se v mnoha ohledech stává přelomovou výstavou Národní galerie v Praze. Které možnosti to jsou?
Salm Modern #1: Možnosti dialogu se v mnoha ohledech stává přelomovou výstavou Národní galerie v Praze. Které možnosti to jsou?
Rozsáhlá olomoucká výstava uspořádaná na počest maďarského umění představuje více než stovku děl od pěti členů umělecké skupiny Pécsi Műhely. Inspirativní díla péčských umělců jsou vůbec poprvé představena v rámci České republiky. Většina vystavených exponátů pochází se soukromé sbírky péčského patriota a sběratele umění Balázse Szluky. Kolekce je doplněna o menší soubor děl z muzejní sbírky Muzea umění v Olomouci. Do tohoto výběru náleží fotografická dokumentace různých akcí skupiny, jež zahrnuje osobní performance i skupinové projekty a happeningy.
Záplava současným uměním je pro přírodu libější než záplava plasty, jejíž vlny v posledních letech narůstají do intenzity tsunami. Téma ekologie a problematika nadprodukce prostupuje společností v nejrůznějších propojeních a diskuzích, a ani ve vizuálním umění se neobjevuje krátce. Výstava Plastic Heart, která aktuálně probíhá v Galerii města Pardubic (GAMPA), se právě této současné problematice věnuje.
Fotografie Aleny Šourkové na první pohled vyjadřují touhu po klidu, smíru a prostém obyčejném lidském štěstí. Autorka chtěla však svými snímky vyjádřit mnohem více emocí a zasáhnout do hlubších kořenů. Sama si prošla nelehkou válečnou zkušeností, její rodiče byli odvlečeni do koncentračních táborů a kvůli židovskému původu své maminky měla sama dost problémů.
Mezi sbíráním a shromažďováním je rozdíl především v přístupu – sběratel vědomě vybírá objekty svého zájmu a systematicky tvoří sbírku. U sbírání umění je vědomý přístup obzvlášť nutný už jen vzhledem k jeho náročné finanční stránce. Jak si umění vybírá jeden z nejvýraznějších českých sběratelů, proč jím je a jaký je současný stav této intelektuální estetické vášně v České republice mi sdělil Jan Kudrna, historik umění, kurátor a asistent sběratele umění Roberta Runtáka.
Site-specific projekt, který Pavel Korbička připravil pro brněnský Dům umění, představí nové monumentální světelné instalace, vytvářející protiklad k dominantní symetrii tohoto výjimečného výstavního prostoru. Výstava DEFLECTION bude komponovanou cestou, vedoucí k vnitřní konfrontaci s psychofyzickými faktory vlastního těla, jež jsou přirozeně dány každému z nás.
Expozice představující současné neoexpresivní umění německých autorů pochází ze sbírky brněnské galerie Adam Gallery. Galerie výtvarného umění v Ostravě uvádí deset umělců a výběr jejich nejlepších celoživotních děl. Každý z nich pracuje jiným stylem, formou, každý je znám pro své typické osobité rysy. Všichni do jednoho jsou jedineční, výjimeční, sví.
V rámci oslav sta let od založení společného státu Slováků a Čechů otevřel Dům U Kamenného zvonu příběh dvou národů, který je sondou do období 60. let a prolíná se až do současnosti v podobě vizuálních esejí vytvořených šesti českými umělkyněmi a umělci.
Druhá polovina ledna otevřela výstavní sály Galerie Rudolfinum americkému režisérovi, kameramanovi a umělci Arthuru Jafovi. A otevřela zároveň výstavu, se kterou se tuzemský divák jen těžko ztotožní. Co mu má sdělit?
Na konci června 2016 rozhodovali obyvatelé Spojeného království v intenzivně sledovaném referendu o setrvání své země v Evropské unii, jejímž členem byla Velká Británie od roku 1973. Těsná nadpoloviční většina se vyslovila pro odchod, čímž započala nejen proces tzv. brexitu, ale rovněž dala vyniknout novému populárnímu termínu. Post-truth neboli postpravda má označovat situaci, kdy při vytváření představ o realitě převládají emoce nad fakty.
Z pouliční tvorby, kde byl stálicí zejména v 90. letech a prezentoval se pod přezdívkou Tron, se svou výraznou uměleckou osobností a tvrdou pílí dostal Michal Škapa do povědomí české umělecké scény. Nyní veřejnosti ukazuje své rozsáhlé spektrum výtvarných přístupů výstavou v Praze s názvem Babylon. Společně jsme si povídali o jeho tvorbě, její transformaci i osobní fascinací městem.
Galerie hlavního města Prahy v autentickém prostředí barokního Colloredo-Mansfeldského paláce uvádí výstavy mladých umělců, kteří zaujímají důležité pozice v rámci současného středoevropského umění. Výstavní projekty jsou doplněny o cyklus Start Up, který v bývalé kočárovně představuje nastupující generaci mladých výtvarníků.
Škatulka „umění z regionu“ může vzbuzovat pejorativní nádech. Otevřeli jsme zásuvku s něčím, co se nedostalo do hlavního města. Koukáme na něco okrajového, druhotného. Taková myšlenková zkratka je ale naprosto nesouvisející s podstatou regionální tvorby a pošpiněný obsah jí spíš než umělci mohou vytvořit kurátoři.
Abstraktní malíř Jan Kaláb letos oslavil čtyřicítku a jako dárek si nadělil velkou monografii své tvorby. Sešli jsme se spolu v jeho ateliéru, který je hned naproti jeho domovské Trafo Gallery, kde v současnosti probíhá i jeho výstava Point of Space. Nad hrnkem černého čaje jsme si povídali o tom, jakým způsobem výstavu koncipoval, jakou roli v jeho tvorbě hrají objekty, jak svou malbu vnímá on sám, nebo jestli prožívá uměleckou krizi, a nakoukli jsme pod povrch jeho barevných kombinací.
Google Cultural Institute vyvinul aplikaci, pomocí níž mohou uživatelé objevovat sbírky muzeí po celém světě nebo najít svou podobiznu v dějinách výtvarného umění. Jak taková možnost ale ovlivňuje vnímání umění? Může být návštěva virtuální galerie podobná prožitku z té reálné?
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let došlo na západ od našich hranic ke kulturnímu zemětřesení. Události roku ´68, emancipační hnutí a heslo „Osobní je politické“, snaha vymanit se z role modelky a múzy (tedy pouhého objektu zobrazení) a najít své vlastní, subjektivní umělecké vyjádření – to byla explozivní směs, z níž se na počátku sedmdesátých let v USA a západní Evropě zrodila feministická avantgarda.
Opona je spojována s představou těžkého sametového závěsu, který odděluje jeviště od hlediště. Rozmanitost jejích podob představuje výstava divadelních opon v českých zemích 19.–21. století Velký obraz.
Pracovat s tak velkorysým prostorem, jako jsou výstavní sály Galerie Rudolfinum, jsou pro každého umělce a kurátora výzvou. Petr Písařík (* 1968) jej ovládl a takřka upozadil skrze svůj svět, který v neoklasicistních sálech vytvořil. Zcela přiléhavě se tak jeho výstava jmenuje Space Maker.
2014–2024 © ARTIKL.ORG, 2009–2013 © KULTURNIPECKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Bez písemného souhlasu redakce je další šíření obsahu webu zakázáno. |
[o] |