Média si vybírají pouze úseky reality, o kterých referují. „Konec světa“ byl velmi vděčným tématem – umožňoval provádět historické exkurzy, výlety do mytologie, vytvářet apokalyptické scénáře. A jako už tolikrát předtím se ukázalo, že když si lidstvo neví s něčím rady, vypomůže si anekdotami. Jak se o konci světa psalo v českých a světových novinách a na zpravodajských serverech?
Že nás kýč bezmezně obklopuje, není třeba zdůrazňovat. Ale že se jím sami obklopujeme dobrovolně, je pro mnohé zamlčovanou pravdou.
Kýč. Co podle vás to označení znamená? Někdo se podívá na obrázek sluncem pozlacených hor a řekne, že to je kýč, pro někoho by to byl pěkný doplněk obývacího pokoje. Kunsthistorici jej vnímají jako antitezi umění. Ale kdy tento fenomén vlastně vznikl? Myslíte si, že by takto například v renesanci někdo označil určité umělecké dílo?
Životní jistoty. Nebo spíš rutina? Osobnost. Nebo spíš póza? Realita. Nebo spíš jen úhel pohledu? Nejvyšší čas se zamyslet.
Jako čtrnáctiletá holka jsem na hodiny tělocviku jako jediná nosila černé conversky, které tou dobou mnoho mých kamarádek neznalo. Pokaždé, když jsem v ušmudlaných teniskách vstoupila do tělocvičny, ozýval se tichý chichot a drzé narážky. O necelé dva roky později jsem nepotkala snad nikoho, kdo by je nenosil. Staly se módním hitem.
Éterická bytost se válí ve vysoké trávě, labužnicky ukusuje chleba se sýrem a spokojeně se usmívá. Ženský hlas recituje: „Miluju Lučinu, její čistou chuť, její svěžest. S Lučinou zažívám jedinečné souznění s přírodou.“ „Aby ses z toho nepodělala!“ komentuje to máma a přepíná.
Z předrevoluční doby si toho moc nepamatuje, s počítačem se učila jako malá a je zvyklá občas pracovat i o víkendu. Představuje typického zástupce takzvané Generace Y, o které napsala diplomovou práci. S Kathryn Havlovou jsme mluvily i o reklamě a marketingu, kterému se sama profesně věnuje.
O reklamě se říká, že lže. Také se říká, že je všudypřítomná a že obtěžuje. Lidé říkají, že se reklamou ovlivňovat nenechají, vždyť je hloupá a oni přece nakupují podle vlastního rozhodnutí. A také se říká, že řeči plynou jako voda v řece. Nebo jako reklamní přestávky v televizi.
Myslíte si, že vám porozumění slovenštině nedělá problémy? Tak si schválně zkuste odpovědět na následující otázky.
Zatímco Slováci čtou český tisk a knihy vcelku běžně, Češi slovenskou produkci často ignorují. Vztyčeným prstem a hozenou rukavicí zároveň budiž nová edice slovenské prózy v českém překladu, kterou vydává nakladatelství Větrné mlýny pod popichujícím názvem Česi, čítajte.
Literatura naživo performovaná v klubech a ve festivalových stanech, výstupy vměstnané do tří minut a hodnocené body od 1 do 10 jako nějaká sportovní disciplína. Má své příznivce především mezi mladými lidmi, mluví jejich jazykem a pojednává o jejich tématech – pochází totiž z jejich řad. Slam poetry je v současné době fenoménem. Jak se uchytila v Čechách a na Slovensku?
Píše se rok 1918 a celý svět se dívá, jak si po dlouhém domlouvání a válce s rodiči slečna Česká republika bere za manžela pana Slovensko. A vytvoří tak krásný pár, který se stane známým pod názvem Československo.
Jak je to vlastně s oním tak často zmiňovaným bratrstvím Čechů a Slováků – existuje, nebo je to mýtus? Pomohli jsme si rozdělením ČSFR, nebo si naše země spíše pohoršily? V čem jsme si podobní a co nás odlišuje? Rozumíme si ještě vůbec? Těmito i dalšími složitými otázkami se bude u příležitosti 20. výročí rozpadu ČSFR zabývat brněnský Česko(-)slovenský týden.
Díla žánru sci-fi často předpovídají, že si v budoucnosti budou lidé místo jmen přiřazovat pořadová čísla (například Sedmá z devíti, Číslo 5 žije atd.). Vybavte si ale všechna čísla, která vás v současnosti obklopují, a zkuste si spolu se mnou porovnat, nakolik je tato vize vzdálená stávající situaci.
Rozhodnutí jsou běžnou součástí každodenního života. Občas ovlivňují to, zda ráno zůstanete hladoví a jindy mají vliv na to, zda budete mít co jíst po zbytek života. Snažíte se být přesní a postupovat podle logiky, život se však řídí vlastními pravidly. Je vůbec možné rozhodnout se zcela exaktně?
Hrát Člověče, nezlob se je vlastně totéž jako hrát hru života. Snažíte se uspět, máte kolem sebe soupeře, někdy jdete rovnou k cíli, jindy zdoláváte překážky. Jen pravidla jsou trochu jiná.
Když se řekne móda, mnoho z vás si nejdříve představí svět plný hadříků a botiček. Návody, jak se stát tuto sezónu nejkrásnější podle současných módních trendů, ponechám lesklým stránkám příslušných časopisů. Chci se podívat na módu jinak – jako na ucelenou oblast se svými pravidly, vlivem a významem.