Prozkoumávání a dokumentace časem chátrajících míst, které postupně uvolňují místo potřebnějšímu a novějšímu. To je urban exploration. Nelegální hobby? Poslání? Karmická posedlost?

Mnoho podob jednoho média ukazuje výstava Čtvrtstoletí. Uvádí autory Institutu tvůrčí fotografie a jejich tvorbu za celou dobu existence tohoto třetího nejstaršího vysokoškolského ústavu v celé postkomunistické Evropě.

Portrét Petry Freyové, vítězky fotografické soutěže s Nikon školou, sugestivně sděluje i příběh.

Marek Jarkovský je černobílou eminencí ve světě digitální fotografie. Věnuje se hlavně autoportrétu a jeho práci vidí lidé z celého světa. Jeho galerií je virtuální svět Instagramu. Řekl by klasik, že je to zvrácené?

Jedním z problémů dnešní fotografie je fakt, že samozvaným fotografem může být vlivem technického pokroku každý. Tento pohled by se mohl zdát pouze problémem dneška, ale aktuální byl již v druhé polovině minulého století. A právě Jan Svoboda byl jedním z těch, kdo na tento fenomén v negativním smyslu poukazovali a záměrně se proto od označení „fotograf“ distancovali.

Téma smrti prorůstá celou knihou Světlá komora Rolanda Barthese. Fotografie nám je její připomínkou, jelikož nám ukazuje to, co bylo (minulost) a co bude (budoucnost). Barthesova kniha čtenáře upozorňuje na nepříjemnou pravdu o našich prchlivých životech. Každého z nás nevyhnutelně zasáhne moment naší smrti. Ve chvíli, kdy nějaký životní moment zachycuje fotoaparát, zůstane zmrazen, stane se mrtvým a zároveň „balzamovaným“ průhlednou obálkou fotografie. V určitém smyslu zachycený okamžik nadále trvá, neboť existuje ve snímku. Je však minulostí, a proto je mrtvý. Jde o okamžik, do nějž se nikdy nemůžeme vrátit.

Jako milovnici přírody a jejích tichých zákoutí mě nikdy ani nenapadlo, že by na mě mohlo udělat nějak zvlášť hluboký dojem tak bytostně průmyslové a veskrze umělé prostředí, jakým je areál vysoké pece v Dolních Vítkovicích v Ostravě, kde se ještě donedávna vyrábělo ze surové rudy železo. Ale je to tak.

Instagram je jedním z populárních sociálních médií dnešní doby. Sdílení obrázků čtvercového formátu s přáteli a blízkými, ale i se zcela cizími lidmi má vlastní kouzlo, které očividně žádná z jiných oblíbených internetových platforem zcela nenahradí. Čím na nás čtvercové fotky modifikované některým z mnoha nabízených filtrů tolik působí?

Výstava v Komunikačním prostoru Školská 28 se vrací do osmdesátých let. Nalezený archiv fotografií JZD Slušovice přináší svědectví o jedinečném hospodářském fenoménu i o tehdejší propagační fotografii.

Dokumentární detektivně-umělecká roadmovie o vpravdě cimrmanovském objevování nejutajenější fotografky 20. století.

Téměř pětiměsíční pozornost v hlavním výstavním prostoru Centra pro současné umění DOX získalo dvanáct fotografů světového významu. Ta jejich se skrze fotoaparát poutá k Izraeli a Západnímu břehu Jordánu.

Fotografie z koncertu Selah Sue, který se uskutečnil 7. prosince v pražském kubu Roxy.

Letošní ročník Festivalu Fotograf nese název „Vidět a věřit“. Hledá odpověď na otázku, do jaké míry nám médium fotografie objektivně zprostředkovává realitu. K tomu se v rámci akce vyjadřuje série výstav, akcí a diskuzí.

Únik z Prahy, která bývala magická, ale teď už je prý jen šedá. Útěk z věčného shonu, který vládne v této „mašině na prachy“, do tvůrčího světa Chaosu, jenž může být stavem mysli, ale zároveň i konkrétním místem. Obrazová výpověď ženy, která tuto cestu podnikla.