Brněnský, v alternativě zběhlý soubor letos na podzim již poněkolikáté navštívil pražskou scénu Alfreda ve dvoře a – jako vždy – dojem zanechal.

Pokud si představujete současné divadlo jako více či méně zdařilou činoherní adaptaci textu od Čechova, Ibsena nebo třeba bří Mrštíků, pak soubor Handa Gote podává už deset let dobrou zprávu – možnosti scénické práce jsou nepoměrně širší.

Divadlo LETÍ v listopadu a prosinci zakončí oslavy svého desátého výročí ve formě Cyklu scénických skic. Ve Studiu Švandova divadla představí 13. 11., 25. 11., 2. 12. a 3. 12. několik horkých novinek současných autorů. Projekt nesoucí název 8@8 si dává za cíl představit divákům současné české i zahraniční divadelní hry ve formě, která balancuje na hranici mezi scénickým čtením a regulérní inscenací.

Říjen v Divadle LETÍ proběhne z velké části v duchu komediálního pohledu na současnou ženu. 8. října LETÍ uvede ve VILE na Štvanici hvězdně obsazené Rozhovory s astronauty a následovat bude 9. října ve Studiu Švandova divadla derniéra úspěšné inscenace Králíček, obojí v režii Natálie Deákové.

Magický básník Pavel Zajíček na divadelních prknech. Setkání s legendou. Ano, to je přece sázka na jistotu. Ale člověk míní a režisér Miroslav Bambušek mění. Větší propadák Praha za celou tuto sezónu nezažila. Název Pustina tedy přibližuje výsledek opravdu nejpříhodněji.

Nemáte někdy pocit, že už vám ze všech uměleckých experimentů jde hlava kolem? Nepostrádáte někdy prachobyčejný narativ, nenáročně vyprávěný příběh, nezkroucený překombinovanou scénou, podivným soundtrackem a zvláštními světly? Někdo sáhne po literárním bestselleru, někdo pravidelně odpočívá u seriálu, někdo si vybere to správné divadlo.

Jméno fotografa Tichého naposledy důkladně rozvířilo vody veřejné debaty, když před čtyřmi roky v dubnu zemřel. Jeho odkaz je naplněn kontroverzí, dialektickým sporem mezi autentičností a amatérismem. Inscenace Husy na provázku o jeho životním příběhu je citlivá, ale střízlivá.

Věděli jste, že ze současného názvu proslulé rubriky časopisu pro náctileté vymizelo „trápení“? Dnešní generaci, zdá se, tedy nic nepálí. Opak si však myslí mladý australský dramatik Declan Greene (29), jehož hra „8 GB tvrdýho porna“ rovnou měrou obsahuje všechny tři složky.

V budově husitského sboru na žižkovském náměstí Barikád vyrostl během loňského podzimu pozoruhodný experiment. Nových divadelních prostorů se rodí hodně, Panoptikon Barikáda ale není jen tak ledajaké divadlo: je to divadlo kruhové.

Tyrolský horolezec Reinhold Messner je legendou. Jako první zdolal všech čtrnáct osmitisícovek, jako první vystoupil na Mount Everest bez kyslíku, přešel poušť Gobi nebo Antarktidu. V začátku jeho kariéry ovšem stojí příběh, který není jen horolezeckým dobrodružstvím, ale určující zkušeností jeho života.

Když v Alfredu ve dvoře vzniká nové představení, objevují se pravidelně dosud neznámé žánry a formy, nové se propojují se starými, fúzují. Zajímavým příkladem je poslední inscenace umělecké skupiny Handa Gote Research & Development nazvaná Svěcení jara, kterou autoři umístili „na pomezí rituálu, koncertu, tance, performance, baletu a opery“.

Slavný americký experimentátor, držitel několika ocenění, režisér, kterého chtějí v těch nejslavnějších divadlech světa. Jméno Roberta Wilsona je mezi divadelníky jistě pojmem. Nejinak i v Čechách. Proč?

Může divadlo pohnout společnost k nápravě? Marek Hejduk je dost skeptický. Vidí ale možnost, že by se divadlo mohlo stát opinion leaderem, pokud budou chodit správní lidé na správné hry. Píše tedy drama, aby upozornil na něco, co mu přijde shnilé ve státě… A doufá, že přijdou ti praví diváci.

Prostory karlínského Divadla Kámen vždycky utichnou až těsně před půlnocí. Kavárna a skromná galerie ve foyer po představení umně zdržují návštěvníky od spěchu na metro. S Petrem Macháčkem jsme si povídali nad sklenkou vína, o čem ten jeho Kámen vlastně je.

Není novinkou, že Franz Kafka dnes patří mezi osobnosti, jejichž tvorba pozvolna mizí pod nánosy toho, co se o ní i jejím autorovi řeklo či napsalo. Kafkovský mýtus je zkrátka profláklý. Což mu ovšem nebrání, aby fungoval jako dobrá obchodní značka. Také to je ale stará známá věc. Tak hernajs, má vůbec smysl se tím Kafkou ještě zabývat?

Čtvrtý ročník Katedry alternativního a loutkového divadla se při práci na své další absolventské inscenaci sešel s Janem Mikuláškem. A bylo to setkání se šťastným koncem. V divadle DISK uvádějí od dubna pod názvem Hodní chlapci malý skvost.

Letošní vítězná inscenace Cen Alfréda Radoka Zlatá šedesátá budila zvědavost ještě před svou premiérou v brněnské Redutě. Nejen odbornou veřejností byla oceňována snaha zdramatizovat deníkovou látku – totiž paměti scenáristy a režiséra Pavla Juráčka. Málokdo si přitom všimnul, že Deník 1959–1974 už jedno divadelní ztvárnění má – s podtitulem Bláznova kronika jej v Praze uvádí spolek mladých divadelníků Tygr v tísni.

Z Cen Alfréda Radoka letos málem zůstalo jen torzo. Když na něčem velkém spolupracují dva subjekty, zákonitě se objeví rozdílné názory a představy. Umění kompromisu je pak uměním největším.